Marine Le Penová vyzvala Francouze, aby její straně za týden dali dostatek hlasů k většině a zisku premiérského postu.

Marine Le Penová vyzvala Francouze, aby její straně za týden dali dostatek hlasů k většině a zisku premiérského postu. Zdroj: Profimedia

Francouzský prezident Emmanuel Macron (červen 2024)
Ve Francii začaly předčasné volby. 30. 6. 2024
Ve Francii začaly předčasné volby. 30. 6. 2024
Francouzi mají před sebou nelehké hlasování, někteří zřejmě viní z chaosu prezidenta Emmanuela Macrona.
4
Fotogalerie

Podle odhadů vyhrálo první kolo parlamentních voleb ve Francii Národní sdružení Marine Le Penové

Krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové získala v prvním kole parlamentních voleb ve Francii přibližně 34 procent hlasů, uvádějí povolební průzkumy. Prezident Emmanuel Macron po uzavření volebních místností vyzval voliče, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici, informují francouzská média. Macron o předčasných volbách rozhodl před třemi týdny, když po drtivé porážce ve volbách do Evropského parlamentu (EP) rozpustil Národní shromáždění, tedy dolní komoru francouzského parlamentu.

Podle prvních odhadů by se strana Le Penové a její spojenci mohli stát nejsilnější silou v dolní komoře parlamentu s 230 až 280 křesly. Na absolutní většinu 289 křesel však zřejmě nedosáhne. Levice by mohla získat 125 až 200 mandátů, Macronovu liberálnímu táboru hrozí pokles na pouhých 60 až 100 křesel. Odhady jsou ale vzhledem k volebnímu systému velice nejisté.

Levicový blok Nová lidová fronta, ve kterém se před volbami sdružili socialisté, komunisté, zelení, strana Nepodrobená Francie (LFI) a další menší uskupení, podle odhadů získá v prvním kole 28 až 29 procent hlasů. Středový tábor prezidenta Macrona se umístil na třetím místě s přibližně 20 až 22 procenty. Pravicoví Republikáni získají kolem deset procent.

Ani jeden hlas pro krajní pravici

Předseda RN Jordan Bardella v reakci na odhady volebních výsledků uvedl, že je připraven stát se premiérem, pokud jeho strana získá po druhém kole absolutní většinu. Řekl také, že v takovém případě bude "kohabitačním" předsedou vlády, který bude „respektovat ústavu a úřad prezidenta republiky, ale bude nekompromisní, pokud jde o politiku, kterou budeme provádět", uvedla agentura Reuters.

Jako kohabitaci označuje francouzský politický systém stav, kdy parlamentní většina má jiný politický názor než prezident.

Francouzský premiér Gabriel Attal už vyzval, aby lidé ve druhém kole parlamentních voleb nedali ani jeden hlas krajně pravicovému Národnímu sdružení (RN). Attal i krajně levicový lídr Jean-Luc Mélenchon vyzvali k odstoupení ty kandidáty z jejich politických táborů, kteří se v prvním kole ocitli na třetích místech, aby tak snížili šance kandidátů RN pro druhé kolo. Informují o tom tiskové agentury.

„Ani jeden hlas nesmí připadnout Národnímu sdružení," řekl Attal. „Sázka je jasná: zabránit tomu, aby Národní sdružení získalo absolutní většinu," citovala jej agentura Reuters.

K hlasování proti RN ve druhém kolem vybídl také Jean-Luc Mélenchon, šéf levicově populistického uskupení Nepodrobená Francie (LFI), které ve volbách kandidovalo s dalšími levicovými a zelenými stranami v koalici Nová lidová fronta. .

„V případě, že (kandidát RN) skončí na prvním místě, zatímco my jsme byli až třetí, stáhneme svou kandidaturu," uvedl podle agentury AFP Mélenchon. Hlasování označil za těžkou porážku prezidenta Macrona, jeho kandidátů a takzvané prezidentské většiny.

Ve Francii se hlasuje v 577 jednomandátových okrscích. Kandidát získává pětiletý mandát už v prvním kole, pokud obdrží více než 50 procent hlasů, které zároveň představují více než čtvrtinu zapsaných voličů. Do druhého kola postupují všichni kandidáti, kteří získali alespoň 12,5 procenta hlasů zapsaných voličů, nebo dva, kteří získali nejvíce hlasů. Ve druhém kole stačí ke zvolení relativní většina.