Válku proti drogám jsme prohráli. Legalizujte všechen fet
Říkalo se tomu válka proti drogám a od začátku to trochu smrdělo. Když si představíte na jedné straně bitevního pole zásahové jednotky s rychlopalnými kvéry a na druhé straně bandu zhulenců, co se v astrálních světech setkávají se svými mimozemskými protějšky, na koho byste si asi tipli? A vida – ozbrojenci proti zhulencům neměli šanci.
Jistě, je to zjednodušený pohled, ale zpráva Globální komise pro drogovou politiku mu teď dává za pravdu. Devatenáctičlenný tým expertů přiznal to, co je sedláckým (a dokonce i drogami nezatíženým) pohledem zřejmé už nějakou dobu – válka proti drogám selhala a má naprosto devastující dopady na lidi po celém světě. Ničivější, než drogy samotné. Řešení? Legalizace.
Lidi se vždycky chtěli sjíždět a vždycky se sjíždět chtít budou; stejně jako si Adam s Evou v ráji neodpustili okusování bůhvíčím napuštěného jablíčka, tak se každý člověk potřebuje čas od času sjet – ať už je řeč o trávě, halucinogenních houbách, soudku piva nebo krabičce cigaret. Zakažte mu to a on si to sežene od toho, kdo je ve slušné společnosti označován za zločince; a právem – neexistuje dávka kokainu, v níž by někdo neměl ruce od krve (a přitom dnes najdete stopy kokainu na pětadevadesáti procentech všech bankovek...). Vyobcování drog ze slušné společnosti mělo ten efekt, že se ta síla dostala do rukou zločincům. Výsledek rovnice je zřejmý – legalizujte drogy a zlikvidujete tak podstatné procento globálního zločinu. Včetně toho, označovaného za legální byznys – není přece žádná náhoda, že jediné drogy, které jsou legální, jsou ty, z nichž je odváděno DPH: chlast a cigarety. O tom, zda je také náhoda, že drogy, které rozšiřují vědomí jsou zakázané, zatímco ty, které jen zvyšují výkonnost, jsou povolené, se můžeme přít celé hodiny. Osobně sázím na to, že z půl kila lysohlávek ještě nikdo nezmoudřel.
