Sterilizace už nebude podmínkou změny pohlaví. Ústavní soud nařídil změnu zákonů
Ústavní soud rozhodl, že pro úřední změnu pohlaví už nebudou muset transgender lidé podstupovat sterilizaci. Navíc nařídil vládě, aby upravil od poloviny roku 2025 legislativu tak, aby operace již nebyla podmínkou. Ministr spravedlnosti Petr Blažek (ODS) ale upozornil, že takový návrh zákona má resort zpracovaný dva roky, k jeho přijetí však nebyla shoda v koalici.
Ústavní soud se zabýval případem trans muže, který se narodil jako žena. Ten v roce 2019 požádal o úřední změnu jména, příjmení a pohlaví. Úředníci mu ale nemohli vyhovět, jelikož nedoložil potvrzení o ukončení léčby, tedy sterilizaci. Muž ji ale podstoupit nehodlal, proto se obrátil na soudy, které mu odmítaly vyhovět.
Až nyní Ústavní soud rozhodl o vyškrtnutí sporných paragrafů ze Sbírky zákonů zmizely. Občanský zákoník momentálně stanovuje, že „změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů“.
Zákon o specifických zdravotních službách pak definuje operaci umožňující úřední změnu pohlaví jako „chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“.
„Požadavky chirurgické přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce pouze pro účely změny pohlaví jsou v rozporu se základním právem trans lidí na ochranu tělesné integrity a osobní autonomie a jejich lidskou důstojností,“ píše se v nálezu soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy.
Muž tak nebude muset operaci podstupovat, rozhodnutí Ústavního soudu přivítal. Podle něj by mohlo být nadějí pro transgender lidi, kteří na operaci nemohou či nechtějí. Sám si uvědomil, že zákrok nechce přibližně před deseti lety a doufal, že by se právní úprava mohla změnit.
„To se nestalo a mezitím na mapě Evropy postupně přibývaly země, které tuto podmínku odstraňovaly. Jít k soudu se mi nijak zvlášť nechtělo, ale byla to možnost jak ke změně přispět a dožít se jí,“ uvedl v tiskové zprávě muž.
Politici nález vítají
Ústavní soud také rozhodl, že vláda má přijat novou legislativní úpravu, která zajistí, že podmínka sterilizace ze zákonů zmizí, a to do poloviny roku 2025. Jak by měla vypadat ale Ústavní soud nespecifikoval.
Ministr spravedlnosti Petr Blažek (ODS) na sociální síti X uvedl, že změnu zákona resort připravil již před dvěma roky. „Nebyla však politická shoda, zda a kdy návrh zákona předložit na vládu. Ústavní soud svým rozhodnutím dal jasný pokyn,“ podotkl Blažek.
Šéf resortu pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) označil sterilizaci za barbarskou a zpátečnickou taktiku. „Stát nemá zasahovat lidem do života víc, než je nutné. A to, aby říkal, kdo smí a nesmí mít možnost reprodukce, je absolutně nepřijatelné. I Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že jde o porušovaní lidských práv. Proto jsem téma znovu otevřel na jednání vládních stran s tím, že musíme tuhle praktiku konečně zrušit a odeslat ji zpátky do středověku, kam patří,“ uvedl Bartoš.
Premiér Petr Fiala (ODS) se k rozhodnutí Ústavního soudu zatím nevyjádřil, stejně jako předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ta ale letos v únoru uvedla, že TOP 09 změnu zákona jednoznačně podporuje.
Výsledkem byl potěšený i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Ústavní soud rozhodl ve prospěch lidské důstojnosti. Jsem za to velmi rád, zrušení podmínky chirurgického zákroku včetně sterilizace při úřední změně pohlaví je něco, co dlouhodobě podporuji a prosazuji. Do Evropy 21. století totiž nepatří,“ poznamenal na X.
Jednička kandidátky Zelených pro volby do Evropského parlamentu a spoluzakladatelka organizace Konsent Johanna Nejedlová uvedla, že je škoda, že podmínku operací nevyškrtli ze zákona vládní politici už dávno. „Progresivní politiku hájící lidská práva bohužel pořád nemáme,“ komentovala na X Nejedlová.
Česká republika je dosud jeden z pěti států Evropské unie, která podmiňuje změnu pohlaví sterilizací či kastrací. Dalšími jsou Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko. Maďarsko změnu pohlaví neumožňuje vůbec.
