V nizozemských volbách zvítězil Okamurův přítel Wilders a jeho krajně pravicová Strana pro svobodu
V nizozemských parlamentních volbách zvítězila s velkým náskokem krajně pravicová populistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala 23,5 procenta hlasů a zřejmě 37 křesel ve 150členném parlamentu. Ukázaly to dnes výsledky hlasování po sečtení výrazné většiny hlasů.
Druhé místo a pravděpodobně 25 mandátů získala ve středečních volbách s odstupem osmi procentních bodů společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý eurokomisař Frans Timmermans. Před volbami favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede nynější ministryně spravedlnosti Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, skončila až třetí se ziskem 15,1 procenta a obsadí tak pravděpodobně 24 křesel.
Na čtvrtém místě s 12,8 procenta hlasů a 20 mandáty skončila strana Nová společenská smlouva (NSC), kterou založil teprve letos v létě populární poslanec Pieter Omtzigt.
Volební účast podle předběžných výsledků dosáhla 77,7 procenta oprávněných voličů.
Se zemědělci?
Známý odpůrce islámu Wilders by se tak mohl stát příštím premiérem a vést koaliční rozhovory. Deník Volksrant jako jednu z možných koalic uvádí spojení Wildersovy strany s VVD, protestní Stranou zemědělců (BBB) se sedmi křesly a třemi menšími uskupeními. V součtu však této možné koalici chybí k potřebné většině 76 křesel jeden mandát.
Podle mnohých expertů by Wilders v roli šéfa vlády otřásl evropskou politikou. Ve svém programu vyzývá například k uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie či k absolutnímu zastavení přijímání žadatelů o azyl v zemi.
Strany však nyní patrně čekají dlouhá povolební vyjednávání. Pokud by Wilders ve skládání většinové vlády neuspěl, nabízí se podle listu Volksrant koalice proevropských stran. Timmermansova formace spolu s VVD, NSC a devíti mandáty liberální strany D66 by dala dohromady 78 křesel.
Kdo s kým
Když se ve středu večer objevily první odhady výsledků, ani samotný Geert Wilders jim nemohl uvěřit. „Musel jsem se štípnout," prohlásil poté. „35 křesel! Největší strana v Nizozemsku!" vykřikoval podle listu NL Times ve volebním štábu v malé kavárně v Scheveningenu. Ostatní strany vyzval, aby se připojily k PVV na jejich „nové cestě kupředu", která nebude zatížená "jejich vlastními stíny". Stranu pro svobodu už podle jeho slov nejde ignorovat, protože by to bylo „velmi nedemokratické" a „voliči by to nepřijali". „Budeme vládnout," slíbil Wilders přítomným ve štábu. Dodal, že je připraven být vůdcem všech Nizozemců a hledat řešení, která "jsou v souladu s ústavou a zákony“.
„Je na Wildersovi, aby ukázal, že dokáže vytvořit většinu. Nevidím, že se to děje," poznamenala už v noci Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, která se stala šéfkou Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) poté, co rezignoval nynější premiér Mark Rutte. Její původně favorizovaná VVD skončila ve volbách na třetím místě.
Nebudeme mluvit o mešitách
Geert Wilders čekal na svou příležitost velmi dlouho a do vlády evidentně chce. V posledních dnech i zmírnil svou dlouhodobou protiislámskou rétoriku. „Dobře rozumím tomu, že strany nechtějí být ve vládě se stranou, která chce protiústavní opatření," řekl ve středu poté, co začaly přicházet první výsledky voleb. „Nebudeme mluvit o mešitách, koránu a islámských školách," dodal. V jeho volebním programu nicméně figuroval i požadavek na vystoupení Nizozemska z Evropské unie a rovněž se vyjádřil proti poskytování pomoci Ukrajině.
Šéfka pravicové liberální VVD už před volbami vyloučila, že by Wilderse podpořila jako premiéra. Pieter Omtzigt ze strany Nová společenská smlouva (NSC), která podle všeho skončila čtvrtá, se již dříve vyjádřil, že by s krajně pravicovou stranou do vlády nešel právě kvůli její „protiislámské politice, která je porušováním svobody slova a svobody náboženství zakotvených v nizozemské ústavě“. Podobně se od Wilderse distancoval i někdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, lídr společné kandidátky nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL).
Po výsledku voleb nicméně Omtzigt prohlásil, že cítí zodpovědnost za 20 křesel, které by jeho strana mohla získat, a že musí jít do vlády. Místní analytici přitom toto vyjádření čtou v tom smyslu, že spolupráce s Wildersem není vyloučena.
Možná řešení?
Podle agentury Reuters se nabízí několik možných budoucích řešení. Mohla by vzniknout pravicová až krajně pravicová koalice Wildersovy PVV, liberální VVD a centristické NSC spolu s několika dalšími menšími stranami. Druhou možností je velká koalice mezi VVD, opět NSC, ale s Timmermansem vedenou levicí. Dohromady by tak měly kolem 69 křesel, spolu s některou z menších liberálních stran pak většinu.
Vyjednávání mezi Yeşilgözovou a Timmermansem ale nejspíš budou velmi obtížná, protože mezi oběma stranami jsou velké rozdíly. Také by podle mnohých šlo nejspíš jen o kabinet dočasný a následovaly by další předčasné volby. Pieter Omtzigt nicméně již dříve naznačil, že by případně spolupracoval s oběma těmito stranami.
Třetí možnou variantou může být centristická menšinová vláda. V Nizozemsku obvykle vládly většinové vládní koalice, nicméně i menšinová vláda je možností, která v minulosti fungovala. VVD a NSC by se mohly dohodnout na základních bodech pro společnou vládu a v různých otázkách by pak usilovaly o většinu s podporou buď pravice, či levice. V otázkách migrace by mohli hledat spojence u PVV a dalších stran napravo, zatímco pro politiku v oblasti ochrany klimatu by se mohli obrátit na levici. Omtzigt již dříve tuto variantu nevyloučil, VVD ji nicméně považuje za velmi nestabilní.
