Argentinský prezident Javier Milei přijede do Prahy, převezme Výroční cenu Liberálního institutu
V závěru loňského roku zvolený argentinský prezident Javier Milei přijal pozvání Liberálního institutu a Anglo-American University a přijede 18. června do Česka, aby převzal Výroční cenu Liberálního institutu. Milei, který je vedle své podpory minimální role státu ve společnost proslulý i mnoha nekonvenčními výroky, na pozvání Liberálního institutu vystoupí s přednáškou v paláci Žofín. Mediálním partnerem akce je e15.
Argentinské prezidentské volby vyhrál Milei s programem zahrnujícím škrty sociálních dávek, propouštění tisíců státních zaměstnanců, snižování veřejných výdajů, snížení počtu ministerstev na polovinu nebo devalvaci měny. Zatímco jinde na světě by takové sliby velmi pravděpodobně přivodili kandidátovi jasnou volební porážku, v Argentině, zemi s dlouhodobě nejvyšší inflací na světě žijící roky na hraně kolapsu, to zafungovalo. Mileie podpořilo 55,6 procenta hlasujících voličů.
Javier Milei je proslulý svým nekonvenčním stylem. Na předvolebních mítincích se oháněl motorovou pilou, aby tak demonstroval, že jako prezident ořeže podle něj přebujelý státní aparát. Sám sebe označuje za anarchokapitalistu, a občas je také těžké určit, zda to, co zrovna říká, myslí vážně. Během kampaně například prohlásil, že prostřednictvím spirituálního média rozmlouval se svým mrtvým psem, který mu poradil, aby kandidoval na prezidenta. Vyjádřil také podporu legalizaci obchodu s lidskými orgány. „Je to jen další trh,“ prohlásil. Když byl dotazován, zda by měl být legální obchod s dětmi, reagoval: „Záleží na okolnostech.“
A Milei na síle svých prohlášení neubral ani po zvolení prezidentem. Papeže Františka, svého krajana, označil za imbecila a nechutného levičáka. Také vztahy Argentiny s mnoha dalšími jihoamerickými zeměmi se zhoršily kvůli nevybíravým slovům prezidenta na adresu tamních politiků.
„Ten masakr ve Venezuele je skutečně neslýchaný a totéž se děje ve vězení, jakým je Kuba. A pak tu máme další příklady, které jdou stejnou cestou... Řekněme, jako je případ Kolumbie s panem Petrem... no ale co taky čekat od někoho, kdo byl teroristou a vrahem... komunista jeden,“ řekl Milei v rozhovoru pro CNN na adresu kolumbijského prezidenta Gustava Petra, který byl členem povstalecké gerily M-19, která v roce 1990 složila zbraně.
Také svůj program už nový argentinský prezident začal naplňoval. Devalvoval peso na polovinu, což v zemi závislé na dovozech vyvolalo okamžitý pád životní úrovně obyvatel. Nařídil také pozastavit řadu cenových regulací, omezil také mnohé dotace a seškrtal i státní investice.
Dolní komora argentinského parlamentu už také podpořila prezidentův balíček reformních zákonů označovaný jako omnibus, zahrnující například snížení regulace podnikání nebo škrty ve vysokém školství. „Je to zásadní první krok pro to, aby se Argentina dostala z bažin, ve kterých se nachází v posledních desetiletích,“ prohlásil po hlasování Milei. Vyhráno ale ještě nemá. Poslanci teď musí hlasovat o jednotlivých bodech reformy, poté ji ještě musí schválit Senát. A proti škrtům ve školství se také na konci dubna vzedmula velká vlna protestů se statisícovou účastí.
Zatímco ve školství šetří, podporuje Milei investice do obrany. Nedávno se Argentina dohodla s Dánskem na nákupu 24 starších bojových letounů F-16. Milei vystupuje jako značně protiruský politik, krátce po svém zvolení například zastavil plány na vstup Argentiny do sdružení BRICS.
„Javier Milei se stal globální celebritou díky své nekonformní úspěšné prezidentské volební kampani a razantním společenským a hospodářským reformám, k nimž přikročil ihned po nástupu do prezidentského úřadu. Vzděláním ekonom, obdivovatel Rakouské ekonomické školy, který vyučoval na argentinských univerzitách a poté pracoval jako hlavní ekonom v penzijních a finančních institucích, na sebe začal upozorňovat od roku 2010 ve veřejných debatách, v parlamentní politice pak po roce 2020,“ řekl Jiří Schwarz, zakladatel Liberálního institutu a v současnosti rektor Anglo-American University v Praze.
Liberální institut uděluje svou výroční cenu každoročně „za přínos k rozvoji liberálního myšlení a naplňování idejí svobody, soukromého vlastnictví, konkurence a vlády zákona v praxi“ některé z významných světových osobností klasického liberalismu.
V minulosti ocenění v Praze převzali laureáti Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman, Gary Becker a James Buchanan, bývalý novozélandský ministr financí Roger Douglas, který v zemi v 80. letech prosadil rozsáhlé ekonomické reformy, autor privatizace chilského penzijního systému José Piñera, bývalý estonský premiér Mart Laar nebo slovenský exministr financí Ivan Mikloš, který měl zásluhu na přivedení země do eurozóny.
