Jak známo, zrcátka jsou křehká a platí to i o těch zpětných. Potvora nemoc odložila úterní termín ohlédnutí, ale zároveň umožnila získat větší odstup od konzumace tuzemských volebních výsledků do europarlamentu. Přesto Zpětné zrcátko nemusí vzít ze svého hodnocení zpět ani slovo – snad jich jen pár přidat. V platnosti zůstává tvrzení, že největší hrozbou je koalice Přísaha a Motoristé (PaM), v níž ANO nejspíš našlo koaličního partnera do parlamentních voleb 2025.
Flirt Saši Vondry (zatím ještě ODS) s Filipem Turkem v živém televizním přenosu i náznaky příští kopulace Jana Zahradila (také zatím ODS) s PaM raději nechme stranou! Nejen to! Děsivý je i fakt, že lídr Motoristů Filip Turek skončil v zisku preferencí se 152 196 hlasy na 2. místě, ke kterému stačilo volební heslo „Zrušíme zákaz aut se spalovacími motory“. Bez ohledu na blbost tvrzení, že 12 rudohnědých českých kašparů něco zmůže proti 708 zbývajícím poslancům europarlamentu. Zpětné zrcátko si pamatuje z dětství po válce nákladní i osobní auta na dřevoplyn, kdy na korbě či z kufru čněl obří kotel, do nějž se přikládalo vše blízké dřevní hmotě – dřevo, uhlí, koks. Produkt, hořlavý plyn na bázi oxidu uhelnatého, vodíku a metanu byl vháněn do motoru, kde – benzinu a nafty nemaje – plnil funkci obvyklé pohonné hmoty. Filip Turek jako konzervativní politik mezi auta se spalovacími motory zařadí i auta na dřevoplyn, což mu přinese další vzestup preferencí. Vlna turkománie přinesla první plody už ve chvíli, kdy Nora Fridrichová promovala pořad ČT „168 hodin“ citací politologa Daniela Kunštáta, jenž popsal voliče Filipa Turka takto: „Typický volič Filipa Turka je mladší, méně vzdělaný muž, který slyší na trochu buranské chlapáctví okořeněné vůní benzínu.“
V ten okamžik vypukla občanská válka! Nesouhlas dalo najevo i několik veřejných osobností, dle redakce ŽivotvČesku.cz mj. „ostřílený a uznávaný politolog Josef Mlejnek, který k věci přistupoval odborně“ (cit.). Odbornost jeho posudku spočívala v odhalení, že: „…Turek má významnou popularitu mezi mladšími ročníky…je populární na sociálních platformách…zákaz spalovacích motorů ve společnosti rezonuje... podpora (jeho) koalice tam, kde je autoprůmysl, byla nadprůměrná. …kampaň odráží obavy…že přijdou o auto… a o zaměstnání…“
Záhadou tohoto odborného posudku, který jen kopíruje volební mapy, zůstává, v čem je odbornější a čím je jeho autor ostřílenější a víc uznávaný než kolega Daniel Kunštát. Přeložíme-li „odborný“ posudek Josefa Mlejnka z keců v kleci do češtiny a porovnáme s méně odborným vyjádřením méně ostříleného a méně uznávaného kolegy Daniela Kunštáta (cit.), pak zjistíme, že se názor obou politologů – až na tendenční výklad nijak neliší. Na věku voličů pana Turka se oba nepochybně shodnou. Argumentovat popularitou Filipa Turka na sociálních sítích je při IQ drtivé většiny tamních anonymních autorů ošidné, aniž by to mělo jakoukoliv vypovídající hodnotu o vzdělanosti protagonisty. Skutečnost, že zákaz spalovacích motorů ve společnosti rezonuje (cit.) je politicky stejně signifikantní jako ve společnosti rezonující naděje, že vyléčit se lze podle pana Turka pitím přípravku Savo. Obavy příznivců Filipa Turka, že při přechodu od motorů spalovacích na elektrické přijdou o auto a zaměstnání (cit.), jen dokládají, že by se měli obávat spíš o své duševní zdraví. Komanda komisařů EU zabavujících auta se spalovacími motory nehrozí ani po roce 2035. Jen jejich produkce, paralelně se zlepšením elektromobilů, bude postupně klesat. Tak jako tomu bylo kdysi u aut na dřevoplyn. Zpětné zrcátko si je jisto, že i rekvalifikace dělníků u pásů dnešních automobilek bude snadná…
Nejděsivější na výsledcích eurovoleb nejsou ani samy výsledky, jako spíš obsah jejich kampaní ze strany partají usilujících o Našelidi, poslušné stádo přežvýkavců, jemuž stačí hesla: Nedovolíme…! aniž by nabízela vizi: Musíme…! Často bývá vládní koalici vyčítána nedostatečná komunikace směrem k Našimlidem a zdá se, že kritika padla na úrodnou půdu. Z dobře informovaných pramenů unikly informace o připravované kampani vládních stran ke krajským a senátním volbám 2024 i volbám do sněmovny 2025, která bude konečně reflektovat přání i touhy lidu a nastaví bariéry všemu, co naši vlast a Našelidi ohrožuje. Připravovaná kampaň je přirozenou reakcí na diktát nikým nevolených úředníků Evropské unie a její politiku Green dealu a podporované bezbřehé imigrace ze zemí nám kulturně cizích. Důkazem jsou návrhy některých uniklých volebních sloganů:
Zrušíme zákaz chovu psů! Ochráníme vaše domácí mazlíčky! Odboráři trvají na distribuci modlitebních koberečků pro členy zdarma! Nedovolíme zákaz vepřového masa! Odmítáme povinnou týdenní konzumaci skopového! Ruské pirožky do každé sámošky! Budeme tu dýl, když zrušíme Green deal! Nechceme tu imigranty – místo nich přijmeme granty! Zrušíme zákon: Je to psáno už v Koránu – nejlepší je to po ránu!
Je vyloučené, že by vládní koalice s tímto programem nezvítězila. Pokud si ostřílený a uznávaný politolog Josef Mlejnek myslí, že Zpětné zrcátko či PR vládní koalice zešílely, ať se spolu s voliči Filipa Turka, hnutí ANO, koalice Stačilo! a SPD zamyslí nad tím, podle jakých programů a hesel volil on a příznivci výše uvedených stran.
A to je dnes vše, co jsem zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
