Přehledná historie kauzy Čapí hnízdo: Od vydání k trestnímu stíhání až před soud
Během procesu s Andrejem Babišem vám přinášíme odborné komentáře právní kanceláře Kučera & Associates, kteří pro časopis Reflex osvětlují průběh soudního líčení a jeho právní aspekty. V tomto úvodním textu si můžete přečíst celou historii trestní části kauzy Čapí hnízdo.
Policie obdržela trestní oznámení v listopadu 2015. Do povědomí širší veřejnosti se kauza dostala na jaře 2016, kdy právě kvůli „Čapímu hnízdu“ byla svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny. Teprve tehdy Babiš uvedl, že majiteli akcií v inkriminované době byly jeho dospělé děti Adriana a Andrej a bratr partnerky Moniky Martin Herodes.
Policie ukončila vyšetřování v létě 2017 a navrhla zahájení trestního stíhání vůči Andreji Babišovi, Jaroslavu Faltýnkovi a dalším devíti osobám na základě výše zmíněného trestního oznámení z důvodu podezření ze spáchání trestných činů dotačního podvodu (§ 212 trestního zákoníku) a poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260 trestního zákoníku) ve „zločinném spolčení“ (§ 89 odst. 17 dřívějšího trestního zákona). Podle obvinění čerpal koncern Agrofert skrze nastrčenou malou firmu dotaci určenou malým a středně velkým firmám, čímž měla vzniknout škoda 49 997 443,36 Kč.
Poslanecká sněmovna hlasovala 6. září 2017 pro vydání obou poslanců Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání.
Na počátku roku 2018, kdy po volbách znovu nabyli poslaneckou imunitu, Andrej Babiš na tiskové konferenci prohlásil, že se nechají vydat k trestnímu stíhání. Sněmovna je posléze k trestnímu stíhání skutečně znovu vydala, a to v poměru 111 ku 69 hlasům. V květnu 2018 žalobce stíhání Jaroslava Faltýnka a některých dalších osob zrušil, v případě Babiše a jeho příbuzných však nadále pokračovalo.
Po prodloužení lhůty pro uzavření vyšetřování o zhruba čtvrt roku Policie ČR ukončila vyšetřování 26. března 2019 a oficiálně požádala žalobce, aby postavil Andreje Babiše a jeho rodinu před soud kvůli podezření z podvodu.
Advokát Andreje Babiše Michael Bartončík podal začátkem června 2019 Městskému státnímu zastupitelství v Praze návrh na zastavení trestního stíhání svého klienta s tím, že skutek, ze kterého byl Babiš obviněn, není trestným činem.
Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch následně věc prošetřil a počátkem září 2019 zastavil trestní stíhání proti všem obviněným.
Vedení Městského státního zastupitelství v Praze se poté s tímto názorem ztotožnilo. Státní zástupci dospěli k názoru, že Farma Čapí hnízdo v době podání žádosti splňovala podmínky definice malého a středního podniku a že tedy k žádnému protiprávnímu jednání nedošlo. Městský státní zástupce v Praze Martin Erazím ke kauze řekl: „I pokud by v důsledku až následné desetileté rozhodovací praxe Soudního dvora bylo dovozeno, že Farma Čapí hnízdo nesplňovala definici pojmu ‚malý a střední podnik‘ v době podání žádosti o poskytnutí dotace v roce 2008, nepovažuji za možné klást komukoliv za vinu možné nesprávné posouzení takové právní otázky v době podání žádosti o poskytnutí dotace před 11 lety.“
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman 4. prosince 2019 zrušil předchozí rozhodnutí dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha a znovu tak otevřel kauzu Čapí hnízdo. Učinil tak jen v případě dvou ze šesti stíhaných osob – Andreje Babiše a dotační manažerky Čapího hnízda Jany Nagyové, tehdy Mayerové. Důvodem podle něj bylo nesprávné hodnocení důkazů i nedokonalé vyhodnocení evropské judikatury. Rozhodnutí o zastavení označil Nejvyšší státní zástupce Zeman jako nedostatečně objasněné, tudíž jako nezákonné a předčasné. Proto ho zrušil a vrátil policejnímu orgánu se závaznými pokyny.
V březnu 2022 nakonec sněmovna Andreje Babiše opětovně vydala pro skutek pomoc ke zločinu dotačního podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku k § 212 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku a pomoc ke zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku k § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku. Žalobce Jaroslav Šaroch pak podal k Městskému soudu v Praze obžalobu na Andreje Babiše a Janu Nagyovou.
Autor je advokátem kanceláře Kučera & Associates
