Nutkavá potřeba krást. Je kleptomanie nemoc, nebo jenom výmluva?
Vážený pane profesore,
zajímalo by mne, co způsobuje, že i například bohatá manželka, která nepotřebuje krást, tak krade, i když je finančně zajištěna svým mužem. Není to dáno nějakým „spouštěčem“ v mozku, respektive, co v mozku způsobuje, že člověk danou věc ukradne, i když by si ji mohl v klidu koupit a nemusel podstupovat riziko hanby, odhalení, trestního stíhání? Adrenalin, či co? A dá se kleptomanie nějak léčit, či jen potlačit nutkání k trestnému činu?
S pozdravem Jamajčan
Částečně jste si odpověděl sám, neboť v případě, že drobně krade někdo, kdo to vůbec nemá zapotřebí, jedná se nejspíš o impulsívní jednání, kleptomanii (vizte též RX 3/2011). Může se též jednat o jakýsi zvrácený sport čili „adrenalin“. Jelikož však málokdy se krade z krajního nedostatku, jsou motivy zlodějů víceméně vždy zavrženíhodné a svědčí spíše o asociálním chování než o ukojení základních potřeb, asi jako vandalství, a přechod k poruchám impulsivity je neostrý.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
