Schůze Poslanecké sněmovny ke konsolidačnímu balíčku: Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) (12.7.2023)

Schůze Poslanecké sněmovny ke konsolidačnímu balíčku: Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) (12.7.2023) Zdroj: ČTK / Říhová Michaela

Projednávání vládního úsporného balíčku v Poslanecké sněmovně: Prmeiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura. (11.7.2023)
Marian Jurečka (KDU-ČSL) přo projednávání úsporného balíčku ve Sněmovně
Únavné jednání Sněmovny (11. 7. 2023).
Únavné jednání Sněmovny (11. 7. 2023).
Únavné jednání Sněmovny (11. 7. 2023).
9 Fotogalerie

Vládní konsolidační balíček ve Sněmovně odolal zamítnutí, míří do dalšího projednávání

ČTK

němovna dnes propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.

Debata o návrhu zákona o konsolidaci veřejných financí, jak se materiál oficiálně jmenuje, začala ve středu ve 14:00. Poslanci jí strávili víc než 27 hodin čistého času. Zákon nyní zamíří k projednání do sněmovních výborů. Druhé čtení by se mohlo uskutečnit začátkem září.

Vláda v materiálu uvádí, že v příštím roce by měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček mění 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Vláda nevylučuje změny v balíčku, ale chce na ně přistoupit tehdy, pokud se na nich koalice dohodne. Balíček chce schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.

Samotný návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.

Řadu věcných výhrad měla přímo ministerstva v připomínkovém řízení. Přišly s nimi i některé koaliční strany. Například Piráti chtějí odstranit zvýšení renty bývalých prezidentů. Lidovci požadují nižší daň z přidané hodnoty na kojeneckou vodu, dětské pleny a ženské hygienické potřeby Podle dřívějšího vyjádření ministerstva financí by se o nich mělo rozhodovat až ve Sněmovně. Vláda předložila balíček Sněmovně v té podobě, v jaké ho představila veřejnosti v květnu. Koalice bude jednat i o možných změnách v rozpočtovém určení daní, tedy ve způsobu rozdělování vybraných daní mezi státem a samosprávami.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ujistil, že všechny pozměňovací návrhy pečlivě prostuduje, i ty opoziční. Dodal, že chce zachovat celkový objem úspor pro příští dva roky. Na sněmovním webu se k tisku sešla zatím desítka pozměňovacích návrhů. Čas na jejich podávání mají poslanci až do konce druhého čtení.