Cyril Höschl: Snaha o pokrok se vyznačuje i revolučními pohledy na binární dělení na muže a ženy
Dobrý den, pane doktore, četl jsem, že nyní se v Německu chystá zákon, podle kterého si každý bude moci jednou za rok změnit své pohlaví a nebude k tomu potřebovat ani odborný posudek, ani rozhodnutí soudu, ani přeoperování pohlavních orgánů. Stačí, když na matrice prohlásí, „jak se cítí“. Podle některých německých představitelů je to šťastná zpráva pro svobodu a pro rozmanitost. Vytváří se tak prý právní rámec pro otevřenou, různorodou a moderní společnost. Jaký na to máte názor? Nezešíleli ti Němci? Jan Kraus, Praha
Předně je na místě zdůraznit, že tento zákon v Německu ještě nevstoupil v platnost, a myslím, že ještě ani nebyl přijat. Je však příkladem toho, že naše vnímání hranic mezi patologií a normou se v současné době výrazně posouvá a že se také mění citlivost na psychosociální zátěž. Na jedné straně už dávno nelze považovat za patologii sexuální orientaci na osoby stejného pohlaví (v této formulaci ještě používám označení pohlaví klasicky binárně, tj. muž–žena), na druhé straně došlo k psychiatrizaci, a tedy patologizaci mnoha vývojových odchylek a poruch chování, takže dneska mezi duševní poruchy patří nejen například poruchy čtení (dyslexie) a počítání (dyskalkulie), ale i nepozornost a neposednost (porucha pozornosti s hyperaktivitou, ADHD).
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
