Huckleberry Finn zažívá svá dobrodružství už 135 let a pořád nemá dost
18. února roku 1885 vydal Samuel Langhorn Clemens alias Mark Twain svůj báječný a báječně kontroverzní román. Ačkoliv měla kniha navázat na Dobrodružství Toma Sawyera, autorův tón o poznání ztěžkl a reakce čtenářů také dávaly tušit, že nepůjde o zrovna banální četbu.
Samuel Langhorn Clemens se narodil jako nedonošenec. Přišel na svět o dva měsíce předčasně jako šesté dítě ze sedmi a až do svých čtyř let byl tak často nemocný, že trávil víc času v posteli než mimo ni. Možná o to vehementněji toužil po chlapeckém dobrodružství, jež nakonec vtiskl do svého díla. Narodil se v roce, kdy nad zemí prolétla Halleyova kometa. Sám této skutečnosti přikládal velký význam a rok před svou smrtí řekl: „Přišel jsem na tento svět s kometou Halley a odejdu také s ní.“ Odešel. Ale hezky popořádku…
Jeho velkým snem bylo stát se kormidelníkem parníku na Mississippi. To se mu také splnilo a v roce 1858 získal kormidelnickou licenci. Ze své vysněné práce se ale radoval jen krátce, protože americká občanská válka už v roce 1861 civilní plavbu znemožnila. Svůj spisovatelský pseudonym, který poprvé použil 3. února roku 1863, s touto vášní také spojil. Jméno Mark Twain totiž údajně odkazuje k označení bezpečné hloubky vody pro říční parník. Jakmile voda dosáhla dvou sáhů, kormidelník ohlásil „Mark Twain“.
Paralely v díle i životě autora, který nosil pouze bílé obleky a červené ponožky, kouřil víc, než jedl, a psal své knihy jako jeden z prvních spisovatelů na světě na psacím stroji, jsou velice nápadné.
O obsahu knihy Dobrodružství Huckleberryho Finna není nutné se rozepisovat. Za prvé patří k povinné četbě a za druhé popisovat obsah dobrodružného románu by bylo víc než bezobsažné. Možná stačí nastínit fakt, že v roce 1885, tedy dvě dekády po Emancipační proklamaci a konci občanské války, zaznamenalo vydání této knihy velkolepý humbuk, který pokračoval ještě mnoho let po autorově smrti.
Po měsíci byla kniha zakázána v mnoha městských knihovnách a označena za vulgární. Hlas vypravěče byl popisován jako hrubý a ignorantský. V 50. letech 20. století se ocitla pod palbou afroamerických skupin za to, že byla rasistická v zobrazování černých postav navzdory skutečnosti, že původně byla myšlena jako silná kritika rasismu a otroctví. A opomenout nelze ani fakt, že ještě v roce 1998 čelilo vedení jedné z arizonských středních škol obvinění z řady rodičů, že čtením Twainova románu podněcují a zhoršují v dětech již existující rasové napětí. Inu, interpretace interpretací.
Nicméně kromě štiplavé kontroverze přinesla tato kniha světu ještě něco. Ernest Hemingway prohlásil, že Dobrodružství Huckleberryho Finna odstartovalo americkou literaturu. „Předtím nebylo nic. A od té doby také ne. Tedy alespoň nic tak dobrého,“ nechal se slyšet.
A to rozhodně není málo.
