Překvapí Křeček prezidenta a zaklekne na něj? Rudohnědá revoluce tlačí vlak s Čechy vstříc gulagům
Show must go on! A tak se událostí minulého týdne ukázala být volba ombudsmana, která navázala na nestoudné tanečky Heleny (Ur)Válkové. Výsledek volby se stal předmětem vášnivých diskuzí veřejnosti i novinářské obce. Zatímco většina diskutujících vytýká vítězi Stanislavu Křečkovi i nos mezi očima, unikají jejich pozornosti na první pohled skryté konotace dalšího dílu plíživé náckovsko-komoušské kontrarevoluce. V první řadě jde již o návrh Křečkovy kandidatury, kterou podle Kanceláře prezidenta uskutečnil sám Miloš Zeman. Realita je ale dle zdrojů z Lán a Pražského hradu jiná. Znalci tamních poměrů tvrdí, že poté, co byla historicky znemožněna předešlá hradní favoritka Helena (Ur)Válková, začal na otázku, kdo bude jeho dalším kandidátem, prezident volat: „Krtek, Krtek, Krteček!“
Argumentoval tím, že Krtek ví – na rozdíl od prezidenta samotného – jak ke kalhotkám přišel, a je pozornějším posluchačem bonmotů než dosavadní plyšák Jaromír Soukup. Teprve poté, co kancléř Mynář chovanci vysvětlil, že Krtek je na dlouhodobé návštěvě Číny, kde se jej vědci pokoušejí spářit s pandou, ustoupil Miloš Zeman náhradnímu řešení a souhlasil s kandidaturou Křečka. Stalo se tak jen dva měsíce poté, co byl Křeček vypuzen z nory zástupce ombudsmana, v níž hibernoval posledních šest let.
„Samozřejmě z toho mám radost,“ řekl Zemanův ochočený Křeček. „Nepočítal jsem s tím, že to takhle dopadne. Nepočítal jsem ani s tím, že mě prezident navrhne, ale protože to udělal a protože se prezidentovi neodporuje, tak jsem do toho šel!“ řekl na dotaz, co tomu říká. Je jeho štěstím, že doba se mění. Argumentace – „Vůdci se neodporuje!“ – totiž před lety například neprošla generálům Wilhelmu Keitlovi, Ernstu Kaltenbrunnerovi, Alfredu Jodlovi, Erichu Raederovi a Karlu Dönitzovi u Norimberského soudu, tím méně pak politickým exponentům druhého nejodpornějšího režimu v historii lidstva.
Posvítí si podlý Křeček na prezidenta a jeho okolí
Ukazuje se však, že Miloš Zeman může začít psát další díl díla „Jak jsem se mýlil v politice.“ Už první hodiny ve funkci ukazují nového ombudsmana jako křečka, kterého si prezident hřál na prsou. Jak jinak si vykládat Křečkovo varování, že se ve funkci soustředí na prosazování veřejného zájmu a na dohled nad státní správou? „Chtěl bych se vrátit k pojetí, které razil první ombudsman Otakar Motejl – přísnému státnímu úřadu, který kontroluje činnost jiných státních orgánů a říká své názory na to, jak to vypadá v praxi, a k prosazování práv obyčejných běžných občanů,“ řekl Křeček a přitvrdil: „Ombudsman není zřízen jen na ochranu lidských práv.“
Dá se tedy předpokládat, že prvním krokem nového ombudsmana bude jeho žaloba směřující k odvolání kancléře Mynáře pro léta trvající absenci bezpečnostní prověrky. Dalším pak (až do jeho přímého odvolání) zazdění přímého vstupu k prezidentovi pro Martina Nejedlého, jediného na Pražském hradě bez oficiální funkce. Špitá se i o Křečkově úmyslu podat Poslanecké sněmovně návrh na zákaz vystupování nejvyšších představitelů státu pod vlivem vyšším než 4,6 promile. Z návrhu, který předstírá veřejný zájem, vyplývá Křečkova zákeřnost, nedokáže-li zpříma říct, co proti panu prezidentovi má.
Dramaticky klesne i stav financí Kanceláře prezidenta a Ministerstva financí, bude-li Křeček požadovat okamžitou úhradu všech soudně uložených pokut za Zemanovy moudrosti, historická odhalení, humorné historky a bonmoty prezidenta pronesené v posledních letech. Pokud záludný Křeček myslí svá varování vážně, dá se očekávat i podrývání funkce prezidentovy ochranky, která se v zájmu ochrany hlavy státu transformovala na četu rychlé záchranné pomoci a nosičů břemen.
Naštěstí jsou na politické scéně „zdravé síly“, jak říkával velký státník (a malý krejčí) této země Vasil Biľak. Volbu Křečka podpořili všichni zástupci hnutí Trikolóra, byť oba původně nechtěli podpořit nikoho. Ukázalo se tak, že někdy opravdu „málo bývá více“ i jak užitečná může být role Trikolóry při posílení rudohnědé vládní koalice. „Kvůli hrozbám Milionu chvilek pro demokracii vůči Stanislavu Křečkovi budu volit právě Křečka!“ prohlásil předseda hnutí Václav Klaus mladší na mimořádném kongresu celého hnutí, svolaném do výtahu panelového domu jeho trvalého bydliště. Kromě poslanců ANO, kteří volili pod heslem „Makáme i za křečky!“ a za stravenky v jídelně Agrofertu, se podporovatelem Křečků ukázal být i Noční vlk Ярослав Фолдына, dosud s krycím posláním předstírat člena Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Volby v kapitalistické společnosti? Nebrat
Stejně jako Helena (Ur)Válková je i Stanislav Křeček pilným literátem. Zpětné zrcátko doporučuje milovníkům lidských práv jeho brožuru s názvem „Občan a stát“, na niž upozornil již v roce 2006 zpravodajský server Neviditelný pes. Křeček ke svému dílu před časem podotkl: „… takových textů za komunismu vznikala spousta, jde o nesmysly, které s mou kandidaturou na pozici veřejného ochránce práv nijak nesouvisí.“ Na celkový počet svých publikací s podobnými nesmysly si nevzpomíná. Stojí však za to připomenout citaci části textu Křečkovy brožury – mluvíme-li o volbě ombudsmana lidských práv. Ten totiž v čase již chcípajícího režimu napsal: „Volby v kapitalistické společnosti nikdy nesloužily a nemohou sloužit k tomu, aby poskytly širokým masám pracujících, především dělníkům a rolníkům, možnost řídit a spravovat stát prostřednictvím svých skutečných zástupců.“ Křeček na Hrad!
Vášnivá diskuze o příčinách zvolení Stanislava Křečka veřejným ochráncem lidských práv i hledání viníků volby má řadu cílů. Slabost opozice, síla firemních poslíčků, rudohnědá koalice, oranžoví poserové, Ondráček, Vondráček, (Ur)Válková, Okamura, Фолдына, tandem Klaus st. i ml., Mynář, Ovčáček, Soukup, Nejedlý, Babiš, Zeman… a jak se všichni jmenují. Je to daleko jednodušší! Vinni jsme všichni – ať je volíme, nebo ať nevolíme vůbec. V prvním případě jsme hloupí, v druhém líní, ale v obou dobře nám tak! Pražská Letná i Letné v desítkách dalších měst ukázaly, že těch, kteří chtějí skončit se současným morálním hnojem, je dost. Dost je těch, kteří vědí, že na zájezd do Pekingu či na Krym nás veze stejná parta, která nás již jednou dovezla do turistických resortů Jáchymov, Příbram, Ilava, Mírov, Valdice, Bory a Ruzyň, některé až na pobyt all inclusive v odpadní jámě hřbitova v Praze-Ďáblicích. Nechceme-li s touto turpuťovkou jet dál, stačí zvednout prdel – než nám ji oni zase nakopou. Je třeba to dát najevo jasně a ostře – nejen na náměstích, ale hlavně u volebních uren. Nebude to rychlé ani lehké, vlak k bráně gulagů s námi popojel dál, než si chceme připustit. Ti, kteří se těší, že nebude bohatých a všichni se budeme mít stejně, mají pravdu! Muklové z minulých let to rádi potvrdí.
Zpětné zrcátko si již několikrát v minulosti pomohlo citací slok básně Jana Nerudy „Jen dál!“ Je na nás, zda ta dnešní bude jen sarkastickým nekrologem nebo (sice) archaickým, ale pravdivým popisem naší budoucnosti.
S tím národem, jenž je tak čistý, jasný,
jak byl by z rukou božích vyšel dnes;
jenž dosud v prsou nese idol žasný,
byť byl i před věky již za něj kles‘!
Za volnost lidskou – v nás kdys rozekvetla! -
dnes stojí Čech, jak druhdy za ni stál:
ta myšlénka, která nás ve hrob smetla,
zas k slávě vznese nás – jen dál, jen dál!
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
