Možná podoba základny na Měsíci

Možná podoba základny na Měsíci Zdroj: IAE, NASA, ESA, Indian Space Research Organisation

Japonsko vypustilo směrem k Měsíci raketu H-2A s modulem SLIM (7.9.2023)
Japonsko vypustilo směrem k Měsíci raketu H-2A s modulem SLIM (7.9.2023)
Japonsko vypustilo směrem k Měsíci raketu H-2A s modulem SLIM (7.9.2023)
Japonsko vypustilo směrem k Měsíci raketu H-2A s modulem SLIM (7.9.2023)
Japonsko vypustilo směrem k Měsíci raketu H-2A s modulem SLIM (7.9.2023)
10 Fotogalerie

Krajina na Měsíci se dramaticky změní, předměty ze Země je ale pokrytá už nyní

ČTK

Krajina na Měsíci se s blížícím se začátkem nové éry pilotovaných letů dramaticky změní, lidská činnost ji ale viditelně zformovala už v předchozích desetiletích. Na povrchu zemské oběžnice je stále zřetelná stopa zanechaná astronautem Neilem Armstrongem, leží na něm ale také pozůstatky nejrůznějších satelitů, sond a vozítek. Na Měsíci se ovšem nacházejí i kuriózní předměty jako vlajky, fotografie, náboženské texty nebo třeba golfové míčky, napsal časopis Nature Geoscience.

Od roku 1959, kdy se na Měsíc dostal první člověkem vyrobený předmět ze Země - sovětská sonda Luna 2, na něm přistála nebo ztroskotala více než stovka kosmických lodí a dalších přístrojů, pilotovaných i nepilotovaných. V brzké budoucnosti misí s cílem na Měsíci ještě přibude, a to v čele s lety projektu Artemis, který má vrátit a jeho povrch astronauty.

"Pokud zvážíme dopady činnosti vozítek, sond a pohybu lidí, pak se regolit značně naruší. V kontextu nových vesmírných závodů bude měsíční krajina za 50 let úplně jiná. Svůj otisk tam zanechá mnoho zemí s mnoha misemi," citoval deník The Times Justina Holcomba, odborníka na astronautiku z univerzity v Kansasu. Regolit je označení pro svrchní nezpevněnou vrstvu Měsíce.

Podle odborníků lze už nyní hovořit o tom, že na Měsíci začalo nové geologické období spojené s lidskou činností, jakýsi lunární antropocén. Vliv člověka je tam totiž jasně zřetelný, zejména s ohledem na to, že na Měsíci neexistuje vítr, není na něm kapalná voda, déšť ani sopečná aktivita, a tak je jeho povrch velmi statický.

Právě kvůli neexistenci větru je na Měsíci i po více než 50 letech dodnes uchován otisk obuvi skafandru prvního člověka, který na něj v roce 1969 vstoupil. Zůstaly na něm i další věci, například golfové míčky, které si přivezl astronaut Alan Shepard během mise Apollo 14 v roce 1971.

Podle Holcomba lze tyto artefakty pokládat v podstatě za archeologické exponáty a mělo by se dbát o jejich zachování. Stejně nutné ale podle něj je sledovat nejrůznější odpadní materiály, které Měsíc zamořují a mít o nich přehled.