Sergej Lavrov: Rusko nemůže být poraženo, o tom lze jen snít. S USA jednat nebudeme
Rusko nemůže být poraženo ve válce proti Ukrajině a tuto zemi čeká osud Afghánistánu po stažení západních sil, prohlásil dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě. Válka Ruska proti Ukrajině, označovaná za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, trvá už skoro dva roky. Vzhledem k přetrvávající západní pomoci Ukrajině šéf ruské diplomacie odmítl jednání se Spojenými státy o strategické stabilitě, tedy o jaderných zbraních.
„V podmínkách hybridní války vedené Washingtonem proti Rusku nejenže nevidíme nějaké důvody nejen pro dodatečná společná opatření ve sféře kontroly nad zbrojením a snížením strategických rizik, ale celkově pro jakákoliv jednání se Spojenými státy o strategické stabilitě," zdůraznil Lavrov podle státní agentury TASS.
Lavrov podle agentury Reuters uvedl, že Washington navrhl od sebe oddělit válku na Ukrajině a kontrolu nad jadernými zbraněmi, ale návrh je pro Rusko nepřijatelný vzhledem k americké podpoře Ukrajiny.
„Nevidíme sebemenší zájem ze strany Spojených států ani Severoatlantické aliance urovnat ukrajinský konflikt a naslouchat obavám Ruska," řekl ruský ministr.
Budoucí jednání s USA sice Rusko podle Lavrova nevylučuje, ale klade si podmínku, že se Západ úplně zřekne podkopávání ruské bezpečnosti a také ukončí veřejné pohrdání ruskými zájmy. Záhodno by prý bylo také skoncovat s „expanzí NATO na východ". Severoatlantická aliance opakovaně uvádí, že je na každé zemi, aby se sama rozhodla, s kým si přeje být ve spojeneckém svazku.
Uzavřené letiště
„Není žádná naděje na to, že Rusko bude nějakým způsobem poraženo. To už se probíralo mnohokrát. Ti, kdo nestudovali dějiny, a takových je na Západě hodně, mohou na toto téma (ruské porážky) fantazírovat," prohlásil Lavrov.
V době Lavrovova vystoupení úřady uzavřely moskevské letiště Vnukovo. To se v minulosti několikrát stalo v případech, kdy se v okolí ruské metropole vyskytly ukrajinské drony.
Případné dohody o bezpečnostních zárukách, které se Ukrajina po Británii snaží uzavřít také s dalšími západními státy, podle Lavrova nijak nemění cíle ruské „speciální operace", jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině, ani odhodlání Moskvy „důsledně a vytrvale" usilovat o dosažení těchto cílů.
Lavrov také tvrdil, že Západ si po ztroskotání „blitzkriegu" v podobě loňské ukrajinské protiofenzívy, která měla uštědřit Rusku strategickou porážku, uvědomuje, že se situace zásadně změnila. Stalo se tak podle ministra především v uvažování Západu, který si uvědomil, že udělal chybu. Je mu však zatěžko si ji přiznat, a tak „jakoby" Ukrajinu dál podporuje. Ukrajinu však podle Lavrova čeká osud Afghánistánu, Iráku, Libye a dalších zemí, odkud se USA a jejich spojenci po čase stáhli.
Fámy a provokace
Současně Lavrov tvrdil, že Rusko prezidenta Vladimira Putina neodmítá mírová jednání o Ukrajině, ale že Kyjevu na příkaz (tehdejšího britského premiéra) Borise Johnsona „a dalších Anglosasů" v roce 2022 zakázali podepsat již dohodnutou smlouvu o urovnání sporu s Ruskem. O tom se podle Lavrova „dobře ví" od dubna 2022. Na uzavření míru nemají žádný zájem Spojené státy a Západ obecně nechce mír, který by přihlížel k zájmům Ruska, tvrdil Lavrov a jako „fámy" ministr odmítl zprávy o tom, že Moskva a Kyjev údajně vedou přímé rozhovory.
Kyjev ukončil jednání s Rusy na jaře 2022 poté, co ústupu ruských vojsk od Kyjeva vyšla najevo zvěrstva spáchaná ruskými vojáky v okupovaných městech a obcích v okolí ukrajinské metropole. Symbolem válečných zločinů, z nichž jsou podezřelí Rusové, se stalo město Buča, kde zabití civilisté leželi na ulicích a další těla byla nalezena v hromadných hrobech. Kromě toho mezinárodní justice vydala na Putina zatykač kvůli podezření z odvlečení tisíců ukrajinských dětí do Ruska.
Moskva popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty, natož aby se dopouštěli válečných zločinů, a obvinění označuje za provokaci. Kdo se v Rusku odváží o podezření hovořit či psát, tomu hrozí až 15 let ve vězeňských táborech po odsouzení podle ustanovení o úmyslném šíření lživých informací a o diskreditaci ozbrojených sil, zavedených do ruských zákonů krátce po vpádu na Ukrajinu.
Absence dialogu mezi Moskvou a Washingtonem je důležitá, protože poslední dohoda omezují počty jaderných hlavic na obou stranách má vypršet v únoru 2026. Poté by obě velmoci, disponující největšími jadernými arsenály, neměly žádnou dohodu v době, kdy mezi nimi panuje nejhorší napětí od kubánské raketové krize v roce 1962, poznamenal Reuters.
