Zemřel Vlastimil Harapes. Nejslavnějšímu českému tanečníkovi bylo 77 let
Umělecký svět se zahalil do temnoty. Na věčnost se totiž ve středu 15. května ve 12 hodin odebral jeden z nejvýznamnějších a nejslavnějších českých baleťáků a tanečníků, charismatický muž, co se nebál ani stříbrného plátna... Vlastimil Harapes. Bylo mu 77 let.
Tanečník, choreograf a pedagog Vlastimil Harapes, bývalý šéf baletu Národního divadla a zároveň i herec, co se věnoval také zpěvu a pokusil se prorazit v politice, je po smrti. Skon muže, jenž byl uměleckým ředitelem Mezinárodní konzervatoře Praha, přišel náhle.
„Dnes v poledne nás opustil po kruté a intenzivní nemoci v jedné z pražských nemocnic emeritní sólista Baletu Národního divadla Vlastimil Harapes,“ potvrdil tiskový mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.
Přesto jej ale podle všeho již nějakou dobu trápily zdravotní obtíže – naposledy vydechl ve středu ve 12 hodin na plicním oddělení na Karlově náměstí. Tam ho před týdnem přivezli kvůli silnému kašli a celkové slabosti.
Vlastimil Harapes, „prostý“ kluk z vesničky Droužkovice na Chomutovsku narozený 24. července 1946 jako šesté dítě v rodině a jediný kluk, odmalička miloval pohyb. Už jako dítě chodil do hudební školy a rytmiky, v roce 1960 ho přijali na pražskou konzervatoř. Absolvoval s vyznamenáním a v roce 1966 dostal smlouvu do Národního divadla. Posléze se zdokonalil na stáži v Petrohradě.
Stal se legendou tanečního světa – účinkoval zhruba v 50 různých představeních první scény, vystupoval na celé řadě světových baletních scén, od roku 1977 do roku 1983 byl stálým hostem v Německé porýnské opeře v Düsseldorfu a Duisburgu. Klíčovým okamžikem Harapesovy kariéry byl ale rok 1971, kdy se stal sólistou baletu zářil v Romeovi a Julii. Nejprve ztvárňoval postavu Merkucia a později i samotného Romea, kterého nakonec tančil dlouhých 20 let.
Sólistou baletu Národního divadla byl do roku 1988, po listopadu 1989 pak pracoval 12 let jako umělecký šéf souboru. Na závěr svého angažmá se Harapes stal jako jeden z mála umělců čestným členem Národního divadla. Jeho celoživotní mistrovství bylo oceněno Cenou Thálie za rok 2011. S aktivním tancem Harapes skončil ve 45 letech a se Zlatou kapličkou se rozloučil právě jako Romeo. V letech 1990 až 2002 byl pak „už jen“ choreografem a šéfem baletu Národního divadla.
