Vladimír Mertlík: Vyznamenání pro Nohavicu a Davida aneb Kdo je doopravdy normalizační umělec
Hradní metály bývají zvláště v případě medailistů z oblasti zábavného umění vskutku málo zábavné a prezidentův výběr v této oblasti uráží víc než jeho bonmoty. Letos nám situaci navíc zkomplikovali v Kremlu tím, že i oni provedli nominaci, mířící k nám. Michal David Za zásluhy v Praze, Jaromír Nohavica Putinovu, pardon, Puškinovu cenu v Moskvě! A český showbyznys, plný zlatých a platinových desek za prodej v číslech, kdy se všichni kupující vejdou do výtahu, má o čem mluvit.
Myslel bych si dál něco o pšouku ve sklenici vody, ale zarazila mne síla i nepoměr polemiky o nominacích i uměleckých a charakterových kvalitách obou umělců. Nejsem si jen jist, zda s diskutujícími mohu ve všem souhlasit. Oba interprety znám, jsem v branži od roku 1972 jako manažer a producent kapel, patřících k absolutní špičce rockové scény (mj. Bohemia, Blue Effect, S.L.S., České srdce, Tango) i mnoha festivalů.
Vydávat manifest o mém vztahu k písním Michala Davida proto považuji za nadbytečné. Respektoval jsem jeho úspěch, byť to nikdy nebyla má hudba a srdečně jsme se zdravili, byť jeho vkus a přátelé nepatřili k mým. To platí i dnes, včetně Miloše Zemana. Přesto nechápu Michalův smrtelný hřích, díky němuž je třeba věnovat jeho denunciaci tolik prostoru.
David nebyl členem KSČ jako Neckář či Zich
My měli z podstaty jeho hity za srágory a nechodili je ani poslouchat, ani na ně tančit do Ambíku. Přesto nevím, v čem je M.D. víc normalizační, než celá zbývající pop scéna, než všichni herci, kteří hráli i Leninovu zubní protézu či sportovci na bedně s rudou hvězdou na prsou. Normalizační jsme byli my všichni, kdo jsme chodili do práce a nevedli s režimem přímý boj - pekaři, lékaři, frézaři a inženýři. Neslyšel jsem, že by Michal David byl členem KSČ jako Václav Neckář či Karel Zich. Nikdy jsem neslyšel o jediném udání StB, které by podal, na rozdíl od mnoha udání Jaromíra Nohavici! To je ta věc!
Pokud je téměř adorována Nohavicova tvorba, pak s tím nelze než do písmene souhlasit! Jiná píseň ale zazní, když se má mávnout rukou nad jeho kolaborací s tajnou policií a aktivním donášením na kolegy. V tu chvíli mi často zmiňované sdílené spiklenectví na koncertech zhořkne, protože vyšší stupeň spiklenectví, zdá se, navázal J.N. s tajnou policií a vše, co si na rozdíl od nás odvážně dovolil vyslovit se zdá být jen povolenou splátkou za informace.
Při vší úctě k jeho dílu nesouhlasím s tím, že z Ostravy některé věci vypadají jinak, jak se svého času Jarek Nohavica vyjádřil. Pravda a lež či zrada věřících vypadá vždy a odkudkoli stejně! Karel Sabina byl vynikající básník a spisovatel, Emanuel Moravec vynikající publicista a teoretik vojenství, přesto nejsou menšími kolaboranty ani zrádci.
A to je vše, co jsem dnes viděl ve Zpětném zrcátku. Váš Vladimír Mertlík.
Zpětné zrcátko je nová rubrika publicisty, scénáristy, textaře, producenta a režiséra Vladimíra Mertlíka, který aktuální události originálně komentuje v kontextu dávné i nedávné historie.
