Co Čech, to vítěz. Ve volbách vyhráli všichni, i když první fňuká. A co tomu všemu řekl Švejk?
„Tak prej jsme vyhráli!“, poznamenala paní Müllerová. „A kde myslíte, paní Müllerová?“, opáčil Švejk, „To mohlo bejt na dvou místech, ve světovým hokeji nebo v evropskejch volbách.“ „V hokeji ne, tam to dopadlo jako vždycky, i když letos jsme prej prohráli moc hezky!“, zvedla obočí paní Müllerová. „Ve volbách, tam jsme vyhráli!“
„A kdo vyhrál?“, dožadoval se Švejk práva na svobodný tok informací. „Já znám dva, co mohli vyhrát, protože pokud lidi ty dotyčné voly-li, pak dotyční mohli i vyhrát. Jeden z nich byl vychováním jak sluha od drogisty Průši a vypil mu omylem láhev nějakýho mazání na vlasy…“
„Ale kdepak, milostpane, ten z toho dostal kulhavku a vod eráru trafiku Na Hradě.“
„Tak ten druhej, tlustej, takovej jak nábožnej? Ten, když přišel do bordelu baronky von Überschnittwunderin, schovávaly se holky pod postele s křikem, že zas přišel Rozvařenej brambor a bude jim za potěšení nabízet zvýšení příspěvků od eráru.“
„Ten ne!“, věděla paní Müllerová o kom je řeč. „Ten jedinej puknul!“
„Ježíšmarjá!“ zvolal Švejk. „No, to je dobrý! A kde se mu to stalo?!“
„V Bruselu.“
„Tak se na to podívejme, pokyvoval hlavou Švejk, „jak může takový paktování s cizákama nešťastně dopadnout. U pláteníka Burše dělal svýho času ňákej Japonec z Moravy…“
„Co to je za pitomost, milostpane, Japonec z Moravy?“
„Prej ho tu zapomněli po válce, když utíkali od Vídně, kde dostali na Kahlenberku na držku vod císaře pána. A tenhle Japonec říkal, že jednou se v tom Bruselu něco semele, a že nakonec přijde Japonec.“
„Ale tentokrát jsme prej vyhráli všichni...“ hájila informaci paní Müllerová.
„To maj´ tak“, zamyslel se Švejk, „Češi se pořád zlepšujou. Doteď platilo – co Čech, to muzikant – no, a teď už jsme dál a platí taky – co Čech, to vítěz!“
„Takže jsme vyhráli i v tom hokeji?“ zeptala se paní Müllerová s nadějí v hlase.
„Tam ne, tam prej platěj´ ňáký paragrafy nebo co,“ ukončil debatu Švejk.
Jiří si pospíšil
Tím, zda by se pondělní hovor Švejka s paní Müllerovou odvíjel v tomto duchu, si Zpětné zrcátko není jisto. Je si ale jisto, že se v tom duchu nesly nedělní noční brífinky politických stran a hnutí, které prošly s různými zisky sítem voleb do EP. Vědomo si toho, že výsledky voleb už rozebraly armády těch, kteří to mají v popisu práce, se tak Zpětné zrcátko nepouští do politologických úvah, které stejně obvykle končí jinak, neboť šedivá je teorie a zelený je strom života. Zpětné zrcátko tak i pro tentokrát zůstane v roli pozorovatele nuancí slov a povzdechů politiků a opět bude hledat perly mezi vajgly prvních tiskových konferencí stran, které postoupily do EP.
Mezi prvními se k vítězství přihlásila koalice Spojenců (TOP 09, STAN a spousta dalších), která oznámila, že výsledek považuje za vítězství, protože sice čekala víc, ale také to mohlo dopadnout hůř, takže to, jak to dopadlo, vlastně vítězství je. Jiří si pospíšil, aby se pochválil a na poslední chvíli si vzpomněl, že má pustit k mikrofonu i tu druhou partu. Miroslav Kalousek se nechal slyšet, že tohle vítězství je katastrofa. Jiří si pospíšil i na otázku, jak to, že ho z prvního místa sestřelil kandidát pod ním a věc vysvětlit tím, že na kandidátce je jeden kandidát lepší jak druhý. Přesto bych si dal na tu partu STAN pozor. Jejich šéf je Rakušan a Zeman by mohl vyprávět!
Česko už není silné
ODS se veze na vítězné vlně až tolik, že předseda Petr Fiala odhodil masku nudného patrona a zavtipkoval, když ke gratulaci k vítězství ANO Andreje Babiše přidal poznámku, že doufá, že gratuluje naposledy! A pak že s Fialou není prča!
Andrej Babiš vtip nevydýchal, přestože si na odpověď nechal půl hodiny. Místo aby odpověděl stejným kalibrem, např. že si to pan Fiala bude muset přece jen ještě párkrát zopakovat jako Sarvaš pátou třídu, reagoval fňukáním v duchu Pucholtova esenbáka z filmu Svatba jako řemen: „Soudruhu, proč nás nemá nikdo rád?“ Místo ohňostroje radosti, jenž by byl na místě, zněl projev předsedy nejúspěšnější strany jako stížnost na spolužáky ve sborovně. Zpětné zrcátko si všimlo, že zmizela i čepice Silné Česko. Buď po volbách už není tak silné, nebo strana pochybuje sama o sobě? To může, vždy to pomůže k nápravě chyb. Co nepomůže – je fňukání!
Docela upřímně veselou partou se zdáli být Piráti, kteří přiznali, že si mysleli výš, ale že takhle - taky dobrý! Není divu! Z nuly je úspěch cokoliv. Jen pozor, mezi muzikanty se říká, že měřítkem je až druhá deska, harmonikář a hlavní skladatel by na to měl myslet.
Lidovcim nově přezdívané „žluté vesty“, po staru „černoprdelnící“ mluvili jako vždy – nikoho moc neurazit, nikoho moc nepochválit – jen Bůh ví, s kým za rok půjdeme do party. Vnitřní pnutí tady ovšem bylo ještě zábavnější než u Spojenců, tam byla jednička kandidátky sestřelena jen z 1. místa. Lidovci ale nejsou čučkaři, svou jedničku poslali z Bruselu rovnou domů na Karlák podle poučky „Udělej si sám“.
Komunisti a Moskva jako garant bezpečnosti
Komouši se s nejslabším výsledkem své novodobé historie v posledních volbách (ach, kde jsou časy 99,7 %) dostali nakonec i do vlády. I tentokrát spadli o 50 % a na křeslo jediného europoslance. Zpětné zrcátko doufá, proboha, že to neznamená vstup do vládních struktur EU!? Každopádně se ale ulevilo v Bruselu bankám, když tím o 50 % klesla i obava a riziko z přepadení banky komunistickými europoslanci – sice beze zbraně, zato s padělanými dokumenty. Jen tak dál soudruzi! Místo „Čest vaší práci“ zvolejme „Čest vaší památce!“
Na koni se cítí i Žvanil Mluvka, který nikoho ze Strany přímé demokracie nepustil přímo ke slovu. Pochválil sebe, Tomia, pak Okamuru a také předsedu SPD. Dlouze mluvil i o úspěchu Marine Le Pen, kterou ale Zpětné zrcátko – aspoň u nás v Líšnici – na kandidátkách nenašlo. V druhé části projevu přednesl seznam velikánů, kteří mu gratulovali k vítězství, a nakonec opět pochválil předsedu SPD.
Zpětné zrcátko ale zaujal vysoký mlčenlivý muž vedle předsedy, generálmajor Hynek Blaško, který získal čtvrtý nejvyšší počet preferenčních hlasů. Není divu! Obdivovatel politiky Kremlu, popírač sestřelení ukrajinského letadla a šiřitel dalších kravin prosadil do programu SPD dokonce formulaci, že se má V4 obrátit na Rusko jako na garanta své bezpečnosti. Skvělý nápad, už to máme i vyzkoušené! Aspoň víme, kam tahle parta patří. Jak říká Zpětné zrcátko opakovaně: Košile hnědá, spodky rudé!
A to je vše, co jsem dnes viděl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík.
