Věděli jste, že i Škoda měla svoji formuli? S maličkým motorem jezdila přes 200 km/h!
Že má Škoda velké zkušenosti s motorsportem, je známý fakt. Věděli jste ale, že česká automobilka závodila také v monopostové kategorii Formule 3?
Mezinárodní formulové závodění v socialistickém Československu na dlouhou dobu skončilo s poslední Velkou cenou Československa v září roku 1949, během níž se na okruhu v Brně utkaly hvězdy světa Velkých cen, z nichž většina stála o rok později u zrodu šampionátu Formule 1.
Příbuznost s embéčkem
Až v roce 1964 přišel jistý zlom. V Mladé Boleslavi totiž schválili projekt nového monopostu, který by mohl soutěžit v nově specifikované kategorii Formule 3 pro vozy s motory s objemem válců do 1000 cm3.
Monopost dostal označení Š 992. To jasně prozrazovalo příbuznost s typem Š 990, tedy tehdy zbrusu novou Škodou 1000 MB, připravenou do výroby na jaro roku 1964. První speciál Š 992 byl dokončen ale už v únoru 1964.
Měl prostorový rám z ocelových trubek a nezávislé zavěšení všech čtyř kol, vpředu na lichoběžníkových polonápravách, vzadu na pětiprvkových závěsech. Zajímavým řešením bylo umístění vinutých pružin a tlumičů obou náprav ke středu podélné osy karoserie do jejích útrob, což mělo blahodárný vliv i na aerodynamiku monopostu.
Stavitelné tlumiče umožňovaly měnit světlou výšku vozu, jehož 13“ elektronové ráfky, obouvající pneumatiky Dunlop, brzdila čtveřice britských kotoučových brzd Girling.
Podélně před zadní nápravou byl uložen řadový čtyřválec s rozvodem OHV a na třikrát uloženou klikovou hřídelí. V monopostu F3 měl díky kratšímu zdvihu a většímu vrtání zdvihový objem 999 cm3 a byl skloněn o 12˚ vlevo od svislé osy, vzadu na něj navazovala spojka.
Mezi spojkou a převodovkou byl takzvaný "vložený převod", který umožňoval snížit těžiště motoru a přizpůsobit celkové převody charakteru konkrétní závodní trati. Diferenciál byl sériový se stálým převodem 4,44. Chladiče vody a oleje byly umístěny v přídi monopostu před nohami jezdce, po jehož obou stranách se nacházely palivové nádrže o celkovém objemu 30 litrů.
Několikadílná odnímatelná karoserie, vyvíjená v aerodynamickém tunelu, byla zprvu hliníková, brzy se ale přešlo na laminátovou. Pohotovostní hmotnost se pohybovala těsně pod hranicí 420 kg, přičemž na přední osu připadalo 41,5 % hmotnosti, zbývající část na záď s motorem.
Až 66 kW
Litrová jednotka postupně procházela zlepšováním parametrů. Zpočátku dávala maximální výkon 53 kW 7250 min-1, později se zvyšováním kompresního poměru a dalšími úpravami podařilo v sezóně 1966 docílit výkonu až 66 kW v 8000 min-1.
Takže zatímco při testech v závěru roku 1964 na letišti v Hoškovicích bylo dosaženo rychlosti 188 km/h, v roce 1966 se monopost, který se navíc podařilo o 15 kg odlehčit, rozjel i přes 200 km/h. V Mladé Boleslavi vznikly tři kusy.
Ty byly nasazovány do řady zajímavých závodů. Mimochodem, tehdy se jezdilo ještě výlučně na přírodních okruzích a v ulicích měst s dlažebními kostkami, propadlými víky od kanálů a podobně.
Takovým závodem bylo i tradiční brněnské klání Mezi pavilony, konané na improvizované trati, která byla vedena mezi pavilony tamního známého výstaviště. V roce 1966 tam Václav (st.) a Jaroslav Bobkové se svými škodovkami 992 obsadili první dvě místa. Jaroslav Bobek se v témže roce stal mistrem republiky ve Formuli 3, o dva roky později triumfoval jeho stájový kolega Miroslav Fousek v mistrovství socialistických zemí.
V závěru 60. let však mladoboleslavské monoposty přestávaly stačit konkurenci západoevropských formulí značek Brabham nebo Tecno. A dokonce i na československých soutěžích měly tvrdou konkurenci ve vozech Lotus Cosworth, které si opatřil tým Dukly Praha se známými jezdci Vladimírem Hubáčkem a Vladislavem Ondřejíkem.
Definitivní konec Š 992 přišel se změnou předpisů pro Formuli 3 v roce 1971, které nově předepisovaly objem motoru 1,6 litru. Dalších formulových klání se od té doby Škoda zúčastňovala už pouze zprostředkovaně coby dodavatel techniky.
Dva ze tří postavených exemplářů si dnes můžete prohlédnout v muzeích. Monopost Václava Bobka je součástí sbírek Škoda Muzea, auto Miroslava Fouska je od roku 1971 v pražském Národním technickém muzeu.
Monopost Jaroslava Bobka byl v polovině 70. let přestavěn Václavem Králem na dvoumístný spider Baghira. Funkční vzorek, kterým vše začalo, byl po sezóně 1965 rozebrán na díly a dnes v soukromé sbírce čeká na dokončení renovace.
