Majitel Fulhamu Muhammad al-Fajíd nechal během tohoto víkendu vztyčit na stadión Craven Cottage sochu Michaela Jacksona v nadživotní velikosti

Majitel Fulhamu Muhammad al-Fajíd nechal během tohoto víkendu vztyčit na stadión Craven Cottage sochu Michaela Jacksona v nadživotní velikosti Zdroj: Profimedia.cz

Jaro je za dveřmi - a s ním i tradiční vlna arsenalovských sebevražd

Milan Tesař , Luděk Staněk

O bučení u počítače, o vztyčování sochy Michaela Jacksona v režii Muhammada al-Fajída i o spermických mužících á la Woody Allen, kteří v útoku váhají. O tom všem si dnes ve své korespondenci vyměňují dojmy staří kamarádi Luděk a Milda.

 

Milý Mildo,

 

Luděk StaněkLuděk Staněk|Reflex.cz

 

přichází jaro a s ním pro fanoušky Arsenalu tradiční sezóna sebevražd. Pamatuju se několik zápasů, ve kterých jsme přesně touhle dobou přišli o titul. Byl jsem na Emirates, v krásný, slunečný, jarní den v březnu roku 2008, když si Senderos dal vlastní gól a Bendtner dokázal jen srovnat na 1:1. Tedy definitivně jsme o titul přišli o měsíc později remízou s Liverpoolem, ale v mých očích to byl ten Senderosův vlastenec, jenž mi definitivně vzal víru, že bychom mohli ten rok něco vyhrát.

 

Zápas proti Blackburnu jsem sledoval na Internetu, ale utrpení to bylo stejné jako tehdy. Zápas to byl šílený z mnoha důvodů. Hráli jsem prakticky v nejsilnější sestavě, přesto jsme vůbec nic nepředvedli. Na to, že je osm kol do konce a jde o titul, to byl zcela ubohý zápas, ubohý výkon ubohých fotbalistů ubohého klubu. Završený ubohým Bossovým střídáním, který stáhl po sedmdesáti minutách z hřiště do té doby nejlepšího Arshavina, aby ho nahradil bez chuti hrajícím Fabregasem. Byl to zmar, z něhož by si slabší povahy klidně otevřely žíly.

 

 

Asi takhle – od konce února jsem vyhráli jen jednou. Proti Leyton Orient, kteří hrají asi 77. ligu. Ve třech posledních zápasech ze čtyř jsme nedali ani gól. V těchto třech zápasech jsme zaznamenali 54 střel. Jen proti Blackburnu jich bylo 22. A teď pozor — na bránu z nich mířily čtyři. Fanoušci na Emirates hráče vybučeli. Což se jim nedivím. Já bučel u počítače jako blázen. Ne že by to pomohlo. Jako vždy touhle dobou už nehrajeme o titul, ale soustředíme se na ubránění druhého místa. Ne že by to pomohlo …

 

P. S.: Ale mohlo by být i hůř. Majitel Fulhamu Muhammad al-Fajíd nechal během tohoto víkendu vztyčit na stadión Craven Cottage sochu Michaela Jacksona v nadživotní velikosti (viz obrázek). Prý byl velký fanoušek Fulhamu, a byl dokonce na jednom zápasu, tvrdí egyptský multimilionář o svém zesnulém osobním příteli Jacksonovi. Hele, Mildo, mohlo by být ještě hůř. Mohli bychom třeba remizovat s Blackburnem, a ještě mít před stadiónem sochu Barbry Streisandové ...

 

 

Ciao, Luďku,

 

Milda TesařMilda Tesař|Reflex.cz

 

byl jsem na koncertě zpěvačky D. D. Bridgewaterové, hvězdy festivalu Struny podzimu. Ten koncert byl vydáván za Jarní Gala, takže inteligentní pražská smetánka se dostavila kompletně v černém a róbách v předtuše, že jde na pohřeb nebo na nějakou jinou zhusta vážnou slavnost. Jenže já bych si přál tenhle černošský jazzový dynamit vidět v Redutě, anebo aspoň ve zpocené a zahulené Lucerně.

 

Tohleto, co jsem viděl a slyšel, to bylo úplně stejně sterilní pokusnictví jako útočná vozba Slavie o den později, když měla dát gól Hradci Králové. Útočníci se chovali jako spermický mužík Woody Allen, který, ačkoli je zaveleno k útoku, se vzpírá skočit, protože neví, co ho „tam v tý tmě“ čeká.

 

Ten večer se jmenoval „šest a půl tisíce naivních volů“. Povzbuzovali jsme v červeno-bílých kostýmech a přitom netušili, jaká nás čeká supernejbližší budoucnost, čili co bude zítra. Druhý den měl pro klub se stoletou tradicí dvě alternativy: buďto po měsících průtahů konečně zveřejní, že jej kupuje Kellner, Abramovič anebo český stát, anebo nezveřejní nic, nedostane profi licenci a bude hrát zase tak jako na sklonku devatenáctého století – jako amatérský spolek cyklistů a knihovníků třetí ligu na škvárovém hřišti za vršovickým nádražím.

 

 

Takže teď je pondělí, po žádném mesiáši dosud není ani vidu, ani slechu, takže věz, že jediné, co Ti mohu říct s definitivní jistotou, že Slavia při posledním profesionálním vystoupení ve svých dějinách ukopala s Hradcem Králové plichtu bez branek, hořčice na klubovém párku byla zjevně prošlá a já mám v hubě kyselo ještě teď.