Vladimír Mertlík: Má Andrej Babiš zapotřebí být Dlouhé bidlo z Bratrstva kočičí pracky?
Blíží se volební tsunami, jimiž hnutí ANO hrozí spláchnout vše vybudované od jejího pádu do opozičních lavic. Průzkumové agentury věští z křišťálových koulí, hadích drápů a žabích křídel preference a šance politiků, kteří se mění v ochotníky z komedie Fidlovačka, samý hněv a samá rvačka. Subjekty mířící na publikum s vyšším IQ, než má houpací kůň, mění repertoár a místo Fidlovačky nasadí Obchodníka s deštěm.
Odměnou je na čtyři roky vstup do Síní slávy (Sněmovna, Senát, Parlament), které politiky změní v experty na cokoliv, kdekoliv a kdykoliv. S cílem získat vavříny se bardové i subrety politické forbíny pitvoří a metají kozelce bez ohledu na svůj věk i váhu. Triumf však záhy zhořkne hněvem lidu neboť… neboť lid je vždy rozhněván a poraženým zbývá jen ukončit kariéru hrou Járy Cimrmana Vichr z hor. Hraběcí rady médií, že by vláda měla lépe vysvětlovat své kroky obyčejným lidem, vylučuje zkušenost setkání ministra Víta Rakušana s obyčejnými lidmi připomínající obraz Josefa Lady Tancovačka. Není divu! Termín obyčejní lidé je falešný idiom krysařů z Hamelnu, kteří falešnou starostí o blaho obyčejných lidí lákají pouze hlasy či peníze z těch, jimiž pohrdají. Až na výjimky z oblasti vědy, medicíny, sportu a umění je každá společnost složena z obyčejných lidí.
Rozdíl mezi nimi vytváří jejich rozdílná vzdělanost a sociální gramotnost. Vysvětlit ekonomiku státu jedincům se vzděláním a cíli přežvýkavců je jako snaha vysvětlit variace a derivace někomu, kdo nepochopil záludnost trojčlenky. Krédem obyčejných lidí je jen závist vůči všem, kteří talentem a pílí ve škole i dnešní pracovitostí dosáhli větší prosperity. Vysoká škola života, kterou se obyčejní lidé často ohánějí, jim však dala dost sebevědomí pro pocit, že by byli schopni stát řídit lépe, stejně jako slyšeli koně zpívat, letadlo couvat a žábu pěstí skálu rozbíjet. Argument, že dobře se mají politici, kteří kradou, má také háček. Pravda, na obou stranách jsou chytráci domnívající se, že krást je snadnější než pracovat. Jsou však osudy zločinců formátu Davida Ratha, Petra Kotta či Petra Wolfa opravdu tak záviděníhodné?
Změnit je třeba úlohu médií, která by se měla probrat z umělého spánku, neboť čas, kdy byl tisk sedmou velmocí, je pryč. Místo slídění v rozkrocích by se měla média vrátit k úloze být jedním ze základů občanské společnosti a přiznat barvu dresu. Vládě příznivá by měla voličům přibližovat kroky vlády. Stejně otevřeně by měla média přistoupit i k opozici, včetně prezentace jejích řešení problémů. Jenom otevřený konkurenční boj myšlenek budí respekt, ale pohled na českou politickou scénu není radostný, neboť řadu politických partají vedou:
1) lidé, kteří by, stejně jako šmejdi nejraději prodávali zázračné kastroly a deky, ale zjistili, že hlupákům se líp než hrnce prodávají kecy
2) přičtěme subjekty, jejichž kongres pro počet členů lze svolat do výtahu
3) nezapomeňme na zoufalce stále sledující vůdce s prošlou záruční dobou
4) ani na strany, jejichž členové měli už dávno provést eutanázii, ev. s menšími náklady skočit z okna nebo do hajzlu
5) nakonec zbývá šest politických subjektů, jejichž existence dává smysl. I jejich počet by šel zredukovat, ale brání tomu osobní ambice vůdců.
Jak Zpětnému zrcátku připomněl v RX kolega Jiří Sezemský, měl by rejstřík začít předskokany, což je termín pop scény pro vycpávky před show hlavních hvězd. Jejich dnešní zombie existence i dřívější význam politického planktonu je řadí do oddílu Ad0 a je předzvěstí budoucnosti u subjektů v odd. Ad1), Ad2) i Ad3).
Ad 0) Hlavu vzhůru, Blok proti islámu, Alternativa pro Česko, Realisté, Chcípl pes, Volný blok, Suverenita, Vandasova DSSS a další?
Hlavu vzhůru byl jeden z mnoha projektů české BB (Božské Bobošíkové), jež prodělal tři metamorfózy za podpory jedenácti stejně významných stran. Připomeňme, že v roce 2008 si BB nechala ke své kandidatuře za KSČM na úřad prezidenta spíchnout i stylově rudý kostýmek.
Blok proti islámu (BPI) byl jeden ze spolků švábologa Martina Konvičky, sociologa Petra Hampla a exposlankyně ČSSD Jany Volfové vyhozené proto, že na škole, kde byla ředitelkou, někdo pořád kradl. BPI se rozpustil po útoku členů převlečených za islamisty na Staroměstské náměstí a odmítnutí členek BPI nechat se jimi pro jasnější obraz krutosti islámu znásilnit. Předseda Konvička tehdy prohlásil, že si členky BPI ve spolku už nevrznou.
Alternativa pro Česko byla v roce 2017 Nejvyšším správním soudem ČR rozpuštěna, neboť se v ní kradlo jak ve škole Jany Volfové.
Realisté, založeni politickým analytikem Michalem Morozem, politologem Petrem Robejškem a prezidentem AOBP Jiřím Hynkem, jednali od založení 15. 12. 2016 o programu a tvářích strany až do 22. 7. 2019, kdy se sami rozpustili…
Chcípl pes byla iniciativa Nomen Omen založená hospodským Jakubem Olbertem na protest proti opatřením při pandemii covid-19. Chcípla neznámo kdy...
Volný blok založil exposlanec Lubomír Volný s cílem naplnit krédo strany: „Poť ven na férovku, sráči!“ Poté co nenašel soupeře, spojil se s ČSSD-Českou suverenitou sociální demokracie, kde ho v zápase MMM nejtěžší kategorie porazila Jana Volfová.
Suverenita(nyní koalice s ČSSD – viz výše) je jednou z mnoha stran rejstříku, kterým také předsedala Jana Bobošíková.
DSSS založil Tomáš Vandas, ale zbabělý postoj cikánů k pouličním rvačkám odvedl členy DSSS na mise do SPD i PRO a ani hnutí ANO nevylučuje možnou podporu.
Ad 1) PRO, Trikolóra a jiné strany
Uvedená srocení vznikla podle výše zmíněného návodu k mentální masturbaci a zvolení se předsedou bez falešné skromnosti.
Ad 2) Zelení, Svobodní, Přísaha
Jako komentář k existenci těchto stran stačí dvě slova: „To nevadí!“
Ad 3) ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie
Strana zahájila činnost krádeží značky jiné party. Je zábavné, že předseda zlodějů byl svého času předsedou okradených. Spojením s jemu podobnými existencemi splnil někdejší slib spojit se v zájmu obyčejných lidí i s Marťany.
Ad 4) SOCDEM, KSČM, KDU-ČSL
Svou zbytečnost prokázali socani už červnu 1948 incestem s tehdejší KSČ. Uvedené platí i dnes. KSČM? Ptejme se: „Co krvavá revoluce, soudruzi? Co sklady zbraní, Lidové milice, balíčkové bomby ministrům i jejich vyhazování z oken? Kdy naposled jste, soudruzi, pověsili soudruha?“ Kdepak, ani komouši už nejsou to, co byli. Zbývají věrní spojenci kohokoliv, KDU-ČSL, i dnes připravení být v jakékoliv vládě, svírajíce kladivo na čarodějnice, buzíky, lesby i jiné úchyly. Pozadu jako raci, pochodem vpřed!
Ad 5) ODS, STAN, TOP 09, Piráti, SPD, ANO
ODS, STAN, TOP 09 by klidně mohly liberální segment politického spektra posílit svým spojením, ale brání tomu osobní ambice jejich vedení. Jsou však prvními, kdo bez ohledu na horizont voleb brzdí pád země do strategických i ekonomických pekel a řití. Ke kritice médií za špatnou komunikaci vlády s voliči znovu připomíná Zpětné zrcátko začátek 2. odstavce dnešního ohlédnutí.
Pirátům v roli vnitrokoaliční opozice s moderně levicovým odstínem, blízkým věku jejich elektorátu, nic nebrání, aby pozici drželi v zájmu vyvažování i nadále.
SPD má svůj úkol v demonstraci náckovsko-kolaborantské ochoty se prodat kdykoli komukoli, je-li v nabídce slušná cena. Dejž Bůh zdraví domu tomu!
Nejsmutnější je role hnutí ANO, resp. jeho předsedy Andreje Babiše. Ztráta funkcí a přístupů ke kohoutkům penězovodů učinila z dříve nemilosrdného, ale čitelného predátora jen masožravce ochotného konzumovat i politické mršiny. Dostal se tak do společenství Michala Haška, Jiřího Paroubka, Jaroslava Foldyny, Ivana Davida, Dominika Duky a dalších figur. Zítřejší zrada včerejších partnerů je pro ně vždy účel světící prostředky. Žádná lež není nikomu z nich dost velká, má-li zakrýt předešlou.
Lži ANO o jednání s Pětikoalicí a prezidentem na téma reformy důchodů a výmluvy z neúčasti na druhé schůzce jsou stejně dětinské jako výmluva spolužáka Zpětného zrcátka Milana Schlessingera ve 4. B, když zdůvodňoval pozdní příchod tvrzením: „Doma u budíku nám šla jen velká ručička.“
Má Andrej Babiš opravdu zapotřebí být Dlouhé bidlo, vůdce Bratrstva kočičí pracky?
A to je dnes vše, co jsem zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
