Anketa: Lze zasáhnout proti zdražování (a jak)?

Eva Zamrazilová

předsedkyně Národní rozpočtové rady

Institucí, která má cenovou stabilitu na starost, je Česká národní banka. Ta má pouze omezené možnosti, jak může s rostoucí inflací bojovat, tím spíše, že za ní stojí nejen domácí, ale i globální faktory. Lze očekávat, že na nynější růst cen bude reagovat zejména dalším zvyšováním sazeb. Faktorem, jenž v posledních letech růst inflace ovlivnil, byl i nadměrný růst veřejných výdajů, který vedl k nárůstu objemu peněz v ekonomice. Podpora ekonomiky skrze nadměrné veřejné výdaje podle veškerých zkušeností sice její reálný růst podpoří, ovšem jen krátkodobě. Dlouhodoběji se projeví především růstem cen. V tuto chvíli by měla vláda tlačit na uvolnění trhu s emisními povolenkami. Právě zvyšující se ceny energií z titulu ambiciózních environmentálních požadavků přinášejí výrazné proinflační tlaky.

Mojmír Hampl

ekonom KPMG, bývalý viceguvernér ČNB

Hlavní odpovědnost za cenovou stabilitu má centrální banka. Je to její mandát ze zákona. Pokud se máme po nynějším inflačním výkyvu vrátit zpět k inflačnímu cíli, chce to od vlády dvě věci:

a) nechat centrální banku dělat její práci a nekritizovat ji za to, že se snaží dosáhnout právě toho cíle, který jí zákonodárci svěřili, jako to činila paní ministryně Schillerová,

b) nepřidávat do inflačního ohně další polínka, tedy když je již domácí poptávka sama o sobě silná a vede k přehřívání ekonomiky, tak ji dále nezesilovat nadměrným tlakem na růst platů, důchodů a veřejných výdajů. Teď je třeba i na straně veřejných rozpočtů ubrat plyn, ne jej přidávat, jak činí návrh rozpočtu na rok 2022. Začněme se dívat na veřejné rozpočty i optikou těch, kteří stát platí, ne jen těch, kdo z něj berou obří dotace.