Předplatné
Jan Šibík se svým oblíbencem Jamesem Nachtweyem.

Jan Šibík se svým oblíbencem Jamesem Nachtweyem. • Zdroj: www.sibik.cz

Jan Šibík: Bez fotek by zůstaly jen dohady

Pavlína Wolfová

Fotograf Reflexu bývá pořád na cestách, a když se zastaví, může se stát, že poskytne rozhovor. Tentokrát se Jan Šibík zastavil v profesním životě , ohlédl se a vysvětluje například, proč , když kdysi volil mezi Reflexem a prestižní světovou agenturou AP, zvolil tenkrát malý český týdeník.

„U AP bych tehdy měl víc peněz, než kdy budu mít v Reflexu, ale neměl bych svobodu. Dostal bych jeden region, ve kterém bych fotil. Nejvíc mě baví právě to, jak se místa světových událostí mění. V Reflexu jsem dostal obrovskou svobodu. Mohl jsem kamkoliv a fotit cokoliv. Většina toho, co jsem vyfotil a bylo kvalitní, se vytiskla na velké ploše. Jedinou nevýhodou byly a jsou peníze. Musíme šetřit, spát v hostelech a tak podobně.“

Jan Šibík v rozhovoru o úspěchu, o schopnosti dívat se na obdiv s rezervou, ale také o etické stránce fotožurnalismu posledních let mimo jiné říká:

 

Myslíte si, že fotit umírající je neetické?

Nemyslím. Člověk chce samozřejmě obojí, udělat dobrou fotku, ale například i pomoci umírajícímu. Fotograf ovšem fotí. Je důležité fotit! Fotografie není jen umění, fotografie může sloužit i k vyburcování, k protestu a jako důkazní materiál. Kdyby každý, kdo se setkal se smrtí, odložil fotoaparát a pomáhal, neměli bychom důkazy ke spoustě světových událostí. Zůstaly by jen dohady.

 

 

Celý rozhovor s Janem Šibíkem najdete zde.

Doporučujeme

Články z jiných titulů