Vladimír Mertlík: Hibernující Miloš Zeman a konec jeho kamarádčoftu s Babišem
Na přelomu týdne došlo na domácí politické scéně ke dvěma tichým, leč zásadním zvratům. V tom prvním odešel Miloš Zeman z jím vyprovokovaného boje s Petrem Fialou o moc v České republice poražen, aniž by se zásadně pokusil situaci zvrátit ve svůj prospěch. Jeho rozhodnutí respektovat „dobrovolně“ – se zaťatým chrupem – ústavu a vládu vítězné koalice jmenovat bez dalších obstrukcí, připomínalo termín „taktický ústup do předem připravených pozic“, který generální štáb wehrmachtu používal pokaždé, když jeho jednotky dostaly od Spojenců na frak. Ve skutečnosti dopadl Zeman i jeho zbrojnoši jak sedláci u Chlumce (1775). Umělecké ztvárnění této pozitivní katastrofy od Jakuba Obrovského z roku 1937 doporučuje Zpětné zrcátko ke zhlédnutí u silnice I. třídy za Chlumcem n. C.
Výsledek utkání samozřejmě neznamená, že se již nikdy od kobry české politiky podobného pokusu o převrat nedočkáme, natož aby to znamenalo nápravu jeho charakteru. Příčinou zdánlivě snadného vítězství „fialové revoluce“ je mimo ztráty Zemanových fyzických sil a vůle hlavně totální ztráta dřívějších spojenců. Již Strana práv občanů, vedená Janem Škrholou Velebou, která měla být jakousi Zemanovou pretoriánskou gardou, zůstávala přes opakované pokusy o resuscitaci vždy jen armádou zombie. Rozhodující zlom však nastal po říjnových volbách, v nichž obě páté kolony domácí politiky – komouši i socani – získaly politický potenciál výše statistické chyby a tím ztratily – jednou provždy (!) – vliv na politické dění – pokud mezi politickou činnost nepočítáme otravu studní. Jediným Zemanovým významným spojencem tak zůstává Jiří Kájínek. S donedávna rozhodující politickou silou doby, pohnutím ANO dnes Miloš Zeman také nemůže počítat, neboť Andrej Babiš jeho spojencem nikdy ve skutečnosti nebyl. Jediné, co oba politiky spojovalo, bylo westernové pravidlo „spolu kradli koně, spolu budou viset“, podle nějž si vzájemně kryli záda.
Povolební výsledek a vývoj v případě Babišova Pyrrhova vítězství předpovědělo Zpětné zrcátko před více než půl rokem a jeho „nevítězství či neporážka“ opravdu vedly k tomu, že se obratem rozhodl rezignovat na chatrnou možnost získání pozice ve vládní exekutivě. Učinil tak dokonce přes na opakované Zemanovy náznaky, že s ním Babiš může v podpoře protiústavního puče počítat, protože si chytře spočítal současnou nereálnost prezidentovy nabídky. Pro tentokrát se vyhnul své občasné hysterii a zaujal novou politickou linii. S vědomím blížícího se konce Zemanova mandátu, setkání s fyzickou i mentální troskou tohoto bývalého Macchiavelliho a kalkulace s pomstychtivostí anoistického voličstva vrátit koalicím porážku z voleb, zaměřil Andrej Babiš snažení o útok na Olymp české politiky o pět let dřív, než měl v úmyslu původně. Součet uvedených veličin z něj dělá aktuálně největšího favorita, věc má ale přinejmenším dva háčky. Po hospitalizaci prezidenta a zastavení přísunu kořalky, dehtu a nikotinu jeho játrům a plicím se znovu projevila síla jeho kořínku. Ukazuje se, že Zeman je schopen přežívat i překvapivě dlouhou dobu ve stavu této hibernace (zimní spánek, specifická reakce živočichů na zimní období, kteří v klidovém stavu a při útlumu fyziologických procesů, projevující se především snížením tělesné teploty, přečkávají ve vhodném úkrytu – tzv. hibernakulu – nepříznivé zimní období. Je znám především u plchů, netopýrů, ježků, křečků nebo syslů a využívat jej mohli i předci člověka).
Andrej Babiš ale není žádný „dobrodinec chudých psů“, jak říkávala maminka Zpětného zrcátka o lidech, kteří mají ve sloupcích “má dáti – dal“ dostatečně jasno. Své veškeré finanční schopnosti i schopnosti marketérů bude nyní investovat do prezidentské kampaně, která je pro něj hrou „buď anebo“! Volbami přitom ztratili členové hnutí přístup k veřejným korýtkům a nyní končí i Babišova podpora těchto darmožroutů.
Prázdné misky u nich budou snižovat hladinu adrenalinu, resp. epinefrinu (hormon vyměšovaný dření nadledvin ze skupiny katecholaminů, který připravuje tělo na výkon a je základním hormonem stresové reakce „útok nebo útěk“. Společně s kortizolem se podílí na udržení organismu při životě při stresové reakci tím, že látky působí proti sobě. Adrenalin umožňuje tělu extrémní výkony, zatímco kortizol ho brání před poškozením od účinků adrenalinu). Dříve či později tak povede vyhladovění anoistů ke snížení hladiny jejich pomstychtivosti a ochoty nastavovat hruď, když uzavření penězovodů budou vnímat jako zradu. Rychle budou hledat nové pelechy a ve starém zůstane jen pár zoufalců, o které nebude zájem ani v sektách Jany Bobošíkové či Jany Volfové. Po krátké době bude ANO jen zanedbatelnou položkou historie, stejně jako jiné politické subjekty, zrozené na klinikách umělého početí.
Tak jako z pavlače politiky zmizel sám Andrej Babiš, který potvrdil nácvik role státníka evropského formátu i chválou na jmenování kompletní Fialovy vlády, mizí i většina dosluhujících ministrů. Jedni tak činí ve snaze udržet si již získané klíče od trafik, jiní se soustřeďují na instalaci kamarádů a příbuzných na pašalíky státní sféry s vidinou půjčky na oplátku budoucí vděčnosti.
Ne všichni se ale přitom řídí pravidlem: „Když už žereš, tak aspoň nemlaskej!“ Důkazem byl v minulých dnech Facebook Kateřiny Dostálové, kde se tato bývalá modelka, dnes pohybující se s grácií a elegancí 4. průlomového dělostřeleckého sboru 1. běloruského frontu maršála Rokossovského, pustila do nátěru Petra Fialy: „Petr Fiala nám může tvrdit, že sako je jeho přirozenost a se slušností se narodil, ale svými činy dělá pravý opak. Noblesa se přímo snoubí s ministerstvem zahraničí a on se ho zlehka vzdal. Dal ho Pirátům a nepochopil, že solvina se neodkládá na barokní sekretář.“
Sotva nátěr uschnul, pustila se Marfuša do Nastěnky – Markéty Pekarové Adamové: „Markétu ani tisíc firem vizážistů nepřevlékne do ležérnosti a nadhledu a neskryjí to, že nezná pojem slova grand. Ostatně i kníže se může chovat jako prase, ale vyspí se z toho… Z Markéty neudělají Hanu Podolskou ani její šaty. Co však na mě…dýchlo nejvíc? Mají strach a je to vidět. Doporučila bych zhlédnout film Ucho. Velmi poučné.“
Pokud Kateřina Dostálová doporučuje z neznámých důvodů současné vládní garnituře zhlédnutí filmu Ucho, pak ze stejně neznámých důvodů doporučuje Zpětné zrcátko Kateřině Dostálové a dosluhující administrativě zhlédnout Tři malá prasátka (Three Little Pigs). Nejen poučné, ale i zábavné.
A to je dnes vše, co jsem zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
