trpaslíci

trpaslíci Zdroj: Profimedia.cz

Nerozluštěné tajemství: Jak se rozmnožují trpaslíci?

Jan Berwid-Buquoy

Někomu se to může zdát jako marginálie, ale já bych to nepodceňoval. Je spousta věcí na tomto světě čekajících na rozluštění. Například co dělá vítr, když nefouká? Ze které planety se k nám dostali vodníci? Jaký je rozdíl mezi drakem a saní a kdo z těch dvou má více hlav? Byl hloupý Honza opravdu blbec? A samozřejmě v neposlední řadě: Jak se rozmnožují trpaslíci? Na tyto záhadné otázky nám nedávají dosavadní zkazky vůbec žádnou odpověď!

 

Čteme-li pohádky bratří Grimmů, hemží se to tam trpaslíky, ale nikde nenacházíte pramen, kde se například v severním Německu najednou vzalo takové množství trpaslíků, aniž by byla zmínka alespoň o jedné jediné trpaslici. Pakliže nejsou k dispozici trpaslice, jak tedy dochází k rozmnožování této zvláštní zoologické formace? Ano, sice se říká, že člověk je vlastně obr trpaslík, ale o to zde nejde. Jak se rozmnožuje člověk, většina z nás nejpozději od svého 40. roku života ví a někteří už si to sami vyzkoušeli. Takže se nebudu zdržovat komentářem.

 

 

Při archívním zkoumání skandinávských balad ze 17. století se mi sice podařilo objevit i sem tam portrét nějaké té trpaslice, ale byly to dámy v dost pozdějších letech, a tím pádem bych si dovolil předpokládat, že již v přechodu. Některé z nich spíš připomínaly miniaturní čarodějnice uprostřed švédských pralesů. V těchto prastarých baladách nebyla ani zmínka o tom, že by měli tito „dwergové“, jak je nazývali Starogermáni, nějaké potomstvo, ale také se tam nic neříká o předcích těchto trpaslíků. Vycházíme-li z díla bratří Jakoba a Wilhelma Grimmových Sněhurka a sedm trpaslíků, máme zde důkaz dámy žijící nějaký čas s těmito bytostmi dokonce pod jednou střechou. Můžeme-li uvěřit textu autorů, provdala se později ona žena za vysokého šlechtice, a tím i následovníka trůnu. Nezanechala po sobě žádné memoáry, a tak se zase nedozvídáme o jejích trpasličích přátelích nic, co by popošouplo pohádkovou historicko-sociologickou vědu o stupínek dál.

 

Viděl jsem sice v Dánsku pornofilm Sněhurka a sedm trpaslíků, ale šlo tam výhradně o pohlavní styk mezi Sněhurkou a trpaslíky s vyloučením trpaslic, jež se tam nikde nevyskytovaly. Patrně režisér odváděl pozornost od hlavního problému: Jak se rozmnožují trpaslíci? Upřímně řečeno, Sněhurkou celou kauzu pouze bagatelizoval, patrně se snaže být zábavným. Na daném filmu nebylo nic napínavého, protože pouze začínal a končil souložemi. Když představení skončilo, diváci se probudili.

 

 

Ještě coby dítě, aniž bych tušil, že budu někdy politologem, mě přesto nepřesnost pohádkových geografických a sociálně metafyzických pojmů deprimovala: „Za sedmero horami a sedmero řekami.“ Prosím vás, kdo se v tom má vyznat? Kde to vlastně je?! „Král Řimbaba“ a „princ Bajaja“. Ví někdo z vás, ke kterému šlechtickému rodu tyto postavy vůbec patří? Božena Němcová napsala pohádku Perníková chaloupka, ale neurčuje místo, kde se tento architektonický skvost nacházel. Archeologové zatím nevykopali ze země žádný zbytek perníku, aby mohli s jistotou prohlásit: „Zde stávala v 19. století perníková chaloupka!“ Takto bychom mohli pokračovat do nekonečna, takže rozmnožování a prapůvod trpaslíků jsou pouze jednou z mnoha nerozluštěných záhad.