Vladimír Mertlík: Lipany Miloše Zemana aneb dále, od Hradu dále
Letošní podzim v české politice lze s nadsázkou přirovnat k událostem z podzimu roku 1433. Po krachu slibně se vyvíjejících jednání vyslal basilejský církevní koncil do Čech jasný vzkaz, že znění kompaktátu mezi římskou církví a husity považuje za definitivní. Husitští radikálové byli ale jiného názoru a na jaře 1434 po neúspěšném obléhání Plzně i pokusu dobýt Prahu táhli ti, kteří si říkali Sirotci, směrem na východ. Všichni ostatní ale měli už válek plné zuby.
Potřeba zlomit odpor těchto Che Guevarů spojila do koalice většinový proud husitů i českých katolíků. Husitští fanatici ztráceli pozice a novým vítězstvím chtěli vše vrátit do starých kolejí. Po řadě manévrů stála 30. května vojska Táboritů, Sirotků a koalice jejich odpůrců tváří v tvář pod úpatím Lipské hory u vesničky Lipany. Radikálové měli lepší postavení, ale přesto se obě jinak vyrovnané armády nemohly odhodlat k bitvě. Tři dny vyjednávání i provokací ukončil údajně výkřik neznámého bojovníka z řad husitských radikálů: „Ať se tedy boj rozhodne pěstmi!“
Zprvu reagovaly oddíly první linie koalice na útok husitů předstíraným ústupem. Husité, zvyklí na takový průběh, za nimi s jásotem vyrazili, čímž otevřeli vozovou hradbu a touto průrvou vnikly dovnitř zálohy koalice. Výsledkem krátkých krvavých jatek bylo na třináct set mrtvých radikálů proti dvěma stovkám na straně vítězů. Dějepisci tak mohli do kronik zapsat: „Dnem 30. května 1434 byla husitská polní vojska definitivně poražena v bitvě u vesnice Lipany.“
Letošní podzim 2021 nabídl podobné konotace, byť stovky let od sebe vzdálené. Většinová společnost už odmítala prodej odpustků, jimiž si panstvo kupovalo ulici. Po neúspěšném pokusu dobýt Prahu táhli ti, kteří si říkali anoisti, komouši a socani, dál na východ. Všichni ostatní už měli plné zuby jejich skandálů, ale radikálové chtěli novým vítězstvím vrátit vše do starých kolejí. A tak po řadě manévrů stály 8. října šiky rudo-oranžových a koalice odpůrců tváří v tvář. Radikálové měli sice lepší postavení, ale přesto ani jedna ze stran nebyla ochotna odhodlat se k bitvě. Dny vyjednávání, provokací i snah o zradu někoho z protivníků ukončil výkřik guru rudo- oranžových: „Bez ohledu na výsledek budu jmenovat premiérem toho, koho budu chtít!“
Výsledkem krátkých volebních jatek byly desítky politicky mrtvých komoušů a socanů. Dějepisci mohli do kronik zapsat: „Dnem 9. října 2021 byla komoušsko-socanská vojska definitivně poražena v bitvě o Sněmovnu.“ Guru rudo-oranžových Miloš z Lán se pokusil výsledek ještě zvrátit, ale po přímém střetu s koaličním vojevůdcem Fialou se bitva o Sněmovnu stala Milošovou bitvou u Lipan.
Po dlouhém mlčení ohledně stavu Miloše Zemana uvedl sám Zdravý nemocný, že důvodem jeho opakované dlouhodobé hospitalizace bylo jen dvouleté nechutenství. „Přestal jsem téměř jíst, s výjimkou sladkostí, které mně chutnají, zvláště poté, co ode mne odešla cukrovka“, řekl pacient, který ohromil odbornou lékařskou veřejnost schopností konzumovat vinné klobásy a meruňkové buchty žaludeční sondou. Zároveň odmítl tvrzení člena svého lékařského konzilia, Pavla Pafka, že trpí cirhózou jater.
Zdůraznil také, že již měsíc nepije alkohol a nekouří, což je s ohledem na jeho dvouměsíční pobyt na JIP a ARO Ústřední vojenské nemocnice slušný výkon. Mrzí jej pouze, že se musel vzdát vína, zatímco tvrdý alkohol mu neschází. Zpětné zrcátko podotýká, že tato informace nesvědčí ani tak o prezidentově abstinenčním strádání, jako o dostatečném předzásobení jeho baru pracovníky Kanceláře prezidenta.
Naopak o nedostatečné komunikaci mezi resorty svědčí Zemanovo sdělení, že má od lékařů zakázáno létat, takže už se nepodívá do Izraele ani do Číny, což vedlo čínskou vládu k vyhlášení státního smutku. Přesto ministerstvo obrany ČR vyhlásilo další kolo výběrového řízení na dodavatele speciální plošiny k naložení obrněného invalidního vozíku, pokud by bylo třeba vrchního velitele českých ozbrojených sil dopravit do první frontové linie.
Při jmenování nových soudců zdůraznil Miloš Zeman, že jejich budoucím hlavním úkolem při výkonu funkce je zrychlení řízení. „Soudní řízení, které trvá dlouho, působí újmu postiženým“, řekl prezident a pro názornost uvedl případy Vratislava Mynáře, Davida Ratha, Jiřího Kájínka, Romana Janouška a dalších postižených.
Po týdnu od chvíle, kdy se válel na chodníku jak postřelený kanec, zveřejnil Jiří Ovčáček podrobnosti této události. Odmítl spekulace novinářů, že šlo o zahájení kampaně k jeho prezidentské kandidatuře, kterou chtěl doložit schopnost vykonávat úřad prezidenta v souladu s tradicemi Miloše Zemana. Své tvrzení, že večer strávil na mši, doložil Ovčáček na twitteru fotografiemi, k nimž připsal: „Momentky z nádherné čtvrteční mše svaté v kapli sv. Kříže na Pražském hradě. Mše svaté se zde nekonaly už od roku 1911, kdy byl z kaple udělán sklad. Jde o druhou kapli na Hradě, kde byly obnoveny bohoslužby, ta první je od roku 2019 v Rožmberském paláci.“
Zdá se tedy, že v průběhu večera Ovčáček celebroval mši, během níž přijímal krev Páně tak vroucně, až se zřezal jak hovado Boží. Přivolaní policisté, kteří ho přijeli zpacifikovat po tom, co fyzicky napadal zdravotníky a urážel je výkřiky: „Služebníci ďáblovi!“, naměřili mluvčímu dvě promile. Během převozu se Ovčáček na policisty obracel kázáním, které bylo pro dějiny zaznamenáno: „Obacht! K modlitbě všichni za mnou, co já budu říkat...která neděle vlastně je... já jsem věděl, že to nepude! Já jsem pro to, dát vás všechny postřílet! Já to tvrdím z tohoto božího místa, ničemové, neboť vy se váháte obrátit a jdete raději po trnitý cestě hříchu!“ Poté, co jeden z policistů dojetím smrkal, pokáral jej Ovčáček naléhavým apelem: „Já bych si vyprosil, aby si tu někdo odfrkával! Není kůň, ani v maštali! Pane štábsprofous“, obrátil se na velitele oddílu, „vy si taky ničeho nevšímáte. Pamatujte si, že jste vojáci a žádný pitomí civilisti! A že se musíte dívat i skrze temný mrak v daleký prostor a vědět, že trvá všechno jen tak do času... Kde jsem to přestal...Bůh je nejvýš milosrdný, ale pro pořádný lidi a ne pro ňáký vyvrhel, který se nespravuje jeho zákony! Modlit se neumíte, a myslíte si, že je tady ňáký divadlo nebo kinoteátr! Slyšíte, vy tady dole v těch podvlíkačkách?“
Na hromadnou odpověď policistů: „Poslušně hlásíme, že slyšíme!“ obratem navázal: „A přece si na mně jednou vzpomenete, že jsem to s váma myslel dobře!... Z tohoto člověka si vemte příklad“, zvolal, když se z první řady ozval hlasitý pláč policejního prezidenta Švejdara: „Co dělá? Pláče!... Neplač! Povídám ti, nebreč!...Ty se chceš polepšit...? Tak to se ti, chlapečku, tak lehce nepodaří! Nikdo, ani Čech, ani žádnej Rakušan ti nepomůže! Teďko brečíš a až se vrátíš na cimru, budeš zase takovej lump jako předtím!... Tím jsem skončil, vy uličníci, a žádám, abyste se při mši chovali slušně! Aby se nestalo jako posledně, že si vzadu vyměňovali erární prádlo za chleba! Pohov!“, ukončil kázání nedostudovaný bohopravec Ovčáček těsně předtím, než ho sanitka dopravila do Ústřední vojenské nemocnice. Prezident Zeman na žádost novinářů o vyjádření k této věci jen krátce podotkl: „Šikovnej kluk je to!“
A to je dnes vše, co jsem zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
P.S.: Zpětné zrcátko upozorňuje své příznivce a čtenáře, že od dnešního dne se mění dosavadní cyklus jeho vycházení: Pondělí – Úterý na Pondělí – Čtvrtek.
