Vladimír Mertlík: Všechno má svůj konec, ale něco zůstává věčné. Deset rad do roku 2025
Staroměstský orloj, stejně jako zvony na věžích jiných českých a moravských měst odbil poslední hodiny roku 2024, ale přesto s námi jeho události zůstávají. Historie nikde nezačíná ani nekončí, vždyť i zítřejší den bude pozítří včerejškem. Všechno na světě má konec, říkával dědeček Zpětného zrcátka. Má ho láska, má ho kupodivu i pracovní doba a svůj konec má i každý příběh. Až když skončí a začne jiný, ukáže se, zda bude líp. Proto s hodnocením zatím vyčkejme. Končí události i impéria, která se zdála být věčná, za jejichž existence jsme se ptali: Jak by bez nich mohl svět existovat? A přece může!
„Čekám s napětím, co nám v roce 2025 osud přinese,“ volá s planoucím zrakem upřeným k nebesům fatalista.
„Můj ty Tondo kolenatej,“ volá Zpětné zrcátko v odpověď fatalistovi. Jako by se ptal fotbalista: „Čekám s napětím, co nám v roce 2025 osud přinese!“ Osud? Nikdo jiný, jen ty sám, jen my sami. To my, naše myšlenky, touhy a cíle, náš altruismus či chamtivost, ochota sdílet i závist, odvaha nést zodpovědnost či zbabělost schopná prodat vlastní svobodu za kýbl mláta a podrbání hráběmi, naše láska nebo žlučovitá nenávist vůči druhým, která je přitom nenávistí vůči sobě samému, své neschopnosti a hlouposti, to vytváří naši přítomnost i budoucnost – náš osud. Protože osud, to jsme my sami!
Ohlédněme se namátkou, co přinesly poslední dny let minulých, jak jsme naplnili své naděje, touhy a cíle, neboť v poslední den roku věci nejen končí, ale jak říká básník: „Vždy, když něco končí, něco hezkého se začíná!“
Od Silvestra roku 1879 se díky Thomasu Alva Edisonovi rozsvěcí nejen v hlavách moudrých. Každý si od té doby může rozsvítit svou žárovku a je na nás, co vidíme a co vidět chceme. To platí dodnes!
V roce 1992 přestalo i de iure existovat Československo, stát, který jeho zakladatelé vytvořili jako věrnou kopii toho, který předtím zničili. Ve skutečnosti byl státem jen 25 let (1918‒1938, 1945‒1948 a 1990‒1992) proti 49 rokům podoby kolonie. Na svět jej přivedla válka, což je většinou úkol a cíl válek, přivádět na svět nové státy. Důvodem je neschopnost vůdců zlepšit státy předválečné. Rozbít dosud fungující a stavět kopie na brownfieldu ekonomiky i ducha se zdá být snazší než opravit to, co mnohdy po staletí sloužilo. O pouhých deset let přežil tuzemské Československo Tuzemský rum ze shnilých brambor, přiveden na svět touž válkou, který se skutečným rumem měl společnou jen barvu. I to platí dodnes!
Jsou ale události, které ač se nezmění, změní svět. Jednou z nich je akt, jež provedl 31. prosince 1999 po své rezignaci Boris Jelcin, když jmenoval Vladimíra Putina prezidentem. Fízla profesí a po moci chorobně toužícího rozesírače světa, stejně jako psa novým kouskům nenaučíš. To také platí dodnes!
Miloš Zeman si i v roce 2025 zachová schopnosti kouzelného džina. Zjeví se všude, kde se otevře láhev s jakýmkoliv chlastem…
Určitě se nezmění ani Parlamentní listy, Luboš X. Veselý, Tomio Okamura, Václav Klaus, Kateřina Konečná, epidemie úplavice a další katastrofy, které si způsobujeme nedostatečnou duševní a morální hygienou.
Sčítání lidu Rakouska-Uherska 31. prosince 1910 prozradilo, že na jeho území žilo 6 435 983 Čechů. Sčítání o sto let později v roce 2011 potvrdilo existenci 10 436 560 osob žijících na území Česka trvale. Pokud jsme udrželi stejné tempo množení, je nás dnes o 520 075 víc, tj. celkem 10 956 635. Realita statistik však hovoří jen o 10 897 000 občanech. Upřímně řečeno, žádná sláva! Je třeba přidat, přátelé!
Obvykle se nemění ani informace o vypitých hlavách. Největší konzumenty alkoholu lze najít v Evropě a v zemích bývalého Sovětského svazu. Nejvíce vypijí Moldavané – 18,2 litrů čistého lihu na osobu a rok, z čehož více než deset litrů je podomácku vyrobený chlast. Snad i proto jsou nejchudší zemí Evropy. Hned za nimi na 2. místě jsou Češi. Za rok vypijeme v průměru o pouhé necelé dva litry alkoholu méně než Moldavané, tedy 16,4 litru čistého lihu ročně a o 32,6 litru méně než Miloš Zeman. A pak že to nejde, být mezi nejlepšími. S přihlédnutím k množení obyvatelstva se zdá, že v Česku zřejmě neplatí tradovaná poučka: „Kde je větší konzumace, je větší i legrace, tím pádem častější kopulace, jejímž výsledkem je využití ovulace a zvětšení populace,“ neboť s pohledem k výše uvedeným tabulkám největších konzumentů lihu na světě by nás jinak muselo být přinejmenším jako Indů.
Mnohem silnější vliv má ale zřejmě chlast Čechů na jejich volební preference. Stačí jen bez komentáře uvést prosincové výsledky společnosti NMS: ANO 33,6 %, Spolu 18,3 %, STAN 11,2 %, SPD 7,9 %, Piráti 5,9 %, Motoristé 5,3 %, KSČM 5,2 %, SOCDEM 3,7 %, Přísaha 2,3 %. Zde by to chtělo v roce 2025 také zabrat. To je furt chytré telefony, chytré hodinky, chytré oblečení, chytrá auta… jen lidi jsou čím dál blbější.
Podle zpráv z kruhů blízkých hnutí ANO přinesl Aleně Schillerové Ježíšek čarovné zrcadlo. Hned pod stromečkem se prý paní předsedkyně čarovného zrcadla zeptala, je-li někdo krásnější než ona… a dodnes prý ten krám pitomej ještě diktuje jména.
Závěrem desatero dobrých rad Zpětného zrcátka do roku 2025:
- Jste-li dobří, nahrnou na vás všechnu práci. Jestli jste kurva dobří, dokážete se jí zbavit!
- V životě je dobré se pro něco zapálit. V krematoriu už je pozdě!
- Někdy se sám sebe ptám: Kdo sakra jsme? Odkud jsme přišli? Kam míříme? Jaký má smysl lidská existence? Pak si naleju odpověď a je mi dobře!
- Hospoda je jediné místo, kde je Darwinova teorie vývoje naruby. Ze savců se tu stávají plazi.
- Slivovice vaše problémy nevyřeší, ale na druhou stranu je nevyřeší ani mléko.
- Každé ráno prohlédnu seznam padesáti nejbohatších lidí na světě. Když mezi nimi nejsem, jdu do práce.
- Odpusťte svému nepříteli, ale pamatujte si, jak se ten hajzl jmenuje.
- Štěstí rozhodně nezávisí na penězích, ale je pohodlnější fňukat v Mercedesu cestou z fitcentra než na kole cestou z dolu Paskov.
- Když pomůžeš někomu v problémech, buď si jist, že si to zapamatuje. Až se dostane do dalších, zas tě vyhledá.
- Spousta lidí žije jen proto, že není legální po nich střílet.
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík