Sdílené jídlo je sympatický projev svobody, dopřejme si ho častěji
Potřebujete svou pečlivě naservírovanou porci, nebo si raději nandáte z mísy tolik, kolik zrovna chcete? To, jakým způsobem stolujeme, o nás leccos vypovídá. A také nás to v dětství formuje.
„Přinesu vám to všechno najednou, k tomu dva talířky a budete si to šérovat?“ navrhuje empaticky číšník, když si s kamarádkou objednáváme tři jídla pro dvě osoby. Tohle gesto si zaslouží ocenění. V některých restauracích už to dávno pochopili a vůbec jim to nepřipadá divné. Leckde by na podobný požadavek hleděli nechápavě, ale tam by vás nejspíš nelákalo objednat si víc pokrmů, než je strávníků. Způsobů, jak se najíst, abyste byli skutečně spokojeni, je mnoho. Sdílení či šérování jídla je jedním z nich. Obvykle ho vyhledávají lidé, kteří si chtějí dopřát více chutí v menším množství. Dalo by se namítnout, že od toho jsou přece degustační menu, kde si můžete dát třeba deset pidiporcí a dopřát si pestrost chutí, co hrdlo ráčí. Jenže degustační menu jsou obvykle spojená s fine diningem, tedy něčím luxusním a decentním, co má k filozofii sdíleného jídla velmi daleko.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
