Dvě dámy a gentleman: Kdo se stane novým mexickým prezidentem?
Mexiko to nemá snadné. Stát, který nebyl nikdy socioekonomicky úplně v pořádku, na severu má nejmocnější zemi světa a na jihu chaos, se zmítá v otřesech nekontrolovatelné zločinosti a absurdně rozevřených sociálních nůžek. Tento víkend v Mexiku probíhají prezidentské volby a bude to nejspíš žena, kdo vystřídá úřadujícího Lopéze Obradora.
Během víkendu se dozvíme výsledky mexických voleb. Mexický prezident slouží na šestileté období, takzvané sexenio, a žádný prezident nesmí nikdy kandidovat znovu. Odcházející Andrés Manuel Lopéz Obrador kandidoval se sloganem “Pro dobro všech a chudých především!” V rámci téhle politiky Obradorova administrativa kompletně rozebrala fondy a úřady mexické sociální politiky a nainstalovala instituce a postupy vlastní. Docházelo ke zvyšování minimální mzdy a nárustům důchodů, ale přestože byly Obradorovy kroky obecně poměrně populární, po šesti letech vlády je nejchudší vrstva Mexika ještě chudší.
Nicméně to vypadá, že se bude v Obradorově politice pokračovat a dostane se na ní tento víkend do úřadu další prezident. Tedy přesněji - prezidentka.
Představme si naše soutěžící...
Volby totiž mají rozhodnout mezi třemi kandidáty a je mezi nimi jenom jeden muž. Jorge Álvarez Máynez. Do voleb nastoupil osmatřicetiletý Máynez jako poslední a jako jediný taky nehodlá dál držet Obradorovu sociální politiku. Místo toho navrhuje postupnou reformu, zajišťování pracovních práv, progresivní danění, důraz na obnovitelné zdroje, pozastavení militarizace země, ale akcent na policii. Společně s tím by se měly zrušit tresty za držení drog, o nichž Máynez tvrdí, že dopadají nejtvrději na nejchudší vrstvu obyvatel doposud přehlíženou Lopézem Obradorem. V současnou chvíli se ale zdá, že Máynez je v průzkumech na posledním místě.
Nepomohlo ani to, že na jednom z jeho meetingů povolilo pódium a nehoda stála život devět lidí.
První doopravdy zajímavou volbou v prezidentském menu je jednašedesátiletá Xóchitl Galvéz. Nejdříve úspěšná podnikatelka, posléze letitá senátorka a pod bývalým prezidentem Vicentem Foxem dokonce nejvyšší představitelka pro záležitosti původního obyvatelstva. Její otec totiž byl native a její matka napůl. Podle průzkumů získala velice slušná čísla a má reálnou šanci na získání prezidentského křesla. Galvéz klade na obnovitelné zdroje velký důraz, má v plánu široké spektrum pomoci pro potřebné a jejím hlavním tématem je bezpečnost hranic, což je společně s imigrací jedno z nejprobíranějších témat voleb. Šanci na úspěch jí nicméně zařídilo i to, že nehodlá rušit Obradorovy důchody - naopak, ráda by věk vstupu do důchodu stáhla z pětašedesáti na šedesát let.
A konečně favoritka voleb Claudia Sheinbaum. Její hlavní silou je kontinuita. Někdejší klimatoložka a starostka Mexico City je totiž dlouholetým spojencem prezidenta Obradora a jeho sociální politiky se nehodlá dotknout ani lopatou. Jejich souhra dokonce sahá tak daleko, že Sheinbaum používá Obradorovy slogany během své vlastní kampaně. “Pro dobro všech a chudých především!” Což ale vede i ke kritice, protože řada jejích kritiků tvrdí, že Obrador bude v podstatě vládnout dál přes svou nejoblíbenější starostku. Což jak Sheinbaum, tak Obrador odmítají. Favoritka má v plánu reorganizaci ozbrojených složek, studijní stipendia pro dvanáct milionů studentů a hnojivo zdarma pro drobné zemědělce.
Zkrátka ukázková kampaň.
Kdo nakonec vyjde ze souboje vítězně, může ovlivnit i prezidentské volby v USA, protože zmiňované téma bezpečnosti na hranicích se týká i Texasu, kde místní guvernér hrozí deportovat do Mexika jakéhokoli imigranta, který se bude nelegálně pohybovat po úemí státu. Obradorova administrativa zaujala defenzivní postoj a tvrdí, že bude na tohle téma komunikovat pouze s federální vládou ve Washingtonu.
Vzhledem k mimořádné nepopularitě obou amerických kandidátů, Trumpa i Bidena, i “drobnosti” jako volby v Mexiku, tak mohou ve finále ovlivňovat kupříkladu fungování NATO, válku na Ukrajině a podobně.
