Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ukazuje grafy během vystoupení premiéra Andreje Babiše (ANO) v Poslanecké sněmovně během schůze o návrhu vyslovení nedůvěry vládě (3. 6. 2021)

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ukazuje grafy během vystoupení premiéra Andreje Babiše (ANO) v Poslanecké sněmovně během schůze o návrhu vyslovení nedůvěry vládě (3. 6. 2021) Zdroj: ČTK / Krumphanzl Michal

Jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše
Jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše
Jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše
Jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše
Jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše
15 Fotogalerie

Vláda ustála další pokus o vyslovení nedůvěry, pomohli jí komunisté

ČTK

Menšinová vláda ANO a ČSSD Andreje Babiše (ANO) ve Sněmovně odolala i třetímu pokusu o vyslovení nedůvěry. Pomohl jí postoj komunistů, kteří už ráno opustili jednací sál, následné celodenní debaty ani večerního hlasování se nezúčastnili. Zbytek opozičních stran tak neměl ve dvousetčlenné Sněmovně 101 hlasů potřebných pro svržení vlády. Prezident Miloš Zeman v minulosti dal najevo, že vzhledem k blížícím se volbám by nechal Babišův kabinet v demisi vést zemi dál i po případném vyslovení nedůvěry. Babišův vládní tým ustál také předchozí dvě hlasování o nedůvěře, a to v listopadu 2018 a červnu 2019.

Pro vyslovení nedůvěry Babišově vládě hlasovalo 89 poslanců, proti jich bylo 82. Zbylých 29 poslanců nebylo přítomno v jednacím sále. Kromě komunistů nehlasovali ani někteří poslanci koaličních ANO a ČSSD, opoziční pirátka Lenka Kozlová, která se z jednání omluvila ze zdravotních důvodů, a nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko.

Debatu před hlasováním, která trvala zhruba 12 hodin, provázela polemika mezi poslanci opozice a poslanci ANO, kteří kabinet hájili a zpochybňovali vyvolání hlasování čtyři měsíce před sněmovními volbami. Ve večerních hodinách se debata stočila až k osobním výpadům a padala i silná slova. Například nezařazený poslanec Volný mimo jiné obvinil Piráty, že chtějí vraždit lidi při první příležitosti. Předseda lidovců Marian Jurečka poté navrhoval, aby se Volného vystoupením zabýval sněmovní mandátový a imunitní výbor. Poslankyně Starostů Věra Kovářová Volného označila za "lidský hnůj".

Dnešní schůzi vyvolaly koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN. Lídři opozice tvrdí, že kabinet nezvládl boj s epidemií koronaviru a nebyl schopen zajistit silnou mezinárodní solidaritu v diplomatické roztržce s Ruskem. Poukazují i na Babišův střet zájmů kvůli holdingu Agrofert nebo jeho stíhání v kauze Čapí hnízdo. Při rozložení sil ve Sněmovně byl klíčový postoj komunistů, kteří vládu opuštěním sálu podrželi. Takový postup už ve středu doporučilo poslancům i širší vedení strany. Předseda KSČM Vojtěch Filip to zdůvodnil tím, že důvěru jeho strany nemá ani nynější kabinet, ale ani jeho alternativy vedené Piráty či ODS.

Menšinový kabinet se dosud opíral o komunistické poslance, kteří vládu tolerovali a podpořili při klíčových hlasováních. V polovině dubna ale KSČM vypověděla dohodu s ANO o toleranci vlády. Dnes se komunisté rozhodli pro jednotný odchod ze sálu, čímž fakticky menšinový kabinet opět podpořili.

Dnešní hlasování nedlouho před říjnovými volbami označil Babiš za zbytečné a za další pokus, aby odešel z politiky. Svou vládu označil za úspěšnou a odmítl podezření ze střetu zájmů. Poslancům řekl, že epidemii koronaviru se podařilo zvládnout navzdory opozici, která opatření vlády podle něj zpochybňovala a sabotovala s vidinou Babišovy porážky. "Vystupujete jako spasitelé, ale ve skutečnosti nejste nic jiného než sabotéři," řekl Babiš na adresu opozice. Jednání o nedůvěře vládě bylo podle vicepremiéra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka kvůli absenci KSČM jen předvolebním řečnickým cvičením a promarněným časem. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) označila vyslovení nedůvěry vládě za mimořádně nezodpovědný krok. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by se nedůvěra vládě měla vyvolávat v případě, kdy existuje alternativa, která ji nahradí.

Šéf ODS Petr Fiala za iniciátory schůze prohlásil, že důvodů pro vyslovení nedůvěry je mnoho a každý den přibývají další. Hlasování je podle něj testem toho, zda vláda stále zastupuje většinu voličů z voleb před čtyřmi lety a zda má legitimní právo vést zemi.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl, že menšinová vláda očividně pozbyla důvěru veřejnosti a Sněmovna na to musí jasně a srozumitelně reagovat. "Vyslovení nedůvěry vládě je naše ústavní povinnost," zdůraznil Bartoš. Babiš podle něho po sobě zanechá rozvrácenou zemi "po privátním experimentu, na němž vydělával miliardy ročně". "Premiér Babiš a orloj jeho střídajících se ministrů připravili zemi o budoucnost," prohlásil šéf Pirátů.

Vláda byla podle předsedy STAN Víta Rakušana od počátku pandemie řízena jedním velkým chaosem a rezignovala na účinnou pomoc lidem. "Vláda se odpoutala od reality, vláda se stala zajatcem vlastního PR. Česká republika není usměvavý facebook Andreje Babiše, Česká republika je zemí, která je v morálním ekonomickém rozvratu," míní Rakušan.

Předseda SPD Tomio Okamura (SPD) obvinil vládu z lokajského postoje vůči Bruselu a administrativě amerického prezidenta Joea Bidena a zkritizoval postup kabinetu při koronavirové krizi. Zopakoval, že poslanci SPD budou hlasovat pro pád vlády.