Reaganovy utajované „africké opice“: Nahrávka z roku 1971 potvrzuje rasismus bývalého prezidenta
Bývalý americký prezident Ronald Reagan nazval v telefonátu s tehdejším prezidentem Nixonem africké vyslance při OSN „opicemi, které se ještě ani nenaučily nosit boty“. Oba muži se v telefonátu na účet Afričanů hlasitě smějí. Záznam uvolnil Tim Naftali, který měl v letech 2007 až 2011 na starosti Nixonovu prezidentskou knihovnu, prostřednictvím listu The Atlantic.
Rozhovor mezi tehdejším prezidentem USA a jeho budoucím nástupcem, tehdy guvernérem Kalifornie Reaganem pochází z roku 1971. Tehdy probíhalo v OSN hlasování, v němž shromáždění uznali Čínu a z organizace vyloučili Tchaj-wan. Reagana údajně rozčílilo, že africké státy na rozdíl od USA podpořily Čínu. Jeho rasismus to ovšem nevylučuje, prezident USA například podporoval jihoafrický apartheid.
„Včera večer, to vám řeknu, díval jsem se na to v televizi,“ vypráví Reagan v telefonátu. „Vidět ty opice z těch afrických zemí, ať jdou k čertu. Ještě se ani nenaučily nosit boty,“ řekl guvernér prezidentu Nixonovi, kterého tento komentář velice pobavil. Bylo to hlavně na účet tanzanské delegace, která po odhlasování začala tancovat.
Historik Naftali, který vyučuje na Newyorské univerzitě, se domnívá, že Reagan tehdy volal s cílem přesvědčit Nixona o vystoupení z OSN. Nicméně Nixon později řekl svému ministru zahraničí, že si guvernér chtěl pouze postěžovat na Afričany, a považoval to za stěžejní zprávu rozhovoru. A v tom vidí historik hlavní význam dlouho utajované nahrávky.
Svému ministru pak Nixon popisoval, že Reagan vyprávěl, jak „ti kanibalové“ poskakovali, že lidé to viděli v televizi a muselo je to šokovat. „Říkal, že to byla příšerná scenérie. Určitě to bude mít emocionální dopad na lidi, když parta osob, které ještě ani nenosí boty, takhle kopnou do Spojených států,“ převyprávěl prezident svou verzi.
Reagan tedy mohl rasistickou frázi použít, jen aby si Nixona naklonil na svou stranu. Nixon věřil v hierarchii ras, kde běloši a Asiaté byli mnohem výše než černoši nebo obyvatelé Latinské Ameriky. Touto optikou pak pohlížel i na černošské obyvatele USA.
Zveřejněná část telefonátu je právě ta, která musela být dlouhá léta vystřižena. Prvně ji zveřejnil Národní archiv v roce 2000, ale rasistický part musel být vystřižen. Údajně mělo jít o ochranu soukromí tehdy ještě žijícího Reagana. Naftali byl však přesvědčený, že po Reaganově smrti už toto nehraje roli, a zažádal si o nahrávku v plném znění.
Naftali nezveřejnil nahrávku primárně proto, aby očernil některého z mužů. Z jeho textu vyplývá, že tím chce spíše poukázat na rasismus, který nikdy nepřestal být problémem amerických prezidentů a zvláštně prostupuje americkou společností – někdy je na pozadí a jindy vyplouvá na povrch. Donald Trump je podle Naftaliho symptomem této dlouhotrvající americké nemoci, která je občas slabá a občas sílí.
Ještě nebezpečnější podle historika je, že Trump necítí potřebu se schovávat za rasismus někoho jiného tak jako Nixon.
