Jenny McCarthy

Jenny McCarthy Zdroj: Command and Conquer

Nejlepší sex je v Česku! Američané už v tom mají jasno

Jan Berwid-Buquoy

Americký týdeník Newsweek před časem zveřejnil velice zajímavé statistiky pod titulem „Nejlepší země světa“. Prozkoumával otázky kvality života ve dvou stech státech na fundamentech zdravotnictví, školství, ekonomiky a politiky.

 

Co se týká kvality politického prostředí, umístili jsme se na 25. místě z 200 možných. I tak bych řekl, že to není zas tak špatné. I když statistika je velice ošemetná záležitost. Existuje totiž francouzské přísloví „Nikdy nevěř statistickým údajům, které sis sám nezfalšoval!“ Upřímně řečeno, není ani nutné něco „falšovat“. Když má váš soused na bankovním účtu 10 miliónů Kč a vy tam nemáte nic, z hlediska statistického průměru máte oba v bance po pěti miliónech Kč. S tím se už dá „dobře vyjít“, pouze s tím drobným rozdílem, že pakliže jste na „nule“, tak na „nule“ zůstanete. Žádný statistický průměr vám z toho nepomůže.

 

 

Na druhé straně, co se týká postkomunistických zemí, jsme na druhém místě - hned za Slovinskem. Z Newsweeku se mi ovšem nepodařilo vyčíst, v čem by měli být Slovinci lepší než my. Co se týká demokracie jako takové, já osobně jsem žádnou lepší než je ta česká doposud nezažil. To není žádný hypotetický blábol. Studoval jsem v SRN (Západní Berlín), Rakousku (Vídeň), Kanadě (Toronto) a v USA (Buffalo). Vím tedy, o čem mluvím. Ty neduhy, se kterými se dnes u nás potýkáme (justiční stát) jsou v českém demokratickém  systému řešitelné. Nevím, jak je to ve Slovinsku, ale české společenské dění nestagnuje. Poslední i předposlední volby jasně ukázaly, že Čech si umí vybírat individuálně a zodpovědně. To se např. o SRN, Rakousku, Řecku a Itálii, vždy tak úplně říci nedá.

 

Rozhodně jsme ovšem naprostým vítězem v oblasti pohlavních aktivit. Při posledních manévrech AČR a US-Army si všiml jeden americký důstojník zajímavého faktu: „Na rozdíl od Německa nebo Dánska zde máte velice málo sex shopů. Jak to?“ Odpověď českého zpravodajského důstojníka byla jednoznačná: „Pane kolego, my se na žádné orgie nepotřebujeme koukat v novinách. My to tady praktikujeme ve skutečnosti.“

 

Američané jsou tedy přesvědčeni o naprosto prvním místě Čechů v sexuálních výkonech. Ostatních 199 zemí Zeměkoule jsme v sexu prostě porazili na hlavu. Nechci tvrdit o takových Francouzích, Belgičanech nebo Italích, že by to byli „sexuální břídilové“. Toho jsem rozhodně dalek. Avšak podle názoru USA, domoviny sexuálních symbolů jako je Jenny McCarthy (na obrázku z počítačové hry Red Alert 3) na nás prostě „nedosáhnou“. Dále to celé zdůvodňuje Newsweek i prohlášením britské firmy Durex (světový výrobce prezervativů): „Češi praktikují sex tak často jako Francouzi. Začínají s pohlavním životem tak brzo jako Holaňďané a obávají se pohlavních nemocí tak málo jako Italové.“ Na tomto britském citátu je mnoho pravdy.

 

Češi (ostatně podobně jako Francouzi) pohlavní styk kultivují a učinili jej součástí vlastní společenské kultury. I to by se mělo započítávat do životní úrovně národa.

 

 

Ježíš Kristus pravil: „Je psáno, že člověk není samým chlebem živ.“ Ano, duše musí splynout s tělem v jeden celek. Láska, rozkoš a vášeň se prolínají ve vzájemném souladu.  Není to nic nového. Již v 17. století učil Jan Ámos Komenský holandskou šlechtu: „Dámy a pánové! Příjemná soulož se nikdy nesmí zvrhnout v bohapustou mrdanici.“

 

Děkujeme za Vaše hlasy v anketě Křišťálová Lupa 2010.