Na konzervy dneska koukáme skrz prsty. Často neprávem, mohou ukrývat poklady
Kdybych dělala TOP 10 surovin, které doma nejčastěji používám, určitě by v něm nechyběla rajčata v konzervě. A do nejfrekventovanější patnáctky by se nejspíš dostala cizrna v konzervě a do dvacítky i fazole a kukuřice. Vlastně mě to překvapilo.
V souvislosti s jídlem se v posledních letech nejčastěji používá slovo čerstvost. Je to naprosto správně, čerstvé jídlo je to nejlepší. Ale ani v případě čerstvého jídla není třeba zacházet do extrému, když čerstvé suroviny zkombinujete s těmi zpracovanými tak, aby vydržely delší dobu, nikdo vás za to na hranici neupálí. Jak už jsem se výše přiznala, po konzervě sáhnu poměrně často, a to si troufám říct, že jím dost kvalitně.
Do pěti hodin od sklizně
Pro leckoho je konzerva jeho denní chleba, pro ty, co vaří často a rádi, je jídlo z konzervy synonymem zla, podle výzkumu, který si nechala dělat společnost Bonduelle, je to celá pětina respondentů. Největší předsudky mají prý mileniálové, jasně, toast s avokádem je toast s avokádem. Ale pojďme na to mrknout trochu podrobněji, konkrétně na zeleninu zavřenou v konzervě. Když potřebuju odbornou radu ohledně jídla, volám své kamarádce Karolíně Fourové, mezi foodies důvěrně přezdívané Inženýrka, protože vystudovala výživu a kvalitu potravin. A co jsem se dozvěděla: „Konzerva nezískala název podle konzervantů, které dnes většina lidí vnímá spíše negativně. Slovo konzerva je odvozeno od procesu konzervace, jinými slovy uchování potravin.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
