Král po záruce: Korunovace Karla III. nastoluje otázku, co bude dál s britskou monarchií
Výrazná červená škatulka s nápisem „živý přenos z korunovace krále Karla III.“ už na webu BBC svítí mnoho dní. Stejně jako kompletní průvodce sobotou 6. května, která začíná v šest ráno slavnostním průvodem z londýnského Buckinghamského paláce do Westminsterského opatství. Těší se ale britská monarchie pořád tak posvátné úctě, jak se nám zvenčí zdá?
Podle čerstvého průzkumu, který si BBC nechala před korunovací vypracovat, podporuje krále jen necelá třetina dotázaných Britů ve věku 18 až 24 let, zatímco 38 procent mladých by ve své zemi rádo vidělo volenou hlavu státu, 78 procent mladých se pak o královskou rodinu nezajímá vůbec. Naopak 78 procent lidí starších 65 let monarchii podporuje. Jak to s ní bude dál?
Kdo v posledních letech jezdíte do Británie a vidíte její rostoucí uzavřenost směrem ke světu, budete se ptát taky: k čemu je dnešním ostrovanům monarchie, když už v roce 2016, po brexitovském referendu, ztratila i svou poslední zásadní roli, totiž být baštou britské nezávislosti uprostřed Evropské unie?
Dá se teď, kdy se tamní ekonomické nepokoje a stávky občas rovnají těm ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, význam královského stolce v současné době nějak vyčíslit, nebo alespoň zhruba změřit? Pomáhá něčemu? Znamená tahle instituce něco víc než jen pozitivní globální publicitu pro Londýn a s tím související multimiliardový cestovní ruch?
ANNUS HORRIBILIS
Před třiceti lety projevila Alžběta II., poprvé a naposledy během svého sedmdesátiletého panování, jistou slabost: odcházející rok 1992 označila jako svůj „annus horribilis“, hrozný rok. Tehdy se zhroutila manželství hned tří z jejích čtyř dětí, výrazné škody zanechal i požár královského hradu Windsor.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
