Ne znamená ne! Senát schválil redefinici znásilnění, zvýší se trestní sazby, přibude i nový protiprávní čin
Senát přijal novelu trestního zákoníku, která zpřísňuje definici znásilnění. Za znásilnění bude pokládaný styk bez souhlasu, dosud byla jedna z podmínek použití násilí či jeho pohrůžky. Jakékoli sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let také budou soudy pokládat za znásilnění, nikoli za mírněji trestné pohlavní zneužití. Novelu ještě musí podepsat prezident Petr Pavel.
Předlohu podpořilo 63 z 68 přítomných senátorů, už schvalováním na tiskových brifiencích všechny poslanecké kluby vyjádřily novele podporu.
„Změníme trestný čin znásilnění, vychází se z toho, že jestli je toho oběť schopná, vyjádří jakýkoli nesouhlas. Dítě bude vždy považované za bezbranné, docházelo v praxi k tomu, že tyto skutky byly souzeny jako pohlavní zneužití, nikoli znásilnění. Zákon tedy zavádí, že se na děti nesahá a nesmí se na nich takové věci páchat,“ uvedl navrhovatel novely ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Kromě takzvaného znásilnění z podstaty, tedy stanovení toho, že jakýkoli styk s dítětem mladším dvanácti let je znásilnění, novela mění zákon na základě myšlenky „ne znamená ne“. V novém znění je znásilnění definováno jako „kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží“. Dosud bylo znásilnění podmíněno násilím či jeho pohrůžkou.
Novela také nově specifikuje stav bezbrannosti. A to jako stav, ve kterém není oběť schopna projevit svou vůli či je tato schopnost snížená z důvodu bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkami, nemocí či zdravotního postižení. Do zákona také poslanci zavedli, že poškozený nemůže projevit vůli v případě „silného ochromujícího stresu“, což obsahuje případy, ve kterých znásilněný takzvaně zamrzne.
Zvýší se i tresty, za znásilnění si pachatelé odsedí dva roky až deset let místo nynějších šesti měsíců až pěti let. Zákon navíc zvýší sazby u znásilnění vykonaných na dětech, těhotných ženách či při hromadných znásilněních. Agresorům bude hrozit až dvanáct let za mřížemi.
Novela zavádí také nový trestný čin sexuální útok. Ten bude obsahovat všechny sexuální praktiky bez penetrace – tedy sebeukájení, osahávání či obnažování. Pachatel si tím vyslouží až pět let za mřížemi.
Kovářová novelu nepřekvapivě kritizovala
Proti zákonu nepřekvapivě vystoupila nezařazená senátorka Daniela Kovářová. „Cesta do pekel bývá dlážděná dobrými úmysly. Tak je to i s touto předlohou, která slibuje nebe na zemi, bezpečnost pro ženy a klid pro muže. Způsobí ale nezamyšlené efekty. Soudy si přece s bezbranností dokáží poradit, máme ustálenou judikaturu, která si dokáže násilníky odsoudit,“ uvedla Kovářová.
Pokračovala, že před soudy bude „větší hraní se slovíčky“ a bude více odsouzených ve věznicích. „Chci méně znásilnění, útoků a méně nedorozumění mezi lidmi, ale toho nedosáhneme novými definicemi trestných činů,“ kritizovala novelu Kovářová s tím, že se musí senátoři zamyslet nad tím, jak budou návrh vnímat mladí kluci.
Oponovala jí Hana Kordová Marvanová z poslaneckého klubu ODS a TOP 09. „Musím se vyjádřit vůči tomu, co říkala paní senátorka. Podstatou je, že se posouváme k lepšímu vnímání důstojnosti člověka. Redefinice spočívá v tom, že nemusí být prokázáno násilí, ale že je to zjevně proti vůli oběti, to je podstatné na té nové definici, že když pachatel vidí, že oběť nechce styk, tak je to trestné,“ řekla Kordová Marvanová. Podle ní je dobře, že redefinice vznikla, protože mladá generace, bude brát jako normu, že se na někom nevykonává pohlavní styk proti jeho vůli.
„Nikdo přece neslibuje nebe na zemi!“ rozohnil se Blažek s tím, že je přece normální, že musí být trestné, když někdo naruší integritu těla, i když to není spojené s násilím. Ministr uvedl, že stále musí být soudně potvrzené, že se skutek stal.
Senátor Jiří Čuněk (KDU-ČSL a nezávislí) vyjádřil starost o to, jak budou chráněni lidé před nepravdivým nařčením. „Platí, že by se nemělo stávat, že když je někdo z něčeho obviněn, neměl by o tom vědět celý národ, když se jedná o soukromé osoby. Úniky jsou trestné. Zneužívání trestního řádu bohužel v manželských sporech nezabráníme, ale to se děje i s majetkovou trestnou činností. Pak je na státním zastupitelství, aby dohlédlo, že se obvinění vznese v legitimních případech,“ podotkl Blažek.
Senátorka Miluše Horská (KDU-ČSL) uvedla, že znásilnění je jeden z nejodpornějších činů. „Musíme posílit postavení obětí a zasadit se o to, aby se znásilnění více nahlašovala, aniž by jim policie nepomohla, natož bagatelizovala. K sexuálnímu násilí dochází mnohdy v rodinách, musíme s původci násilí skutečně systematicky pracovat,“ podotkla Horská.
Sněmovna návrh jednomyslně schválila
Za změnu se zasadili poslanci sněmovního podvýboru pro problematiku domácího a sexualizovaného násilí. Tomu předsedá opoziční poslankyně Taťána Malá (ANO). Ta pro Reflex uvedla, že se zákonem podpoří oběti tak, aby věděly, že mají zastání.
„Navíc posiluje postavení obětí v rámci trestního řízení. Například v případě, kdy se bude domlouvat či uzavírat dohoda o vině a trestu, soudce bude muset znát stanovisko oběti, což považuji za velice důležitou věc,“ sdělila Malá.
Podle spoluautorky novely poslankyně STAN Barbory Urbanové je znásilnění z podstaty jedna z nejvýznamnějších změn. „Děti nechápou, co se děje, a nebrání se nebo neříkají ne, proto to pak v očích trestního řízení vypadá jako pohlavní zneužití a padají za to podmínky,“ přiblížila Reflexu.
Podotkla, že redefinici znásilnění samy oběti vnímají jako zadostiučinění. „V rámci iniciativy Pod svícnem jsem ve spojení s jednou slečnou, která byla v osmi letech znásilněná svým učitelem, který za to dostal podmínku. To by se s redefinicí nestalo, šel by do vězení na pět až dvanáct let. Takže změna má na ni takové terapeutické účinky a jsem za to moc šťastná,“ podotkla Urbanová.
Návrh překvapivě lehce proplul sněmovnou, která ho schválila ve zrychleném řízení. Podle Urbanové a Malé ale tomu předcházely dlouhé diskuze a dohody, které zajistily to, že poslanci novelu jednomyslně schválili.
„Dali jsme si práci s vyjednáváním o definici, než to přišlo na plénu sněmovny. Vyvraceli jsme mýty a vysvětlovali jsme, proč je to potřeba a zda jsou nějaká rizika. Byli jsme dohodnutí, že se nebudou podávat pozměňovací návrhy, že všichni souhlasili, jak je novela napsaná,“ podotkla Malá.
Urbanovou mile potěšilo, že návrh podpořila i strana SPD. „Za to jsem byla ráda. Myslím, že je to i tím, že jde o ochranu dětí a znásilnění z podstaty byl klíč k jejich podpoře. Nikdo nechce, aby byly děti znásilňovány a pak pachatelé dostávali podmínky,“ komentovala Urbanová.
A co poslankyně plánují v oblasti ochrany obětí dále? Zavedení dětského certifikátu, který znemožní práci s dětmi sexuálním delikventům, řešení sexuálního násilí v kyberprostoru či větší vzdělávání soudců. Poslední ze jmenovaných chce povinně zavést i ministerstvo spravedlnosti, soudci se k tomu ale staví spíše skepticky. Například prezident Soudcovské unie Libor Vávra se nechal slyšet, že sice podporuje vzdělávání soudců, ale práci justičních představitelů nelze podmínit školením.
