Ze všech senátorů hlasoval Jaroslav Kubera nejliberálněji v ekonomických i společenských otázkách
V září 2018 představil Liberální institut takzvané Skóre senátorů, které mapovalo hlasování jednotlivých členů horní komory parlamentu. Čím liberálněji senátor hlasoval – v ekonomických i společenských otázkách – tím vyšší mu institut přidělil skóre. Hlavním kritériem bylo hlasování proti omezení svobody a posílení moci státu nad občany, tedy klasicky liberálně. První místo žebříčku tehdy obsadil Jaroslav Kubera, který v pondělí zemřel ve věku 72 let.
Nejliberálnějším aktivním senátorem se tehdy ukázal být Jaroslav Kubera, senátor ODS z Teplic. Ten získal skóre 50 procent. Číslo odráželo míru shody s pozicí Liberálního institutu a může se pohybovat od plus 100 procent do mínus 100 procent.
Tehdejší místopředseda Senátu měl z výsledků radost. „Jsem potěšen, i když bojuji na dvou frontách, ve skutečnosti jsem konzervativec,“ hodnotil výsledky Kubera, který proslul jako hlasitý odpůrce omezování kouření, Lisabonské smlouvy či dotací.
Hodnotit práci senátorů jen na základě hlasování má podle Kubery tehdejšího vyjádření Kubery svá úskalí. „Většina práce se odehrává ve výborech. Novináři mi říkají, že jsem málo aktivní, protože navrhuji málo zákonů. O tom to ale vůbec není,“ vysvětloval tehdy.
Ve svých liberálních postojích někdy šel Jaroslav Kubera dost daleko. Když v listopadu 2015 Sněmovna projednávala legislativní návrh, aby cyklisté mohli jezdit na kole i po konzumaci dvou piv, nechal se slyšet, že by stejnou výši promile toleroval i řidičům motorových vozidel. Hospodářský výbor Sněmovny však tehdy toto opatření nedoporučil.
Historicky obsadil Jaroslav Kubera mezi senátory druhou příčku, vůbec nejliberálněji hlasoval podle výsledků senátor Pavel Eybert z ODS, který získal skóre 52 procent. Eybert ale v Senátu skončil už v roce 2016.
Nejliberálnější členové ODS, nejméně lidovci
Skóre nad 40 procent měli ještě Milan Pešák (bezpartijní za ODS), Petr Bratský, Jiří Burian (oba ODS), Zdeněk Nytra (nezávislý v klubu ODS), Tomáš Grulich, Lumír Achenbrenner a Miloš Vystrčil (všichni ODS). Naopak nejméně liberální hlasování měla v uplynulých šesti letech senátorka lidovců Šárka Jelínková (mínus 82 %), sociální demokrat Karel Kratochvíle (mínus 67 %) a lidovec Stanislav Juránek (mínus 62 %). Ti všichni však už v horní komoře parlamentu nejsou. Mezi současnými senátory je tedy nejméně liberálním senátorem František Bublan zvolený za ČSSD (mínus 53 %).
Liberální institut přidělil plusový bod za každé vybrané hlasování v souladu s názorem institutu, mínusový pak při hlasování proti němu. Pokud se senátor hlasování zdržel, pak se posuzoval efekt takového postoje. „Pokud je pozice Liberálního institutu proti a někdo se zdrží, což má podle jednacího řádu Senátu stejnou váhu jako hlasování proti, dostane bod. A naopak,“ vysvětlil ředitel institutu Martin Pánek. Celkem se v období 2012–2018 posuzovalo 32 z hlediska Liberálního institutu zásadních hlasování.
Mezi posuzované zákony patřilo mimo jiné EET, Kontrolní hlášení, Zákaz o kouření v restauracích, Novela zákona o politických stranách, Zákon o prokazování původu majetku, Zákaz kožešinových farem, Novela zákona o zneužití významné tržní síly, Novela zákona o pohřebnictví (zákaz papírových rakví), Zákon o státní službě, Zákaz pracovat na dohodu, pokud je člověk vedený na úřadu práce, Povinné předškolní vzdělávání, Zákaz prodeje o svátcích, Třetí sazba DPH, Umělé oplodnění pro svobodné ženy a další. Liberální institut považuje obecně za liberální hlasování zmenšování daní, zmenšování státních zásahů nebo elektronizaci státní správy.
