Výbuch muničního skladu byl v roce 2014 nepřehlédnutelný.

Výbuch muničního skladu byl v roce 2014 nepřehlédnutelný. Zdroj: profimedia

Policie odložila kauzu výbuchu ve Vrběticích, může za ni ruská tajná služba

ČTK

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání. Na webu policie to dnes uvedl ředitel NCOZ Jiří Mazánek. Postup schválil i státní zástupce, sdělil na webových stránkách mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma.

"NCOZ ve svém rozhodnutí konstatovala podíl ruské vojenské rozvědky na způsobení výbuchů a smrti českých státních příslušníků včetně toho, že nejde o ojedinělou akci, ale o součást dlouhodobého diverzního působení ruské vojenské rozvědky na území Evropské unie a Ukrajiny," uvedl Mazánek.

Starostu Vlachovic, pod které Vrbětice spadají, Zdeňka Hověžáka (STAN) odložení případu nepřekvapilo. Podle něj se nedalo předpokládat, že ruská strana poskytne součinnost ve vyšetřování. "S ohledem na to, co probíhá na Východě, se dalo očekávat, že se případ odloží, protože to, aby v dnešní době Rusko nějak podalo ruku k součinnosti, aby se vyšetřování prokázalo, se nedalo předpokládat," řekl ČTK Hověžák. Případ nebere jako ukončený, protože viníci nebyli potrestáni.

Ruská vojenská rozvědka měla podle ředitele NCOZ prostředky k tomu, aby výbuchy způsobila. Do Česka kvůli tomu přijeli lidé, kteří ihned poté odcestovali. Podle zjištění policie měla rozvědka také detailní informace o uskladněném zboží, o jeho pohybu i konečném uživateli. Pachateli byli podle kriminalistů příslušníci jednotky určené určené k provádění diverzních operací v zahraničí.

Podle Olmy sklady zamýšleli navštívit lidé vystupující pod jmény Nikolaj Popa a Ruslan Tabarov. Prezentovali se jako zástupci obchodního partnera společnosti IMEX, která si v té době prostory pronajímala. Muži zaslali firmě elektronické kopie pasů, které ale byly podle následného šetření falešné.

Později se muže podařilo identifikovat jako agenty GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, kteří jsou podezřelí také z otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018. Čeští policisté mohli jejich podobu srovnat díky tomu, že po obvinění z otravy poskytla ruská televize RT sdělovacím prostředkům televizní záznam jejich rozhovoru.

Policistům ale podle Mazánka chybí některé informace o pohybu jednotlivých členů GRU v Česku. "Lze jen předpokládat, jaké úkoly plnili jednotliví příslušníci nacházející se v ČR a okolních zemích, případně kolik dalších příslušníků ruských ozbrojených sil a jejich spolupracovníků se na útoku podílelo," uvedl ředitel NCOZ. Kriminalisté podle něj nemohou další informace získat, protože ruské orgány odmítly splnit českou žádost o mezinárodní právní pomoc. Odůvodnily to tím, že by to "mohlo poškodit svrchovanost, veřejný pořádek a důležité zájmy Ruské federace".

"Státní zástupce shledal, že rozhodnutí policejního orgánu je v souladu s právní úpravou jediným možným způsobem ukončení tohoto trestního řízení, který v daném případě přichází v úvahu," uvedl Olma. Dodal, že na podezřelé agenty nelze pohlížet jako na uprchlé a "předání této trestní věci orgánům státu, jehož jsou občany, k vedení trestního řízení na jeho území se s ohledem na jeho postoj k této trestní věci jeví bezpředmětným." Nadále podle něj zůstává nejasná role některých lidí spojených se společností IMEX.

Sklad číslo 16 ve Vrběticích explodoval 16. října 2014, druhý sklad číslo 12 pak 3. prosince téhož roku. Oba sklady si pronajímala ostravská firma Imex Group. Munice uložená v dalších skladech byla z Vrbětic odvezena. Kromě smrti dvou lidí způsobily výbuchy podle policie škodu přesahující miliardu korun. Zjištění vyšetřovatelů o zapojení agentů ruských tajných služeb vyvolalo v roce 2021 diplomatickou roztržku s Ruskem. Česko i Rusko si vzájemně vyhostily desítky pracovníků ambasád.

Čeští kriminalisté kvůli vyšetřování výbuchů zřídilo vyšetřovací tým spolu s policisty Velké Británie. Dále podle státního zastupitelství spolupracovali s Ukrajinou a USA. "Další dílčí poznatky ze jména o pohybu a použité identitě zájmových osob byly opatřovány cestou mezinárodní justiční spolupráce na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Bulharsku, Rakousku, Nizozemí a Řecku," sdělil mluvčí.