Eurovolby 2024: Termín, strany, kandidáti a volební systém

Termín eurovoleb 2024

Rada Evropské unie stanovila termín voleb do Evropského parlamentu na 6. až 9. června 2024. Jednotlivé členské státy si volí den voleb podle svých obvyklých zvyklostí. V Česku se volby odehrají v pátek 7. června a sobotu 8. června 2024. 

Oficiálně potvrzené datum voleb v roce 2024 vyhlásil prezident republiky na základě rozhodnutí Rady EU 26. ledna 2024.

Termíny volby do Evropského parlamentu 2024

• pátek 7. června 2024, 14:00–22:00
• sobota 8. června 2024, 8:00–14:00

Česká republika je jediným státem v EU, který má volby rozvržené do dvou dnů. Všechny ostatní členské státy spoléhají na jednodenní volby, a to většinou v neděli. 

Kdo může volit do Evropského parlamentu?

Ve volbách do Evropského parlamentu mohou volit občané ČR, kteří nejpozději druhý den voleb dosáhnou 18 let. Voliči, již dosáhli této věkové hranice, nesmí mít omezenou svéprávnost ve výkonu volebního práva či omezenou svobodu z důvodu ochrany zdraví lidu. Pravidla se v členských státech Evropské unie výrazně liší. V některých státech mohou občané volit od 16 či 17 let a v jiných jsou volby povinné.

V České republice mohou mimo české občany volit i občané dalších členských států EU, kteří zde mají trvalý či přechodný pobyt. Musejí ale požádat o zápis do seznamu voličů u obecního úřadu podle svého místa pobytu. Občané jiných zemí hlasující v ČR odevzdávají hlasy českým kandidátům, stejně tak Češi žijící v cizině volí tamní kandidáty.

Strany a kandidáti pro eurovolby 2024

• Aliance za nezávislost ČR – lídrem do eurovoleb bude europoslanec Hynek Blaško.
• Hnutí ANO – v čele kandidátky hnutí v eurovolbách by měla být bývalá ministryně pro místní rozvoj a nynější místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová. Dále by se na kandidátce mohla objevit bývalá hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, poslanec Jaroslav Bžoch a dosavadní europoslanci hnutí Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík. 
• KSČM – Komunisté spojili síly s dalšími levicovými stranami a vytvořili koalici „STAČILO!“. Tu povede současná europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Dále kandiduje právník Ondřej Dostál, zdravotní sestra Petra Rádová, bývalá členka SOCDEM Jana Turoňová a bývalý náměstek primátora města Děčín Jan Skalický.
• Levice – Jan Májíček a místopředsedkyně strany Markéta Juřicová.
• Liberální aliance nezávislých občanů – V čele kandidátky stojí politolog Šimon Hlinovský. Dále kandidují Pavlína Beranová, Dita Jarošová a Martin Prchal.
• ODS, KDU-ČSL, TOP 09 – Koalice SPOLU se rozhodla podat společnou kandidátku do eurovoleb. Lídrem je europoslanec Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek za ODS. Za TOP 09 bude kandidovat současný europoslanec Luděk Niedermayer a Miroslav Kalousek.. Za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, náměstek hejtmana Jihočeského kraje František Talíř, europoslankyně Michaela Šojdrová a starosta obce Slatinice Ondřej Mikmek.
• Piráti – V čele stojí současný europoslanec Marcel Kolaja.
• PŘÍSAHA a AUTO – Lídrem kandidátky je bývalý automobilový závodník Filip Turek. Dále budou kandidovat Nikola Bartůšek, Petr Macinka a bývalý policista Robert Šlachta.
• SEN 21 a Volt – Lídryní kandidátky je bývalá ředitelka marketingu pro firmu Mattel v Česku Lenka Helena Koenigsmark, dále kandiduje místopředseda hnutí SEN 21 Lukáš Kostínek, předseda hnutí Volt Adam Hanka, pedagog a bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl a Barbora Hrubá.
• SOCDEM – Za sociální demokraty do eurovoleb nastoupí exministr zahraničí a kultury, současně místopředseda strany Lubomír Zaorálek, Tomáš Petříček a bývalý europoslanec Libor Rouček.
• SPD a Trikolora – Tyto dvě strany vytvořily společně koalici a v čele kandidátky stojí Petr Mach za SPD. Dále bude kandidovat europoslanec Ivan David a předsedkyně strany Trikolora Zuzana Majerová.
• Hnutí STAN – Do eurovoleb povede hnutí bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová a někdejší poslanec hnutí Jan Farský.
• Svobodní – Stranu do voleb povede její současný předseda a právník Libor Vondráček. Dále za svobodné bude kandidovat bývalý prezidentský kandidát Karel Diviš a zastupitel Ostravy-Vítkovic Matěj Gregor.
• Zelení – V čele kandidátky stojí ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová, dále kandiduje zakladatel studentského hnutí Fridays for Future Petr Doubravský, odbornice na lidská práva Zuzana Pavelková, spolupředseda strany Michal Berg, bývalá poradkyně senátora Gabriela Svárovská a architekt a urbanista Osamu Okamura.

Evropský parlament: Organizace, strany, skupiny

Strany v Evropském parlamentu se dělí do skupin podle politického smýšlení, ne podle státní příslušnosti. Momentálně v Evropském parlamentu působí sedm frakcí.

• Evropská lidová strana (EPP) – EPP je největší a nejstarší frakce v Evropském parlamentu, vyznávají liberálně-konzervativní a křesťansko-demokratické hodnoty. Čeští politici, kteří do středopravicové strany vstupují, jsou europoslanci za KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
• Progresivní strana socialistů a demokratů (S&D) – V druhé největší frakci by byli zastoupeni politici z ČSSD.
• Obnova Evropy (RE) – Strana vznikla roku 2019 a sdružuje středová liberální uskupení. Jedná se o třetí nejpočetnější skupinu v Evropském parlamentu. Z českých politiků do strany kandidují europoslanci za hnutí ANO.
• Zelení/Evropská svobodná aliance (Greens/EFA) – Uskupení se zaměřuje na regionalismus a proevropskou a zelenou politiku. Mimo poslanců evropských stran zelených kandidují do frakce například Piráti.
• Identita a demokracie (ID) – Frakce vyznávající nacionalistické a euroskeptické hodnoty. Jedná se o nejmladší frakci v Evropském parlamentu. Z českých politiků sem kandidují europoslanci za hnutí SPD.
• Evropští konzervativci a reformisté (ECR) – Vyznává umírněnou euroskepsi a prosazuje konzervativní a antifederální politiku. Do skupiny směřují europoslanci za ODS.
• Evropská sjednocená levice a severská zelená levice (GUE/NGL) – Levicové politické seskupení složené z europoslanců s demokraticky-socialistickou, komunistickou a euroskeptickou ideologií. K frakci se připojují europoslanci za KSČM.

Systém voleb do Evropského parlamentu

Volby do Evropského parlamentu probíhají poměrným volebním systémem. Strana či hnutí získá mandát až poté, co překročí hranici pěti procent hlasů, stejně jako u voleb do Poslanecké sněmovny. Celkem v Evropském parlamentu zasedá 705 poslanců. Jedná se o upravený počet po brexitu. Před vystoupením Spojeného království z EU měl parlament 751 členů.

Počet poslanců jednotlivých zemí se odvíjí od počtu obyvatel. Největší zastoupení mají státy nejlidnatější, jako Německo (96 poslanců), Francie (79 poslanců) a Itálie (76 poslanců). Česká republika má v parlamentu 21 zástupců. 

Volební místnosti pro eurovolby: Kde volit?

Přesnou adresu volebních místností zveřejní starosta obce nejpozději 15 dnů před začátkem voleb. Ke každému okrsku je přiřazena jedna volební místnost, ve které může odvolit zhruba tisíc osob. Pokud si před volbami neobstaráte voličský průkaz, můžete hlasovat jen ve volební místnosti obce, kde máte nahlášené trvalé bydliště. S voličským průkazem můžete volit v jakékoliv volební místnosti v ČR.

Jak volit?

Na kandidátním lístku je vždy kandidátní listina jedné politické strany, hnutí či případně koalice. Pokud chcete některému z kandidátů dát větší šanci na zvolení, můžete tak učinit zakroužkováním jeho pořadového čísla a udělit tak preferenční hlas. Ty můžete udělit pouze dva. V případě, že preferenčních hlasů udělíte více, vaše preference se nezapočítají a hlas získá celá kandidátka (jako byste nikoho nezakroužkovali).

Do úřední obálky, kterou dostanete ve volební místnosti, vložíte vybraný lístek a obálku vhodíte do urny. Pokud bude v jedné obálce více lístků, hlas se bude považovat za neplatný. Totéž platí u lístků které:

• jsou přetržené,
• nejsou v úřední obálce,
• nejsou na předepsaném tiskopise.

Volební komise pro volby do Evropského parlamentu

Na zákonný průběh eurovoleb dohlíží nejméně čtyřčlenná volební komise. Každá komise má svého předsedu, místopředsedu a další řadové členy. Přesný počet členů komise určuje starosta obce podle počtu obyvatel v daném volebním okrese. Po průběhu voleb je komise zodpovědná též za sčítání hlasů.

Výsledky eurovoleb 2019

V posledních volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO s 21,18 % z celkových hlasů. Hnutí tak získalo šest z dvaceti jedna mandátů. Na druhém místě skončila ODS a třetí Piráti. Potřebnou pětiprocentní klauzuli získala ještě koalice TOP 09 a STAN, SPD, KDU-ČSL a KSČM.

Europoslanci za ČR v letech 2019–2024

• ANO (frakce RE) – Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík. Radka Maxová též kandidovala za ANO, ale v roce 2020 z hnutí vystoupila. Nyní jako nezávislá zastupuje ČSSD, připojila se tak k Progresivní alianci socialistů.
• ODS (frakce ECR) – Jan Zahradil, Alexandr Vondra, Evžen Tošenovský, Veronika Vrecionová.
• Piráti (frakce Greens/EFA) – Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Mikuláš Peksa.
• TOP 09 a STAN (frakce EPP) – Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil.
• SPD (frakce ID) – Ivan David, Hynek Blaško, ten ovšem v září 2022 z hnutí vystoupil.
• KDU-ČSL (frakce EPP) – Michaela Šojdrová, Tomáš Zdechovský.
• KSČM (frakce GUE/NGL) – Kateřina Konečná.