Protest zemědělců na Letné (7.3.2024)

Protest zemědělců na Letné (7.3.2024) Zdroj: Blesk:Jakub Poláček

Protest zemědělců na Letné (7.3.2024)
Protest zemědělců na pražské Letné (7.3.2024)
Protest zemědělců v Praze na pozadí zápasu Sparty. (7. 3. 2024)
Protest zemědělců v Praze na pozadí zápasu Sparty. (7. 3. 2024)
Protest zemědělců v Praze. (7. 3. 2024)
10 Fotogalerie

Zemědělci další protesty nevylučují. I tak by ale radši dál jednali s ministry, než táhli traktory do Prahy

Barbora Prchalová

Výplatu podpory zelené nafty dvakrát ročně či prosazení pojištění přes Podpůrný a garanční rolnický lesnický fond navrhli zástupcům Agrární komory a Zemědělského svazu ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při úterním jednání. Ačkoli zemědělci neodcházeli z jednání naprosto spokojení a nevylučují další protesty, upřednostňují další jednání s vládou. Což by mohlo být už za měsíc.

Zástupci Agrární komory vyhlásili další protesty zemědělců původně na 22. května. Vidle jim ale do toho hodil atentát na slovenského premiéra Roberta Fica. Odbory uvedly, že chtějí přispět ke zklidnění situace. Protesty proto přesunuly na 4. června, i tuto akci ale nakonec odvolaly kvůli jednání s ministry.

„Protesty jsme na dnešní den odvolali, protože jsme upřednostnili jednání. Také jsme chtěli ukázat, že naše protesty nejsou spojené s politickým bojem před volbami do Evropského parlamentu. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, byly velmi odlišné postoje a bylo těžké se dohodnout. Nadále trváme na tom, že situace v zemědělství je velmi složitá,“ uvedl po jednání předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Resorty se o náklady podělí

Ministři si pochvalovali, že zemědělci upřednostnili jednání před dalšími protesty. Při jednání slíbili, že podpoří nárok na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu, takzvanou podporu zelené nafty. Tu by farmáři mohli mít od příštího roku dvakrát ročně místo jednou, jako to bylo dosud. Roční částka by zůstala stejná.

„Vylepšilo by to cash flow těch, kteří v zemědělství podnikají. Momentálně tuto podporu využívá zhruba 11 tisíc subjektů. Bavili jsme se o tom, že ti, kteří mají tu podporu do 50 tisíc korun, by to skutečně měli jednou za rok, tam ta úspora není tak významná. U ostatních by to bylo na dobrovolné bázi, aby se každý podnikatel rozhodl, zda se mu vyplatí podávat dvakrát daňové přiznání,“ podotkl Stanjura.

Ministři potvrdili i slib z dřívějších jednání, že vláda přidá 550 milionů korun na pohodu zvířat a dvě miliardy na podporu zaměstnanosti na venkově. Výborný také přislíbil, že podpoří investiční úvěry přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.

„Chceme cílit na podporu úroků, která bude přesahovat sazbu tří procent. Všechno si samozřejmě vyžádá nějaké rozpočtové náklady. My jsme v tuto chvíli s panem ministrem financí domluveni na tom, že se oba dva resorty o to dokážou podělit,“ uvedl Výborný.

Ministři oceňovali, jak jednání probíhalo. Zemědělci ale uvedli, že ačkoli vnímají posun, v některých oblastech měli více očekávání. „U zelené nafty nemáme úplně shodu u záloh na přímé platby, kde očekáváme, že budou vyplaceny finanční prostředky ve stejných objemech jako v minulých letech. Zatím ještě nemáme jistotu, že tomu tak bude, takže ještě budeme jednat,“ konstatoval Pýcha.

Zemědělci protestují po celé Evropě

Zemědělské organizace nyní počkají na písemné vypracování závěrů schůzky, které pak pošlou dalším svým členům. Pak se rozhodnou, zda jsou pro ně dostačující. „Pokud to vyhodnotíme jako nedostatečné, tak se můžeme vrátit zpátky k nějakým protestům. Nevylučujeme je. Ale v tuto chvíli chceme hlavně posunout řešení dále, abychom skutečně byli schopni stabilizovat zemědělský sektor,“podotkl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Zemědělci uspořádali protesty v březnu. Do metropole 7. března přijelo zhruba tři až čtyři tisíce zemědělců s tisícovkou strojů. Rovněž se také přidali k demonstraci 20. března, kdy v regionech a k hranicím vyjelo více než 1600 traktorů a další techniky.

Agrárníci po celé Evropě demonstrují od počátku roku. V pondělí zemědělci zablokovali hlavní silniční tahy v jihozápadní Francii a severovýchodním Španělsku, požadovali zastavení dovozu levných potravin ze zemí mimo EU či pomoc s vysokými náklady na produkci. V úterý pro změnu protestovali v Bruselu zemědělci z Nizozemska, Belgie či Polska proti nedostatečným výdělkům, byrokracii či rostoucím nákladům i podmínkám při hospodaření s půdou.

Zhruba 500 traktorů obsadilo prostranství před bruselskou památkou Atomium. Evropská komise (EK) už na jejich kritiku reagovala a zrušila například některé ekologické požadavky, které na ně dosud kladla v rámci společné zemědělské politiky.