Návrat do budoucnosti. Co nám dnes sděluje vánoční poselství TGM?
Dřív než se Zpětné zrcátko v roce 2022 poprvé ohlédne, rozhodlo se nakouknout do budoucích dnů nového roku. Půjde v něm o cíle tím důležitější, že jejich splnění by mělo přijít po dramatickém obratu domácí politické scény. Cíle tím těžší, že jejich splnění nebude záležet jen na schopnostech vládní garnitury, ale i na trpělivosti a pochopení jejích voličů. Bude tomu tak zejména ve chvílích, kdy úsilí napravit stav hospodářství a ekonomiky nebude obratem přinášet úspěch.
Je třeba vzít na vědomí, že katastrofální stav země není vinou dnešní vlády, ale výsledkem politiky minulých osmi let. Je tomu tak bez ohledu na to, že demolice státu nebyla úmyslem hnutí ANO, ale jeho totálním selháním a ústupem tlaku rudo-oranžově-hnědé koalice poté, co se Andrej Babiš i hnutí ANO stali vydíratelnými. Proto nakonec navzdory průzkumům, naznačujícím jejich vítězné tažení, přišlo Pyrrhovo vítězství. Spoléhání na migraci komoušských, socanských a náckovských voličů do šiků hnutí ANO se ukázalo být sebevražednou politikou, jako každá víra ve věrnost kolaborantů a zrádců. Příklon této páté kolony pseudokoaličních partnerů k filozofii hnutí ANO se ukázal být jen ochotou přijímat úplatky. Jejich finanční krytí sice nesli daňoví poplatníci, ale politické náklady hnutí ANO, jemuž se nepodařilo vyžírky uspokojit.
Přes utrpěné vítězství o jeden mandát bylo ANO jediným poraženým, když masakr oranžových a rudých parazitů se dal očekávat. Ztráta hnědých soukmenovců je nepřímou úměrou k částečné civilizaci jejich Vůdců, která hnědokošiláčům nevoní, proto dnes jejich tvrdé jádro bojuje za vlast v řadách pošuků Volného pádu.
V pochopení těchto procesů vedením ANO je skryto jeho pravděpodobné budoucí převzetí levicového voličstva, tvořeného slabšími jedinci, spoléhajícími na berle státu bez ohledu na jejich cenu. Je otázkou, kdy to přinese periodický pohyb volebního kyvadla. Každopádně hnutí ANO zůstalo důstojným soupeřem, zatímco nabídka komoušů a socanů je stoletou politickou veteší a šrotem. Podzimní volby do obecních zastupitelstev (nejspíš) 7. – 8. října 2022 ukážou, zda výsledky parlamentních voleb 2021 byly ze strany českého voliče opravdu projevem vůle a uchopení rozumu do hrsti či jen licitací, kdo dá víc! V zájmu země doufejme, že letošní volby přinesou potvrzení v říjnu 2021 nastoupené cesty a zbytečným partajím pro 28 700 rudých a 11 000 oranžových zoufalců dají ránu z milosti.
O měsíc dříve (7. září 2022) nastane Zpětným zrcátkem akcentovaný termín 150 dnů do konce mandátu prezidenta Miloše Zemana. Proto má Zpětné zrcátko v úmyslu se věnovat historii i budoucnosti prezidentské funkce řadou ohlédnutí, mj. fragmenty vánočních či novoročních projevů hlav naší země. I ty jsou ve vztahu k realitě dějin, která následovala, obrazem doby i držitelů fiktivního trůnu na Pražském hradě.
Jak jinak seriál zahájit, než fragmenty projevu prvního prezidenta Československé republiky, Tomáše Garrigue Masaryka, který přednesl 22. prosince 1918 Národnímu shromáždění:
„Věřím i já Bohu, že po přejiti vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvaleného, vláda věcí Tvých k Tobě zase se navrátí, ó lide český, a pro tuto naději Tebe dědicem činím všeho toho, co jsem kolí po předcích svých byla zdědila a přes těžké a nesnadné časy přechovala, nýbrž i v čemkoli dobrém skrze práci synů mých a požehnání Boží, rozhojnění jsem přijala, to všecko Tobě odkazuji.“
Proroctví-modlitba Komenského vyplnila se doslova; náš národ je svobodný a nezávislý a vstupuje vážen a podepřen všeobecnou sympatií do společnosti evropských národů. Svět se rozstoupil na dva tábory, a v hrozném boji zvítězili ti, kdo hájili ideálů spravedlnosti – zvítězili idealisté, zvítězil duch nad hmotou, právo nad násilím, pravda nad chytráctvím. My Čechové a Slováci nemohli jsme v tomto světovém boji stát stranou a museli jsme vystoupit, neboť celá naše historie, její obsah a smysl vede nás k mocnostem demokratickým. Vybudování našeho státu naše reformace a její ideály, naše utrpení protireformačního násilí a naše probuzení, vedené ideou humanity, a vyplývající z ní demokracie – osud našeho národa přímo logicky je spjat se Západem a jeho moderní demokracií…President Wilson věnuje naší otázce velikou a upřímnou pozornost. Jsme jemu a všem Spojencům zavázáni, a mohou na nás vždy počítat; vyjádřím naše city k nim nejlépe slovy premiéra dra Kramáře, který mně…uložil „ubezpečit vlády a národy spojenecké naší vděčností a neochvějnou věrností, naše republika zůstane navždy Spojencům věrnou“.
…máme naději – že by pangermánská Mitteleuropa byla nahrazena sblížením států od Baltického moře až k Adrii a dále přes Švýcary až k Francii. Byla by to silná ohrada proti Němcům, pokud neopustí svůj výbojný tlak na východ, a zároveň ochrana pro Rusko, takto od Pruska oddělené. A silného Ruska, sjednoceného federativně, my všichni a Evropa potřebujeme. Rusko prožívá těžkou krizi. Padl neschopný a degenerovaný carismus, podobně jako padl carismus berlínský a vídeňský; ale revoluce ruská nebyla a není dost tvůrčí… Pochybuji, že si Rusko bez pomoci Spojenců brzo dovede pomoci.
Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno; území, obývané Němci, je území naše a zůstane naším. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova… V přechodné době vynasnažíme se o zachování pořádku, chceme se věnovat klidné práci administrační. …Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti, matematice humanity.
…člověk a národ nežijí jen chlebem; Uvědomili jsme si všichni, že potřebujeme převychování. Starost o školu a všecek duševní život vyžaduje nejintensivnější péče.
…Dosáhli jsme svého cíle. Teď se vynasnažíme, abychom si ho navždy zabezpečili. Úkol snad těžší než za války. Všichni občané dobré vůle, bez rozdílu stran, náboženství a národnosti, mají dánu možnost vybudovat vzorný demokratický stát, jehož úkolem bude starat se o zájmy všeho svobodného samosprávného občanstva.
Získali jsme si sympatie Spojenců a respekt odpůrců svou organizační dovedností a tím, že jsme dovedli udělat a zachovat pořádek. A ten musíme zachovat i nadále a za všech okolností. V našich zemích nesmí být žádného znásilňování, snažně vás prosím, přátelé, přispívejte, kde, kdo můžete, k uklidnění; nepořádky by nám valně uškodily politicky, zejména Anglie a Amerika by nepořádky nesly velmi nemile. Prosím v tom o vaši spolupráci velmi snažně. …Šťastné a veselé svátky!“
Velkou část projevu věnoval prezident vznešenými slovy také vztahům k menšinám a sousedům. Ve funkci byl od 14. listopadu 1918 do 14. prosince 1935 ve čtyřech obdobích: 1918–1920, 1920–1927, 1927–1934 a 1934–1935, kdy pro nemoc abdikoval. Kolik z jeho slov prošlo sítem času a dějin ukázaly příští roky…
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
