929 dnů prezidenta Zemana a věčná lidská blbost aneb Co člověk zjistí po návratu z ciziny
Zpětné zrcátko vyrazilo za plot domácí zahrádky a věřte, že není lepší ohlédnutí než pohled zvenčí. Po návratu umocňuje Zpětné zrcátko optiku vzdáleného pohledu detailním čtením o událostech minulých dní. Činí tak postupně od nejstarších čísel deníků. Díky tomu zná jak Nostradamus zítřejší odpovědi na dnešní otazníky a stává se součástí toku kolem něj plynoucích dějin. Někdy se nechce věřit, že „zítra“ budou věci zcela jinak, než jak „dnes“ politici odmítají připustit. Je to přirozené, neboť dějiny nikdy nezačínají a nikdy nekončí. Proto i zítřek bude pozítří včerejškem. Nic na světě se nemění, jen kostýmy a kulisy a je poučné ohlédnout se za ději uplynulých dnů.
Peroutka vlevo dole
Po pěti letech soudních sporů, odporujících si rozsudků a vzpírání se státní správy vlastním zákonům konečně padl pravomocný rozsudek v kauze Peroutka vlevo dole. Pražský Městský soud částečně vyhověl odvolání jeho vnučky Terezie Kasalové a potvrdil povinnost státu omluvit se za kecy Miloše Zemana na Peroutkovu adresu.
„Nemáme pochyb, že stát nese odpovědnost za prezidenta. Nelze připustit, aby stát bez jakékoliv nápravy zasahoval do osobnostních práv kohokoliv, pokud je takový zásah neoprávněný. Cesta k nápravě musí být i tehdy, pokud se takového výroku dopustí prezident republiky. Neexistuje, aby něco takového bylo mimo zákon, nad zákonem!“ prohlásil předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad.
Až potud by vše bylo v pořádku, ale není jasné, proč za plky úrovně hospodského žvanila je odpovědný stát, a nikoliv žvanil sám? Je-li uznán lékařsky nesvéprávným, jak může vykonávat funkci prezidenta a vrchního velitele ozbrojených sil? Kdo se omluví San Marinu či Kazachstánu, až jim Miloš Zeman – utržen od řetězu – vypoví válku? Nadějí zůstává, že mu k tomu moc času nezbývá. Aktuálně je ošetřovateli vypouštěn do výběhu sporadicky na nezbytně nejkratší dobu a do konce mandátu, dá-li se tak jeho výkon funkce nazývat, zbývá už pouhých 929 dnů! A na to se napijem!
Pak bude moci jen plácat dlaní do stolu a klapačkou do větru a ohroženi povodní jeho bonmotů a vtipů – třeba tím, jak přijde do pekla Zeman, Klaus a Claudia Schiffer – budou jen občané Nového Veselí. Zlí jazykové ale tvrdí, že v ohrožení jsou i Lány, kde se prý chystá Mister Bonmot usadit. Odpovídala by tomu i oprava svahů vodní nádrže Klíčava v lánské oboře. Projekt za 300 milionů Kč, který vyšetřuje policie, má zřejmě chránit obec před budoucími záplavami prezidentovy srandy. Obvinění čelí i ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák, kumpán Vratislava Mynáře. Oba ale trvají na tom, že zakázka je v pořádku a o její nutnosti bylo prý rozhodnuto poté, co Miloš Zeman vybalil nečekaně jeden ze svých nejlepších frků – jak přijde do pekla Zeman, Klaus a Claudia Schiffer…
Rozsudek kauzy Peroutka má ale jeden háček. Byť je jasné, z koho ta blbost vypadla a že žvanil a jeho aparát s nohsledy věci prodlužovali, nemají zúčastnění – tedy ani paní Kasalová – nárok na úhradu soudních nákladů. Jinými slovy – paní Kasalová, byť se soudila právem – dostane prdlajs a vše si musí zaplatit. Za žvanila náklady uhradí stát, tedy my ostatní! Dobře nám tak, však jsme si ho zvolili, reprezentanta! Není to ale tak dávno, co se žalobou otevřel jiný soudní proces. Bývalý radní Brno střed Svatopluk Bartík má zaplatit Kanceláři prezidenta 5 milionů Kč (!) za tvrzení z roku 2017, že Miloš Zeman má rakovinu. Dopustil se tím pomluvy a poškozování cizích práv.
„Každá sranda něco stojí. Vycházíme z obdobných případů a mimořádné situace!“ řekl právní zástupce Kanceláře prezidenta a dodal, že se prý možná prezident slituje a navrhne zločinci splátkový kalendář! Pokud si chce laskavý čtenář v tuto chvíli vrhnout – může – ale stále platí, že každá sranda – i kdyby to byly volby – něco stojí! Že je pan prezident trochu marod, víme všichni, ale nemusí jít hned o rakovinu, že? Je řada nemocí, jež nejsou smrtelné, třeba DG 307, jak naznačilo Zemanovo punkové klavírní provedení skladby Sentimental Journey na světovém fóru státníků.
Zase jsme nejlepší
Premiér svou větou: „Jsme v tom nejlepší!“ připomíná přeskakující vinylovou desku. Byli jsme nejlepší v počtu roušek a ventilátorů nakoupených v Číně i výší cen, za něž jsme je koupili. Byli jsme nejlepší i v tom, kdo nám je prodával. Jen Češi díky smyslu pro improvizaci dokážou nakoupit sofistikované přístroje a zdravotnické potřeby od firem, které dosud prodávaly zmrzlinu, vlastnily holičství nebo vznikly hodinu před transakcí. Zpětné zrcátko proto očekávalo, že po přejezdu státní hranice jej budou vítat transparenty s nápisy „Our Lives Matter Thanks to the Czechs“, ale nestalo se.
Nesetkalo se ale ani s historicky proslaveným sloganem „Česi, nekradněte!“, takže pokrok tu je! Zkrátka všem jsme fuk – zaplať Bůh. Hned po návratu Zpětné zrcátko zjistilo, že jsme zas přece jen nejlepší – díky státnímu dluhu – který si jako jediní můžeme dovolit, protože ho nejdéle do dvou let splatíme! Tedy pokud volby vyhraje ANO!
Agresivní postižení
Na okraji Ostravy měl být postaven dům pro samostatné bydlení osmi postižených lidí. Šlo o speciální zařízení se čtyřiadvacetihodinovým dohledem odborníků pro lidi postižené kombinací autismu a mentální retardace či dětské mozkové obrny. Odpor místních byl nelíčený.
A uváděné důvody? „Máme tady krásné motýly… Jsou tu i plazi… Možnost rekreace na louce tady před panelákem… V zimě tu mohou děti sáňkovat,“ zněly argumenty místních chytráků. „Já proti těmhle… No, nemám nic,“ říká další z nich. „Voni za to nemůžou, že jo, ale… Můžou bejt agresivní.“
Zpětné zrcátko se domnívá, že pobyt lidí postižených kombinací autismu a mentální retardace či dětské mozkové obrny – za trvalé asistence odborníků – nemůže být na škodu v místě, kde už bydlí desítky kreténů.
Ve Starých Křečanech na Děčínsku během rekonstrukce hřbitova pobouřily veřejnost náhrobní kameny poházené bez ladu a skladu po hřbitově, o hromadách ostatků vyvážených náklaďáky ani nemluvě. Starosta František Moravec se k problému vyjádřil otevřeně: „Pravda je, že v některých případech mám výhrady k práci lidí, kteří přesun kamenů z hrobů prováděli, ale radnice postupovala při rušení hrobů podle platného zákona o pohřebnictví.“ Jak jinak, však taky nešlo o sochu Koněva, jen o hroby svinských sudeťáků.
Čarodějnice zvaná 5G
„Středověk neskončil, středověk trvá, jsme černí andělé…“ Písní skupiny Lucie by mohlo začínat vysílání městského rozhlasu v Jeseníku od chvíle, co skupina osob vedená Zorou Veichartovou, redaktorem Jesenického týdeníku Miroslavem Chovancem a biohackerem (?!) Martinem Novotným zahájila v zapomenutém koutě země boj za čistotu víry o životě bez signálu a elektromagnetických vln 5G. Boj plný vášní, pověr a demagogie proti zdravému rozumu a vědě. Jeseník byl totiž vybrán jako místo testu fungování nových sítí 5G – nikoliv plošného – ve dvou středních školách osvícených něčím jiným než žárem očí svíčkových bab a potomků Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu. Pomník upáleným obětem jeho inkvizičních procesů leží shodou historické ironie pod vyhlášenými lázněmi, které založil místní slavný rodák Vincenz Priessnitz.
„Strach a víra v čarodějnické kejkle v prostých lidech přetrvávaly po staletí. Ještě v roce 1822 bylo Vincenzi Priessnitzovi úředně zakázáno používat houbu k omývání, protože obecný lid věřil, že je očarovaná,“ uvádí text u památníku upálených žen. (cit. RX 23) Ďábel se od časů Bobligových i Priessnitzových podle Zory Veichartové, Miroslava Chovance a Martina Novotného zřejmě zmodernizoval. Jen lidská blbost zůstává stejná.
Pokaždé když se Zpětné zrcátko vrací z ciziny do vlasti, má chuť políbit dle tradice předků zem. Poté, co si nejdéle druhého dne přečte či vyslechne vyjádření a moudra představitelů státu, má chuť jim říci, že by si měli políbit také… A nemusí jít o tradici jen jejich vlastních předků…!
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
