Nerudovou by volil každý čtvrtý. Turek má silnou podporu na učilištích. Jak by volili studenti v eurovolbách?
Kdyby se volby do Evropského parlamentu konaly již nyní, zdaleka největší podporu studentů středních a vysokých škol by získalo hnutí STAN, jehož kandidátku vede Danuše Nerudová. Volil by jej každý čtvrtý student. Následují Piráti (16,6 %) a na třetím místě pak překvapivě kandidátka Motoristů sobě s Přísahou (13 %), vedená Filipem Turkem. Ta má silnou podporu mimo jiné na středních odborných školách a učilištích. Koalice Spolu je až čtvrtá s 11,4 %. Hnutí ANO u studentů propadlo (4,3 %), stejně jako SPD a Trikolora (1,2 %). Pětiprocentní hranici by naopak těsně překročili Zelení. Vyplynulo to z průzkumu, který na přelomu dubna a května provedla mezi 1 726 studenty společnost GTS Alive, vydávající studentské průkazy ISIC.
„V průzkumu jsme se vedle volebních preferencí ptali také na další záležitosti týkající se EU. Téměř 80 % studentů si například myslí, že dvacet let členství v EU Česku spíše prospělo, než neprospělo. Studenti také chtějí euro, ale nejvíce z nich říká, že s jeho přijetím nemusíme spěchat,“ komentoval další výsledky průzkumu ředitel GTS Alive Radek Schich.
K evropským volbám se podle svého vyjádření určitě chystá 66,6 % procenta studentů. Skutečnost bývá oproti deklaracím v průzkumech nižší, i tak jde ale o vysoké číslo. Nicméně 15 % mladých lidí ještě neví, koho podpořit. A 10 % přijít volit nechce, jako důvod uvádějí nejčastěji nedostatek informací o evropské politice.
A podle čeho se budou mladí lidé v těchto volbách rozhodovat? Uvádějí, že hlavně podle témat evropské politiky, podle konkrétní strany nebo hnutí a podle osobností na kandidátce. 40 % studentů se ve své volbě částečně shoduje s rodiči, 18 % se s nimi shoduje zcela, 19 % naopak vůbec ne.
60 % studentů je pro další prohlubování evropské integrace, 10 % s ním nesouhlasí a čtvrtina má názor někde mezi těmito dvěma póly. Necelá polovina mladých lidí vnímá, že rozhodnutí v centrálách EU v Bruselu a Štrasburku mají na život v Česku velký vliv.
Zajímavé je, jak studenti hodnotí vlastní informovanost ohledně dění v EU. Přes polovinu z nich ji vidí jako velmi vysokou nebo spíše vysokou, ale 38 % jako spíše nízkou a 7 % dokonce jako velmi nízkou.
Informace o dění v EU studenti čerpají hodně ze sociálních sítí (činí tak přes 70 % z nich), ale i z psaných online nebo tištěných médií (přes 68 % studentů). Následuje televize či rádio, podcasty a oficiální webové stránky institucí.
Průzkum proběhl pod odbornou politologickou supervizí ve dnech 26. dubna až 14. května 2024 mezi 1 726 studenty středních a vysokých škol, kterým bude v době voleb do Evropského parlamentu alespoň 18 let.
