Možná by se církev měla o Vánocích trochu víc snažit
Media si teď odbudou svou povinnou dávku náboženského řádění a pak bude zase chvilku od nadpřirozena pokoj. Poslední zkoumání ukázalo, že zbožnost v Česku zase trochu upadla.
Je to rituál, který připomíná skoro náboženský obřad. Pravidelně se objevuje zpráva o tom, že Češi jsou stále méně zbožní. Tyto zprávy se šíří přinejmenším od dob Karla Havlíčka Borovského, takže kdybychom to brali vážně, už by u nás dnes bylo asi minus 700 procent věřících. Ve skutečnosti je představa starých zbožných dob mýtus. V době Karla IV. se nejspíš aktivního náboženského života, míněno katolického, účastnila tak třetina lidí. Venkov byl nejspíš dost pohanský a plný pověr. Takže náboženský život tu byl, ale dost svérázný, ostatně jako dnes. V Boha věří i dnes asi třetina Čechů, takže je to pořád stejné a za deset let to bude zase stejné, i když se pak taky dočteme, že víra u nás upadá. Třetina je konec konců počet, který je ve skutečnosti optimální a církve by si měly tento poměr držet. Je to dost málo na to, aby se stoupenci jednoho názoru mohli stát silou, která by snad mohla společnost násilím válcovat, ale přitom dost na to, aby byli slyšet.
Jak se právě kolem Vánoc píše, jsou lidé, kteří chodí do kostela jen jednou nebo dvakrát za rok. Možná církev sama úplně nepochopila, že tito lidé jsou ve skutečnosti nejdůležitější a bylo by dobré jimi nepohrdat. Mají dost zájmu a dobré vůle, aby dobrovolně přišli. A zároveň to nejsou žádní skalní fanouškové. Kdyby se církev chovala jako obezřetná firma, která ví, že jednou za rok přijde násobek běžných klientů, chystala by se na marketing dlouho dopředu. Kdo však vidí běžnou "půlnoční", je mu jasné, že se ve skutečnosti s mimořádnými návštěvníky nepočítá. Tisice dostanou, co chtějí, svou dávku hudby a světýlek a kadidla a exotiky, ale to je asi tak všechno. Církev se samozřejmě nechová jako firma přinejmenším z toho jednoho důvodu, totiž že není firma a zatím to dvacet století tak nějak funguje. Ale stejně...
V jednom východoněmeckém městě kdysi rezignovali na půlnoční mši, právě kvůli tomu, že na bohoslužbu chodí mnoho lidí, kteří jí stejně nerozumí a zavedli jinou bohoslužbu, kdy využili silných zvonů místní katedrály, hudby, světla a jednoduchého a srozumitelného biblického čtení. Mše má být, ale může být odpoledne a je tak jako tak druhý den ráno, protože dnem Ježíšova narození je symbolicky 25. prosince, nikoli Štědrý večer, jak si mnoho lidí mylně myslí.
Nemá samozřejmě cenu říkat církvi, co má dělat, to je její věc. Má snad cenu jí říkat, co by po ní lidé chtěli. Pokud nějaký skalní katolík namítne, že po tom nevěřící nic není, je potřeba mu skromně připomenout, že církev je tu pro nevěřící, protože věřící ji nepotřebují. A kdyby se mu to nezdálo, tak připomenout, co se píše v bibli o 99 ovcích a jedné ztracené ovci. Což platí o to více, že dnes je ten početní poměr obrácený.
