Stav části českých vysokoškolských kolejí zůstává neutěšený, své by mohli vyprávět studenti na pražském Strahově

Stav části českých vysokoškolských kolejí zůstává neutěšený, své by mohli vyprávět studenti na pražském Strahově Zdroj: Archiv Blesku

Kolej, nebo pronájem? Víc než polovina studentů obtížně shání bydlení, třetina kolejí má stále koupelny na chodbě

Lenka Matoušková

Vyšší ceny, starší vybavení, hluk a málo soukromí. Tak hodnotí vysokoškoláci současný život na studentských kolejích v Česku. Průzkum vydavatele studentských průkazů ISIC, společnosti GTS Alive, mezi 940 vysokoškolskými studenty napříč kraji také ukázal, že pro dvě třetiny je jakékoliv studentské bydlení velkou finanční zátěží. Víc jich dává přednost sdílenému soukromému bydlení před kolejí. I přes nedostatky jsou ale ti, kteří na nich bydlí, většinou spokojeni. Podle odpovědí studentů se ovšem samotný studentský život na kolejích proměnil. Víc než polovina z nich uvedla, že je prakticky nulový, studenti se neznají ani v rámci patra či vedlejších pokojů. 

Někde moderní pokoje a koupelny přímo na pokoji, jinde stále zastaralý nábytek a sociální zařízení na chodbě. Zrekonstruovaných vysokoškolských kolejí přibývá, stále je ale dobré vybavení podle zkušeností studentů v menšině. Za moderní a funkční své bydlení na koleji označila v průzkumu pětina z nich. „Nábytek je starý a konstantně se rozbíjí. Nemáme tu moc místa na věci. Vybavení kuchyně na buňce je prakticky neexistující,” popsal jeden ze studentů. „Když jsem poprvé vešla do pokoje koleje, řekla jsem si, že jsem se asi vrátila do komunismu. Měli jsme díru v linu a umyvadlo sotva drželo na stěně. Společná kuchyňka na konci chodby naprosto otřesná,” uvedla studentka. „S našimi kolejemi mám nejlepší zkušenost. Jsou zrekonstruované, prostorné, máme balkony, kuchyňku s troubou a uzamykatelnými ledničkami, koupelnu pro šest lidí a vybavenou posilovnu,” zazněla v průzkumu i opačná zkušenost.

Více či méně vybavené koleje jsou ale pro řadu studentů dost nákladné. A víc než sedmdesát procent vysokoškoláků hodnotí ceny jakéhokoliv bydlení pro studenty ve městě jako vysoké. Za bydlení platí 3500 až 7000 korun měsíčně.  „Polovině celou částku hradí rodiče, necelých 40 procent na tyto náklady více nebo méně přispívá a jen zhruba každý desátý student si bydlení hradí úplně sám,” říká ředitel GTS Alive Radek Schich.

Ještě víc, než na kolejích, přes 40 procent studentů, bydlí v pronájmu. Na veřejných kolejích bydlí 33 procent dotázaných, zbytek má jiné varianty, například bydlení u rodičů či příbuzných. Přes osmdesát procent studentů je s pronájmem spokojeno. Hlavně kvůli většímu pohodlí, soukromí i proto, že poměr cena a výkon hodnotí lépe než u kolejního bydlení. Právě soukromí je to, co podle průzkumu dnešní generace studentů vyhledává stále víc. Jen necelá pětina označuje život na koleji za intenzivní. Většina popsala, že je nulový a lidé na patře se prakticky neznají. Ani sdílený byt ale nemusí být ideální. Jako dobrou zkušenost ho uvádí spíš ti, kteří bydlí v menším počtu.

„Teď jsme na bytě čtyři po dvou v pokoji a minimálně máme větší klid,” popisuje vysokoškolačka. Koleje mi unikly o 10 bodů. Bydlení jsem našla 7 dní před nástupem na vysokou, takže to pro mě byl celkem stres. Bydlím s dalšími jedenácti lidmi a občas je to dost psychicky náročné, když jste unavení a nechcete nikoho vidět,” popisuje jiná studentka z pronájmu. A co by se podle samotných studentů mělo změnit? Kromě levnějšího bydlení by chtěli modernější vybavení kolejí, lepší internet nebo méně lidí na pokoji. „Víc míst s možností nižších nájmů pro studenty - studentské byty alespoň se základními parametry slušného bydlení. Studenti často na spolubydlení nemají peníze,” říká jeden z dotázaných. „Líbí se mi styl startovacích bytů pro mladé lidi, kde je nižší nájem a lze se tak snadněji osamostatnit. V této době je těžké s penězi vyjít. Samozřejmě se dá najít brigádu, ale ta zase může zasahovat do studia, kterému se pak nedá naplno věnovat,” říká studentka.