SPACE X 2021: Koná se třetí ročník festivalu tentokrát s podtitulem „Umělci sobě“
Již třetí ročník hudebního festivalu zaměřeného na současnou elektronickou, alternativní a ambientní hudbu pořádá vydavatelství Blue Lizard ve spoluprácí s pražským Divadlem X10 ve dnech 17. a 18. září 2021.
Na festivalu vystoupí dvanáct hudebních a dvě divadelní uskupení. Součástí festivalu je interakce s filmem a výtvarným uměním. Festival odstartuje v pátek performance, během níž umělec Petr Nikl za hudebního doprovodu živě namaluje obraz, a v sobotu slavnostně zakončí oslavou 40 let konání Výtvarného divadla Kolotoč, které si pro tuto akci speciálně připravilo své vystoupení známé z filmu Pražská pětka, nazvané Bersidejsi. Z koncertů si zmínku určitě zaslouží projekt NEBU, jenž představí atmosférické dróny na ruské experimentální nástroje SOMA Dvina a SOMA Pipe, éterická zpěvačka Ira Mimosa, trio Romanovská Tichý Hrubý s hostující zpěvačkou Hanou Blažíkovou či trio Oldřich Janota–Jaromír Honzák–Romana Šilhavá. Na festivalu také proběhne křest alba Miroslava Posejpala nazvaného Stellar Voices.
Koncerty:
Petr Nikl (živá malba + hudba Orloj snivců)
Držitel Ceny Jindřicha Chalupeckého je velmi všestranným umělcem: maluje, loutkaří, hraje, píše, zpívá. Je autorem koncepce interaktivních výstav Hnízda her (Rudolfinum, 2000), Krajina fantazie a hudby (český pavilón na EXPO 2005 v japonském Aichi), Orbis Pictus a Labyrint světa, putující po českých i světových městech. Spolupracuje s Divadlem Archa, v němž připravil řadu mimořádných projektů. Na festivalu Space X bude formou pohybové performance malovat za hudebního doprovodu Orloje snivců obraz, který pak bude součástí výstavy po dobu trvání festivalu.
Nebu (atmosférické dróny na ruské experimentální nástroje SOMA Dvina a SOMA Pipe)
Jakub Hussar, aka Nebu, živé předvede skladby ze soundtracku ke sci-fi románu „0 Tu“ na ruské experimentální nástroje SOMA Dvina a SOMA Pipe. Atmosférické dróny ilustrující pobyt kultury Talů na transgeneračních kosmických korábech.
Ira Mimosa (koncert)
Vystoupení éterické, francouzsky zpívající pražské zpěvačky a kytaristky splétající své křehké melodie z tónů smutku a melancholie.Vystupuje nejčastěji jen s kytarou, ale poslední dobou se do její hudby přidávají i jiné nástroje. Piano, glockenspiel, calimba, nebrání se zvukům elektronického světa. Ira Mimosa tančí ve větru, uvitá z křehkosti a melancholie, její hudba je jemnou, skoro neslyšitelnou melodií, která vám zní v uších, když jdete kolem řeky, když se zastavíte uprostřed cesty a nevidíte tam, ani zpátky, jako by sama zamlžená krajina kolem vás tiše zněla a její ozvěna ve vás zůstávala ještě dlouho po návratu domů.
Romanovská Tichý Hrubý + Hana Blažíková (koncert)
Oddaní zastánci kolektivní volné improvizace – houslistka a hráčka na japonské tradični koto Anna Romanovská, kontrabasista Petr Tichý a hráč na dechové nástroje Michal Hrubý – si přizvali ke spolupráci vokalistku a harfistku Hanu Blažíkovou a vytyčili si smělou výzvu: spojit improvizaci s moderní (a místy i věrnou) interpretací starých písní. V tomto hudebním přemostění několika staletí sehrává stěžejní roli právě Blažíková, která má za sebou angažmá vokalistky v prestižních světových (belgickém Collegiu Vocale, japonském Bach Collegiu) i domácích (Collegium 1704, Musica Florea) barokních orchestrech a kromě toho hraje i na gotickou harfu a věnuje se interpretaci renesanční a středověké hudby.
Stanislav Abrahám (sólo performance na kameny)
Stanislav Abrahám je sound designér, který se také zabývá instalacemi a kolektivní uměleckou tvorbou, ať už jde o galerijní projekty, nebo činnost v elektronickém duu Data-Live či live cinema ve skupině Microloops. Jde o velmi pozoruhodnou osobnost české umělecko-experimentální scény. Abrahámova dlouholetá práce není tolik definována kvantitou, pokud jde o vlastní umělecká díla, jako spíše šíří spolupráce a rozmanitostí přesahů experimentování se zvukem k dalším způsobům uměleckého vyjádření, jako je performance, improvizace, happening, audiovizuální instalace, video či multimediální choreografie. Zabýval se živou manipulací se zvukem a vizuálním samplingem, mediální archeologií, radioartem a v poslední době zkoumá také možnosti zvukové terapie. Stanislav Abrahám je moderním renesančním člověkem současného umění, v němž zvuk hraje zásadní úlohu.
Oldřich Janota–Jaromír Honzák–Romana Šilhavá (koncert)
Neúnavný hledač neprošlapaných cest, nezaměnitelný zpěvák, básník i experimentální hudebník Oldřich Janota je nenápadný titán, postava, která se svým hlasem, kytarou, texty a melodiemi nikdy zcela nevešla do kategorie folku, se výrazně podepsal na směřování českého experimentálního rocku a na půdě čajoven zasnoubil minimalismus s takzvanou world music. Od devadesátých let vystupuje především sólově s kytarou. Na kontě má celou řadu alb a v archíivních edicích i předlistopadové nahrávky a spolupráce s Irenou a Vojtěchem Havlovými či s Lubošem Fidlerem a Pavlem Richtrem. V současnosti nejčastěji vystupuje s kontrabasistou Jaromírem Honzákem, hráčkou na violu Romanou Šilhavou nebo světově uznávaným kytaristou Davidem Dorůžkou.
Richter Band (koncert)
Stále aktivní kytarista a hudební badatel Pavel Richter je jednou z ikon české alternativní scény 70. a 80. let minulého století. V českých poměrech byl průkopníkem používání přednatočených pásků. V roce 1986 založil skupinu Richter Band, která se prosadila spojením magické kytary a hrou na hudební nástroj vlastní konstrukce – fidlerofon. Mezi hudebníky, s nimiž spolupracoval jako studiový nebo koncertní hráč na kytaru, syntezátor a další nástroje, patřili například Mikoláš Chadima, Oldřich Janota, Lesík Hajdovský, Jana Koubková, Feng-Jün Song či skupina Dunaj. Skládal hudbu pro Ctibora Turbu a Výtvarné divadlo Kolotoč. V letošním reunionu Richter Bandu se kromě Richtra představí i hráč na dechové nástroje Bharata Rajnošek a hráč na sampler a elektroniku Michal Kořán.
Stinka (sólo performance)
Vystoupení výrazné písničkářky a spisovatelky Hany Lundiakové. Svou písňovou tvorbu začínala realizovat napřed s akordeonem a akustičtějším doprovodem, poslední dobou se začala přesouvat spíše k elektrické kytaře, klavíru, syntezátorům a elektrickému zvuku. Hrála v kapelách Rudovous, Tři sestry a ve skupině Kaspar von Urbach. V současnosti vystupuje sama se zhudebněnými autorskými texty nebo s různými spoluhráči pod jménem Stinka.
Miroslav Posejpal + Michal Kořán (koncert a křest alba Stellar Voices)
Miroslav Posejpal na festivalu Space X představí skladby ze své nové sólové desky Stellar Voices a pozve nás se svou elektrickou kytarou na kosmický výlet. Zadumaná hudba i křehké skladby vyplňující prostor mezi souhvězdími nás doprovodí do nejtajuplnějších zákoutí vesmíru.
Ty tam jsou kompozice pro violoncello, perkuse a saxofon. Svůj um a cit pro improvizaci nyní hledá mezi šesti strunami kytary. Miroslav Posejpal od roku 1972 vystupoval v duu s Jiřím Durmanem, kde se jeho baskytara a kontrabas propojily s Durmanovými saxofony. Pozornost na sebe upoutali především osobitou, z valné části improvizovanou komorní hudbou, která zaujala i britské vydavatelství Leo Records, jež jim v roce 1985 vydalo desku Hidden Voices. Po roce 1990 se začíná orientovat na hru na violoncello a od poloviny 90. let se stává spolu s Emilem Viklickým, Jarmem Sermiläm a Alexem Švamberkem členem improvizačního uskupení Neuro. Na koncertě jej atmosféricky doplní hudebník Michal Kořán.
Irena & Vojtěch Havlovi (tichý noční koncert při svíčkách)
Světoznámí hudební skladatelé a multiinstrumentalisté manželé Havlovi se proslavili hlavně coby hráči na starobylý smyčcový nástroj Viola De Gamba. Společně vydali na 14 autorských alb a na mnoha dalších spolupracovali. Zároveň však komponují hudbu k filmům, divadelním nebo tanečním představením. Havlovi vystupovali ve více než 30 zemích světa a spolupracovali na mnoha mezinárodních multimediálních projektech. Na své dlouhé umělecké dráze spolupracovali s celou řadou vynikajících osobností, jakými jsou například bubeník Alan Vitouš, kytarista Tony Ackerman, flétnista Jiří Stivín, Oldřich Janota či hráč na šakuhači a další zejména japonské hudební nástroje Vlastislav Matoušek. Díky jejich vytříbenému projevu a originalitě jejich tvorby bývají pro snadnější orientaci čas od času přiřazováni k některým rozmanitým hudebně stylovým proudům. Dlouhé meditační plochy jejich hudby v sobě nesou nádech poetičnosti a inspirace neevropskými kulturami.
Divadla:
Divadlo Tineola (vizuální divadlo)
Michaela Bartoňová a Ralf Lücke
Představení Jak spolu stromy mluví je snivý pohled pod povrch lesa, ale taky experiment vědce. Neviditelný svět kořenů stromů a hub. Obrazy maluje na scéně malířka na iPadu. Vrství se, odhalují, stírají, překrývají a promítají se na herce a ploché loutky. Nejen pro děti.
Výtvarné divadlo Kolotoč (pohybová a filmová performance – oslava 40 let od založení)
Vrcholem festivalu Space X bude představení Výtvarného divadla Kolotoč, které se prosadilo jako součást Pražské pětky. Vzniklo v roce 1981 z iniciativy sochaře Čestmíra Sušky, filmového dokumentaristy Michala Baumrucka a skladatele minimalistické hudby Pavla Richtra jako vyústění výtvarných snah animovat figurínu, masku, siluetu, kinetizovat obraz, prověřovat objekt v prostoru a čase. VDK bylo mezi skupinami českého divadla výjimkou. Předznamenávalo trendy 90. let. Akcentováním projekce a hudby rozšířilo Pražskou pětku v široké generační umělecké hnutí, přesahující hranice divadla. Na festivalu představí pohybovou a filmovou performanci Bersidejsi, meditativní představení abstraktní povahy, jež se stalo i součástí filmu Pražská pětka.
Výstava:
Již tradičně bude festival doprovázet dvoudenní výstava, které se letos účastní sochař Čestmír Suška, výtvarník Petr Nikl, grafik Jozef Mrva, malíř Igor Grimmich ml., vizuální umělec Jozef Mrva ml. a fotografové Anna Šolcová a Pavel Micka.
