Osmé vystavení klenotů v historii ČR provází velký zájem veřejnosti. Fronta je na dvě hodiny
Velký zájem veřejnosti provází už od rána výstavu korunovačních klenotů, která dnes začala v chrámu svatého Víta na Pražském hradě. První návštěvníci čekali na možnost prohlédnout si vzácné klenoty a relikvie od 06:00. Cennosti spolu s lebkou svatého Václava budou v katedrále k vidění do 21. ledna. O vystavení klenotů rozhodl dosluhující prezident Miloš Zeman u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky.
Svatováclavská koruna, královské žezlo, královské jablko, zlatý ostatkový kříž a korunovační meč jsou vystaveny ve střední části hlavní lodi chrámu. V samostatné vitríně si mohou zájemci prohlédnout i korunovační plášť. Lebku svatého Václava mohou vidět přímo v kapli, kde jsou uloženy jeho ostatky.
První návštěvníci začali do chrámu přicházet krátce po 09:00. Kromě standardní kontroly u vstupu do areálu Pražského hradu museli podstoupit i prohlídku u vchodu do katedrály. Lidé, kteří dorazili po osmé hodině si již ve frontě počkali zhruba hodinu a půl až dvě hodiny.
Tradice sahá do 1. republiky
Svatováclavská koruna, žezlo a jablko jsou slavnostní insignie, které byly po staletí používány při korunovaci českých králů. Naposledy ale sloužily svému účelu 7. září 1836, kdy byl inaugurován českým králem Ferdinand Dobrotivý. Jeho nástupce František Josef I. ani poslední rakouský panovník Karel I. korunováni nebyli. Dnes jsou klenoty jedním z nejvýznamnějších symbolů české státnosti a čas od času si je může prohlédnout i veřejnost.
Tradice vystavování sahá do první republiky, první veřejná výstava klenotů se uskutečnila v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti sv. Václava. Klenoty byly zpřístupněny i po skončení druhé světové války roku 1945, dvakrát v 50. letech minulého století (1955 a 1958), v přelomovém roce 1968 i za normalizace (1975 a 1978). Pokaždé si je přišly prohlédnout desetitisíce lidí. V historii samostatné České republiky byly klenoty k vidění už sedmkrát, nynější vystavení je tedy osmé.
Korunovační viróza
Zatímco za úřadování prezidentů Václava Havla i Václava Klause byly korunovační klenoty vystaveny vždy dvakrát (jednou v každém funkčním období, v případě Havla začala první výstava několik dní předtím, než se ujal úřadu), za současné hlavy státu Miloše Zemana se vystavovaly již třikrát. První vystavení v roce 2013 vzbudilo pozornost i tím, že Zeman při odemykání komory s korunovačními klenoty působil unaveně a několikrát zavrávoral. Podle oficiálního prohlášení měl virózu, v médiích se spekulovalo o opilosti.
Vystavení korunovačních klenotů, které obvykle trvá deset až 14 dní, vždy přiláká desítky tisíc zájemců, lidé pravidelně čekají na možnost vidět korunu, žezlo a jablko řadu hodin. Rekordní počet lidí, na 100 000, si přišel klenoty prohlédnout během dvou týdnů na přelomu ledna a února 1993, o pět let později dorazilo na Pražský hrad více než 27 000 návštěvníků. Následovala vystavení v roce 2003 (přišlo přibližně 44 000 lidí), 2008 (32 000), 2013 (31 000), 2016 (40 000) a 2018 (32 000).
Korunovační klenoty jsou v současnosti uloženy v Korunní komoře katedrály svatého Víta na Pražském hradě. Jejím jediným vstupem jsou dveře v jihozápadním rohu Svatováclavské kaple, k jejichž otevření se musí sejít sedm držitelů klíčů. Těmi jsou dnes prezident, předseda vlády, pražský arcibiskup, předsedové obou parlamentních komor, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a pražský primátor.
Uložení na lebce
Místo uložení se v minulosti několikrát měnilo, Karel IV. původně rozhodl, že svatováclavská koruna bude uložena na lebce sv. Václava ve svatovítském chrámu a snímána jen pro korunovace nebo výjimečné slavnosti konané v Praze nebo nejbližším okolí. Koncem 14. století byly klenoty uloženy na hradě Karlštejně. Po vypuknutí husitských válek odvezl král Zikmund Lucemburský klenoty do Uher, odkud se vrátily v roce 1436 znovu na Karlštejn, a v dalších letech byly uloženy i na jiných místech v Čechách.
Od 17. století byly klenoty ve Vídni, do Prahy se vracely jen ke korunovacím. V roce 1791 byly konečně přivezeny na Pražský hrad, poprvé vystaveny a uloženy společně s Korunním archivem. Po krátkém pobytu ve Vídni za prusko-rakouské války je roku 1867 zvláštní vlak přivezl zpět. Klenoty cestovaly i před vypuknutím druhé světové války, když byly od září do října 1938 krátce ukryty v žilinské budově Národní banky československé, prezident Edvard Beneš až 5. října (den před svou rezignací) podepsal rozkaz, aby byly klenoty převezeny zpátky do Prahy.
Svatováclavská koruna
Korunu z let 1345 až 1346 nechal zhotovit Karel IV., který s ní byl 2. září 1347 jako první korunován českým králem. Je zhotovena z jednadvacetikarátového zlata, posázena drahokamy a váží 2,36 kilogramu. Má podobu čelenky ze čtyř dílů, které vrcholí velkou lilií. Díly jsou nahoře propojeny dvěma oblouky, na nichž jsou připevněny ozdoby ze staršího šperku (čelenky nebo pásu). V místě křížení oblouků je vztyčen zlatý křížek se safírovou kamejí. Na koruně je 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel. Koruna je uložena v koženém pouzdře z roku 1347. Při výstavách bývá položena na speciálním polštáři z červeného sametu s vyšitými českými znaky z roku 1867.
Žezlo
Pochází z poloviny 16. století. Je z osmnáctikarátového zlata, zdobené čtyřmi safíry, pěti spinely, 61 perlami a cizelovanými a emailovými ornamenty. Je dlouhé 67 centimetrů a váží 1013 gramů. Kožené ochranné pouzdro pochází z 19. století a zdobí ho drobný zlacený ornament.
Jablko
Pochází také z poloviny 16. století, je z osmnáctikarátového zlata, 22 centimetrů vysoké a váží 780 gramů. Na spodní polokouli je tepaný reliéf s výjevy z knihy Genesis, na horní z příběhů krále Davida. K výzdobě bylo použito osm safírů, šest spinelů a 31 perel. Jablko je uloženo v koženém pouzdře se znakem ČSR z roku 1929.
Korunovační plášť a další doplňky
Korunovační plášť s hermelínem (kožešina z hranostaje), štóla, pás a manipul (část roucha) z červené látky se zlatě vytkaným vzorem byly pořízeny v první třetině 17. století jako součást souboru českých korunovačních královských a kurfiřtských textilií. Posledním králem, který byl v českém korunovačním rouchu oděn, byl Ferdinand V. při korunovaci v roce 1836.
Při korunovacích českých králů byl užíván také ostatkový kříž (Korunovační kříž) a obřadní meč (Svatováclavský meč). Oba předměty se obvykle vystavují společně s korunovačními klenoty, jsou ale součástí Svatovítského pokladu.
Svatováclavský meč
Gotický meč, který byl zhotoven pravděpodobně v době Karla IV. současně se svatováclavskou korunou. V horní části čepele je otvor, do kterého byl vložen ostatkový křížek, který se nedochoval. Nedochovala se ani zdobená zlatá pochva, která zmizela patrně někdy kolem roku 1420.
Korunovační kříž
Ostatkový kříž byl zhotoven po roce 1354. Již od počátku 16. století byl prokazatelně používán při korunovacích. Do kříže byly vloženy ostatky Kristova umučení (dřevo kříže, trny, část houby, provazu a hřebu). Korpus kříže ze zlatého plechu je ozdobený vzácnými antickými a raně středověkými kamejemi, mezi nimiž je zasazen i velký safír s řezbou Kristovy tváře.
