Česko v nouzovém stavu: Jaká omezení nás v následující době čekají
Čtvrteční den přinesl další díl do skládanky jménem koronavirus. Ministr Jan Hamáček chce po vládě, aby vyhlásila nouzový stav. Tento nejzazší plán zažilo Česko už několikrát, především díky povodním. Co to znamená pro veřejnost a jak ovlivní naše životy?
Vláda od zítřejší šesté hodiny ranní zakazuje divadelní, hudební, filmové, kulturní a sportovní akce, kde bude v jednu chvíli více jak 30 osob. Stranou nezůstávají ani trhy, poutě, výstavy či náboženská shromáždění. Od pátku bude také omezen vstup do provozoven stravovacích služeb (20:00 – 06:00), úplně zastavit se musí stravovací provozovny v nákupních centrech. Zavřít musí také wellnessy, galerie či zábavní centra.
Další zákazy se týkají pohybu, čeští občané mají zakázáno cestovat do rizikových oblastí. Od půlnoci Česko zavádí ochranu hranic s Německem a Rakouskem. Obyvatelé budou moci překročit hranice jen na předem určených hraničních přechodech. Premiér uvedl, že cizincům nebude umožněno přicestovat do ČR od obou západních sousedů.
Jedná se o krizovou situaci, která se vyhlašuje především při živelných katastrofách, kdy hrozí ochromení chodu a vnitrní bezpečnosti státu. Důležitou podmínkou je také ohrožení zdraví občanů či majetkových hodnot. Nouzový stav může vyhlásit vláda či předseda vlády na základě ústavního zákona č. 110/228 Sb. Vláda musí informovat Poslaneckou sněmovnu, která může celý kolotoč zastavit.
Trvat může až 30 dní, když se ale situace nezlepší, tak jej může vláda prodloužit (zavede nouzový stav znovu). Z hlediska územního hlediska se hovoří zpravidla o konkrétním území, ale vyhlášen může být i pro celý stát. Informace o nouzovém stavu musí být zveřejněny v hromadných sdělovacích prostředcích. Neměly by chybět ani komplexní pokyny, které poskytne vláda.
Důležitou částí jsou také práva občana, vedení země musí oznámit, jaká práva budou omezena a na druhou stranu jaké povinnosti se obyvatelům ukládají. Jedná se především o zákaz pobytu v určitých oblastech či dokonce samotný pohyb v nich. Nedílnou součástí je také poskytování potřeb k umoření krize. Vláda také povoluje bezodkladná rozhodnutí při terénních úpravách či rychlé a nutné odstraňování budov. Nouzový stav končí po třiceti dnech nebo na popud vládních činitelů.
Česká republika ve své krátké historii stihla několik krizových situací. Ostrou zkouškou byly povodně v roce 2002, kdy byl nouzový stav vyhlášen v šesti krajích. Poté čekal obyvatele další test, nejdříve záplavy v roce 2006, poté lednový orkán Kyrill. Poslední krizi zaznamenalo Česko před sedmi lety, kdy bylo zasaženo znovu velkou vodou.
Nicméně ani jednou vláda nevyhlásila nouzový stav pro všechny kraje, což se může v souvislosti s šířícím koronavirem stát. Premiér Babiš společně s ministrem zdravotnictví Vojtěchem apelují na obyvatele, ať nepropadají panice.
