Čínské testování tchaj-wanských hranic viditelně nemá na Tchaj-pej kýžený účinek
Viceprezident Tchaj-wanu William Lai navštívil během týdne Spojené státy Americké. Nešlo o velkou státnickou návštěvu, nepotkal se v podstatě s nikým významným a přesto na sebe reakce Čínské lidové republiky nenechala dlouho čekat. Ta reakce probíhá v… zaběhnuté tradici.
Od pátku pořádá Peking “manévry” na hranici mezi Čínou a Tchaj-wanem, desítky čínských letadel pronikly do vzdušného prostoru ostrovní země a škádlí tak jak tchaj-wanskou obranu, tak civilní obyvatelstvo. Je to samozřejmě proto, že podle oficiálního stanoviska Pekingu, Tchaj-wan není země, nemá žádnou vlastní diplomacii a formálně je součástí Číny.
Tohle čínské agresivní chování není nijak nové, podobné úkazy se dějí posledních několik měsíců a tohle není ani ten nejvýznamnější z nich. Zhruba před rokem navštívila Tchaj-wan Nancy Pelosi, tehdy ještě jako předsedkyně Sněmovny reprezentantů Spojených států. Nálety tenkrát trvaly čtyři dny, byly masovější a agresivnější. Ani tehdy z nich ale nich ale nic nevzešlo.
Čínský šumák
V Tchaj-wanu tyhle třenice na mořské hranici tvoří zajímavou situaci. Tchaj-pej podle místních zpravodajců funguje, jako by se vůbec nic nedělo. Místní jsou na takové situace zvyklí a nikdo nepochybuje o tom, že jde ze strany Číny jenom o plané výhružky, ostatně vojenské napadení Tchaj-wanu by téměř jistě vedlo k válečnému konfilktu se Spojenými státy.
Politickou situaci v zemi to ale mění poměrně výrazně. Totiž, v Tchaj-wanu se chystají volby, mají proběhnout v polovině ledna přístího roku a vypadá to, že žhavým kandidátem na zvolení je Lai Ching-te se svou velice populární stranou DPP (Demokratická progresivní strana). Tedy, Lai Ching-te by tak mohl být zvolen potřetí v řadě.
DPP je v podstatě nejsilnějším hráčem posledních několika let, preferuje vztahy s demokratickými zeměmi jako je právě USA, Japonsko a další silní mezinárodní hráči. DPP se taky neštítí posílit rozpočet na obranu, čímž je míněna hlavně obrana před případným napadením ze strany Čínské lidové republiky. Což Čína pochopitelně označuje za separatistické tendence.
K smůle čínských komunistů to ale vypadá, že letecké a námořní provokace zatím vedou pouze ke zvýšení popularity DPP, poměrně logicky. Vypadá to, že totalitní režimy zase jednou nepochopily, jak přesně demokracie fungují. Ostatně nejlépe to shrnul tchaj-wanský ministr zahraničí. "Je na našich občanech, aby rozhodli, ne na sousedním tyranovi," prohlásil. "Čína byl měla uspořádat své vlastní volby. Jsem si jistý, že její obyvatelé by byli nadšení."
