Jedničkáři mezi přistěhovalci: Švédsko podle tisku manipuluje s testy gramotnosti, aby neztratilo prestiž
Švédští politici podporující multikulturalismus a masovou migraci se rádi pyšní tím, že přistěhovalci Švédsko obohacují a pomáhají mu se rozvíjet. Ukazuje se však, že jakmile jde o prestiž Švédska, jdou ohledy stranou. Ve Švédsku je podle zjištění novinářů například záměrně manipulováno s testy gramotnosti na školách, aby studenti přistěhovaleckého původu Švédsku nekazili renomé a země se neumístila na špatném místě v mezinárodním žebříčku mapujícím vývoj gramotnosti.
Evropskými médii poslední dny koluje informace o článku ve švédském deníku Expressen od novináře Luddeho Hellberga, v němž se popisuje, jak si Švédsko díky manipulaci s neúčastí žáků přistěhovaleckého původu vylepšilo při testech v roce 2018 pozici v rámci projektu PISA (Programme for International Student Assessment), který mapuje úroveň gramotnosti studentů v zemích, které jsou součástí organizace OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
Česká školní inspekce o projektu píše na svém webu: „Projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj PISA (Programme for International Student Assessment) se v tříletých cyklech už od roku 2000 zaměřuje na zjišťování úrovně čtenářské, matematické a přírodovědné funkční gramotnosti patnáctiletých žáků.“
Švédští organizátoři výzkumu porušili pravidla OECD a vyřadili z výzkumu studenty z přistěhovaleckého prostředí. Díky tomu se výzkumu nezúčastnilo dostatečné množství studentů přistěhovaleckého původu a výsledky výzkumu tak nebyly objektivní, jak zjistil novinář ze švédského listu Expressen. Podle jeho zjištění se testování nezúčastnilo přes 10 % švédských studentů, kteří měli testy správně absolvovat. Novináři také zjistili, že tato „manipulace“ s výzkumem nebyla organizovaná „shora“, ale jednalo se o iniciativu vedení jednotlivých škol. Metody ovlivňování výsledků testu gramotnosti kritizoval například profesor ekonomie Magnus Henrekson, který je označil za velmi znepokojující.
Ať už k manipulaci došlo jakkoliv, tyto zmanipulované výsledky dopadly pro Švédsko velice dobře. Švédští studenti se umístili na 7. místě v žebříčku zemí OECD a tento výsledek byl nadšeně přijat mnohými švédskými politiky. Například švédská ministryně školství Anna Ekströmová výsledky zveřejněné v roce 2019 oslavovala jako důkaz úspěšnosti švédského školství. K pochopení této radosti je potřeba připomenout, že při předchozím testování v roce 2015 skončilo Švédsko až na 22. místě. Během tří let tedy švédské školství údajně udělalo tak radikální skok, že se z 22. místa dostalo na místo sedmé. Některým novinářům taková změna přišla podezřelá, a proto začali pátrat po důvodech tohoto radikálního zlepšení.
Při pátrání novináři zjistili, že v mnoha školách došlo k vyřazení studentů přistěhovaleckého původu z testů, údajně s ohledem na to, aby se necítili špatně ze svých případných nedostatečných výsledků. Také byli vyřazeni další studenti, například uprchlíci z Afghánistánu, kteří chodili do školy několik let a stále neuměli hovořit aspoň obstojně švédsky.
K manipulaci s testy se mimo jiné přiznala ředitelka školy Ulrika Mattssonová ze švédského města Uppsala. Švédští novináři dospěli k názoru, že kdyby nedošlo k masivnímu vyloučení studentů přistěhovaleckého původu, pak by nejspíše nedošlo ani ke zlepšení výsledků švédských testů a Švédsko by se na 7. místo v žebříčku nedostalo, dokonce by si možná i pohoršilo oproti předchozím testům v roce 2015. Reálné „obohacení“ patnáctiletých švédských studentů jejich vrstevníky z přistěhovaleckých komunit je tak zaznamenáno právě v onom rozdílu mezi 7. a 22. místem v žebříčku sledování vývoje gramotnosti.
Jak informuje švédská veřejnoprávní televize SVT, odpovědné švédské úřady kritiku deníku Expressen odmítly, označily jeho informace za nepřesné a prohlásily, že jejich úřední výsledky jsou přesnější a že trvají na jejich pravdivosti.
