Startujeme ze stejné pozice. Rozdíly v IQ mohou přijít s věkem, podle rozvoje talentů ve společnosti

Startujeme ze stejné pozice. Rozdíly v IQ mohou přijít s věkem, podle rozvoje talentů ve společnosti Zdroj: GEO 03/2011

Souvisí inteligence s etnickým původem?

Geo

Se jménem Jamese Watsona je spojena hvězdná hodina vědy: v roce 1953 objevil tento Američan ve spolupráci s Britem Francisem Crickem strukturu dědičnosti - DNA. Ovšem když se Watson přiklonil teorii o genetické předurčenosti inteligence ras, dotkl se zároveň samého dna vědeckých disputací.

 

V jednom novinovém interview se vyjádřil, že běloši jsou nadáni vyšší inteligencí než černošská populace. Zároveň vyjádřil „skepsi ohledně budoucnosti Afriky“. Skandál způsobil také dovětkem, že pro podobné názory existují relevantní vědecké důkazy.

 

 

Řada studií porovnávajících inteligenci různých etnických skupin prokázala výrazný rozdíl v hodnotě IQ mezi černošským obyvatelstvem a bělochy. Ovšem podle chicagského profesora ekonomie Stevena Levitta se jedná o rozdíl zvětšující se s věkem. U dětí do jednoho roku věku ještě není rozdíl patrný. Zdá se tedy, že hodnoty dosahované v testech inteligence nesouvisejí s etnickým původem respondentů. Watsonova interpretace ovšem našla řadu příznivců, například lingvistu Geoffreye Sampsona. Nedochází k cílevědomému výběru partnerů z vyšších společenských vrstev a určitých etnik k odchylce, která se po generacích odrazí také v genetické výbavě? Mnozí přizvukují: Když dědíme choroby a ty se pak kumulují v rámci určitého společenského celku, proč by tomu tak nemělo být také s inteligencí?

 

James Watson (vlevo) a Francis Crick u modelu „své“ dvojšroubovice DNA (1953)James Watson (vlevo) a Francis Crick u modelu „své“ dvojšroubovice DNA (1953)|GEO 03/2011

 

Ač to zní logicky, podobné předpoklady jsou mylné. Především zdůrazněme, že inteligence se nedědí jako rezavé vlasy Irů. Jednovaječná dvojčata sice vykazují menší odchylku v IQ než dvojčata dvojvaječná, ale v rámci rodiny, nemluvě o celé populaci, zůstává poměr chytrých a hloupých v rovnováze.

 

 

Navzdory střídání dalších a dalších generací se nevyčleňují žádné podskupiny. Elisabeth Sternová, výzkumnice působící v Curychu, vysvětluje: „Pro tak komplexní charakteristiku, jako je inteligence, platí konvergence ke střední hodnotě. Děti mimořádně inteligentních rodičů budou mít s vysokou pravděpodobností nižší IQ než dárci genetické informace, naopak potomci méně inteligentních rodičů mají šanci na překonání IQ svých předků.“ Průměrná hodnota IQ ve společnosti se pohybuje kolem hodnoty 100. Na základě tohoto statisticky podloženého zjištění se žádný nárok na světě nemůže prohlašovat za „od přírody“ výrazně nadanější a inteligentnější etnikum.

 

Ostatně skupina geniálních myslitelů hraje na genetickém hřišti obyvatelstva tak malou roličku, že o etnické podmíněnosti nemůže být řeč. Klíčem k rozdílům mezi etniky je jejich přístup k podporování vrozeného talentu jedinců, to je jediná cesta, jíž lze dosáhnout lepších výsledků.

 

Více o přírodních zajímavostech, cestování a historii najdete v měsíčníku GEO. Vydává jej společnost Ringier Axel Springer CZ, a.s. Zvýhodněné roční předplatné za 990 Kč objednávejte zde. Ušetříte 198 Kč a jako poděkování obdržíte hodnotný dárek.