Karel III.: Nejstarší korunovaný král Británie, archeolog, voják, ekolog i tampón
Do britské historie se král Karel III., který bude dnes slavnostně korunován v londýnském Westminsterském opatství, zapsal už jako nejdéle čekající korunní princ. Nyní bude ve svých 74 letech i nejstarším korunovaným králem. Syn britské královny Alžběty II., která zemřela loni v září ve věku 96 let, a jejího rovněž zesnulého manžela prince Philipa, se následníkem trůnu stal již v roce 1952. Králem je od loňského 8. září.
Byly mu tři roky, když se jeho matka Alžběta stala královnou, a čtyři, když ji slavnostně korunovali. Povahově spíš tichý muž, který dlouhá léta nebýval ústřední postavou pikantních příběhů královské rodiny, nakonec sehrál ústřední roli v jednom z nejsledovanějších okamžiků v novodobé historii této rodiny. V roce 1996 se rozvedl se svou manželkou, princeznou Dianou, a o devět let později si po dlouholeté známosti vzal svou celoživotní lásku Camillu Parkerovou Bowlesovou.
Prvním oficiálním vystoupením Karla III., tehdy ještě prince Charlese, v jeho nové roli, byl tradiční projev panovníka, kterým loni 10. května zahájil nové zasedací období parlamentu. Zastupoval tehdy svoji matku, královnu Alžbětu II., kvůli její zdravotní indispozici. Po jejím úmrtí loni 8. září se stal králem. A na svoji první zahraniční cestu se vydal letos na konci března do Německa. Jako první hlavě státu v historii se mu dostalo slavnostního přivítání u Braniborské brány a jako první vládnoucí monarcha vystoupil před poslanci s projevem ve Spolkovém sněmu. Do Německa původně král zamýšlel přiletět z Francie, tato část cesty ale byla kvůli rozsáhlým protestům Francouzů proti důchodové reformě odložena.
Její sestra
Charles Philip Arthur George se narodil 14. listopadu 1948 v Buckinghamském paláci v centru Londýna. V jeho devíti letech mu královna Alžběta II. udělila titul princ z Walesu, který podle tradice připadl jejímu nejstaršímu synovi (korunován byl ale až v červenci 1969). Základní vzdělání získal na internátní škole v Gordonstounu v severním Skotsku a dále má titul bakaláře antropologie, archeologie a historie na Cambridgeské univerzitě. V letech 1971 až 1976 sloužil u letectva a námořnictva, má licenci pilota vrtulníku. Po odchodu z armády ustavil v roce 1976 Nadaci prince Charlese, jež pomáhá handicapovaným v Británii, je patronem, prezidentem nebo členem více než 400 dalších charitativních organizací. V roce 2021 po úmrtí jeho otce na něj přešel i titul vévoda z Edinburghu.
S lady Dianou Spencerovou se Charles seznámil v roce 1977. Bylo jí tehdy 16 let a Charles nejdříve chodil s její starší sestrou Sarah. Jejich zasnoubení bylo oznámeno v únoru 1981 a jejich pohádkovou svatbu v červenci toho roku sledovaly v přímém přenosu miliony lidí po celém světě. Manželství, z něhož vzešli dva potomci, princové William a Harry, však šťastné nebylo. Počátkem 90. let se rozpadlo a v srpnu 1996 bylo oficiálně rozvedeno. Diana obviňovala Charlese z toho, že odmítl ukončit vztah se svou dlouholetou milenkou Camillou. Charles uvedl, že si stále uchovával svoji víru v manželství, „dokud se nenávratně nerozpadlo".
Prababička milenka pradědečka
Po tragické smrti princezny Diany v roce 1997 Charles přestal před veřejností skrývat svůj dlouholetý blízký vztah s Camillou, kterou si v dubnu 2005 vzal. Protože byli oba rozvedení, což pro církev znamenalo překážku, konal se nejprve občanský obřad. Teprve poté se novomanželům dostalo v kapli na hradě Windsor i církevního požehnání. Ne všichni Britové byli jejich sňatkem nadšeni. Mnozí si mysleli, že Camilla rozbila princovo manželství s Dianou.
Proslulá romance následníka britského trůnu s dcerou válečného hrdiny začala údajně v roce 1970 v jednom královském parku. „Moje prababička byla milenkou vašeho pradědečka, co vy na to?" zeptala se prý Camilla Charlese při hře póla. Jejich vztah však tehdy ukončily Charlesovy vojenské povinnosti. Když se princ po půlroce služby na moři vrátil, byla Camilla již provdána za armádního důstojníka Andrewa Parkera Bowlese. Nadále však zůstávala důvěrnou Charlesovou přítelkyní. On šel za kmotra jejímu synovi Thomasovi, ona mu údajně pomohla najít vhodnou manželku - lady Dianu Spencerovou.
Chtěl bych být tampónem
Po jejich svatbě v roce 1981 však blízkost Charlese a Camilly působila ve svazku velké napětí. Na veřejnost pronikly jejich intimní vzkazy typu Charlesova „chtěl bych být tvým tampónem" či Dianina televizního prohlášení „byli jsme v tom manželství tři". Reakce veřejnosti byla silná a Camilla musela čelit projevům hněvu i na ulici. V roce 1994 Charles oficiálně přiznal cizoložství v televizním rozhovoru a o dva roky později se s Dianou rozvedli. Camilla se s prvním manželem rozvedla v roce 1995.
Charles je vášnivým ekologem a podporuje biofarmaření. Často se vyjadřuje ke změnám klimatu a vyzval například hlavy států a vlád, aby spolupracovaly s představiteli byznysu a soukromého sektoru na společném řešení klimatické krize, politiky obvinil z nečinnosti. „Oči a naděje celého světa se upírají na vás," pronesl v listopadu 2021 na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow.
Putin se chová jako Hitler
Rád také maluje, vystavoval a prodal mnoho děl a též publikoval knihy o malování. Na jeho obrazech jsou většinou krajinky či hrady. Též sbírá modely aut a nejvíce si libuje v britské značce Aston Martin. Jeho zájem o architekturu jej několikrát zavedl i do ČR. Naposledy v roce 2010 se kromě Prahy podíval i do Brna a navštívil také ekologickou vesnici Hostětín na Uherskohradišťsku. V roce 2000 si prohlédl barokní zahrady pod Pražským hradem a v Brně slavnostně zahajoval výstavbu Technologického parku.
Ještě před svým nástupem na trůn Charles opakovaně porušil tradici, která velí, že se britská královská rodina vyjadřuje jen velice výjimečně k aktuálnímu politickému dění. Ruský únorový útok na Ukrajinu popsal jako „brutální agresi a bezohledný útok na demokratické hodnoty". Agentura Reuters tehdy připomněla, že právě princ Charles v roce 2014 během návštěvy Kanady způsobil rozruch, když se na veřejnost dostala jeho soukromě pronesená poznámka, že Putin se „chová jako Hitler". Komentář pronesený po ruské anexi Krymu pak ostře odsoudilo ruské ministerstvo zahraničí.
